Svatba je sama o sobě akce plná rituálů a tradic. Někdy jsou tyto obřady tak neskutečné, že je těžké uvěřit v jejich pravost. Dnes, v 21. století, však existuje stále mnoho příkladů, které přetrvaly z dávné minulosti. Podíváme se, jaká je a byla první noc v různých zemích.
Evropské tradice
V Evropě až do konce 19. století existovala neobvyklá tradice. Byla nazývána ,,právem první noci“. Šlo o privilegium feudálního pána zbavit nevinnosti každou dívku z jeho majetku. A výsledek? Mladá dáma se může vdát. Svatební noc v takovém případě jaksi už nedávala smysl. Feudální pán mohl toto právo odmítnout, jestliže se mu nevěsta nelíbila. Majitel nevolnické dívky mohl tedy její první noc prodat budoucímu manželovi.
Existují různé verze původu této neobvyklé tradice. První říká, že feudální pán prostě musí ,,opatrovat“ své vlastnictví. Dle druhé varianty to majitel udělal kvůli svým rolníkům. Údajně proto, aby se nevěsta dostala k ženichovi již ,,otestovaná“, a tedy způsobilá pro manželství. Jsou i další verze, které mluví o přežitku z pohanských dob, kdy žena musela obětovat své panenství pro určité božstvo. Tomu ostatně odpovídají i další záznamy v legendách a pověstech starých národů, i výzkumy etnografů.
Německý filozof Friedrich Engels (1820 – 1895) v knize ,,Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“ (1884) popsal celou řadu takových obřadů a zvyků, sebraných z příběhů od přírodních národů. Uvedl, že právo na monogamní manželství, tedy život s jedním partnerem, si musela žena vykoupit sexem se svatebčany. Konec konců, i zvyk ,,únosu nevěsty“, který přetrval až do dnešní doby, byl původně realizován právě kvůli tomuto obyčeji.
Byly také názory, že krev panny je škodlivá. Údajně přináší zlo a nemoci. Proto tento obřad deflorace nebyl určen ženichovi, ale starším z kmene nebo šamanům. Silní lidé, čarodějové a náčelníci přece zajisté nepodlehnou prokletí panenské krve. Po obřadu byla nevěsta předána svému manželovi.
Africké kmeny
Jiná zajímavá svatební noc se týká afrických kmenů. Tam, stejně jako v Jižní Americe, byla nevinnosti dívka zbavena jinými ženami. Často to byly šamanky nebo manželky náčelníků.
Další tradice z Afriky se dostala do mnoha vtipů. Ale žert to skutečně není. V některých kmenech bylo zvykem vyrazit ženě dva přední zuby během svatební noci, což samozřejmě udělal manžel. Vytvořil si tak značku – tato žena je vdaná.
Další tradice
Ve Skandinávii najdeme další neobvyklý zvyk. Za soumraku, ještě před svatební nocí, vzal kněz mladou ženu do lesa za bohem plodnosti jménem Frey. Tam postavil oheň a rozřezal prase jako oběť bohům. Po provedené rituálu vrátil kněz nevěstu jejímu budoucímu manželovi. Právě po dodržování této tradice ženy určitě porodí zdravé potomky.
Neméně zajímavý obřad existoval ve Skotsku. Přátelé a příbuzní novomanželů vší silou bránili milencům strávit spolu svatební noc. Všichni kolem křičeli a dělali hluk, a tak bylo nutné na manželský akt počkat do chvíle, kdy se všichni hosté unavili a odpadli.
V Německu a Francii byl jiný rituál, trochu podobný tomu skotskému. Všichni hosté na svatbě udělali hluk pod okny ložnice novomanželů, nastavili budíky, a položili je do místnosti mladých.
Zajímavé to měli i v Řecku. O první noci přeběhlo přes manželskou postel nejprve dítě, až poté do ní ulehli novomanželé. Věřilo se, že tento zvyk ovlivní život budoucích dětí, tedy že určitě budou zdravé, a zároveň i plodnost ženy.
Ale to vše nebylo nic v porovnání s filipínským zvykem. Tam se milovat první noc bylo úplně vyloučeno. Jelikož byli všichni zpiti pod obraz, včetně ženicha a nevěsty, mohl by pár kvůli intoxikaci alkoholem zplodit nezdravé dítě. I když není jasné, proč by právě hned po první noci musela nevěsta otěhotnět.
Čína
I zde najdeme neobvyklý rituál spojený se svatební nocí. Velká pozornost byla věnována výběru prostoru, kde k ní mělo dojít. Vše souviselo s naukou feng-šuej. Místo muselo být krásné a po všech stránkách harmonické, jak nauka hlásala. Celý pokoj byl vyzdoben květinami, které byly červené a žluté. Také všude byly svíčky v podobě draků, kteří vyháněli zlé duchy z místnosti. Dalším atributem je víno, které se pilo ze sklenic spojených s červenou stuhou. Teprve pak bylo možné jít do ložnice.
autor: -skm-
foto: pixabay.com (sfetfedyhghj,OlcayErtem,Pexels)
Štítky: manželé, první noc, svatba, svatební noc, tradice, zvyky
Sdílet na Facebooku
