Umělecká díla by měla díky kráse a harmonii poskytovat potěšení, nebo být přinejmenším zajímavým doplňkem interiéru. Jenže některé malby prý přinášejí svým majitelům spíše deprese a neštěstí! Je pravdou, že se v jejich přítomnosti zhmotňuje strach a hrůza, ale mnohdy také ožívají postavy z pláten? Své o tom mohou vyprávět i vlastníci jednoho z tuzemských obrazů…
Muž přichází k obrazu, na němž je zobrazena nešťastná postava malé dívky. Namalovaná blonďatá holčička se dívá směrem k plátnu. Oběma rukama si zakrývá uši, jakoby nechtěla slyšet neradostnou zprávu o vlastní matce. Za stojící dívenkou lze totiž spatřit mrtvou ženu, ležící na posteli. Náhle má však pozorovatel dojem, že oči zoufalého děvčete z malby se dívají přímo na něj! Zdá se mu to, nebo se potvrdily podivné zprávy o tomto malířském díle, nazvaném Mrtvá matka?! O zvláštním obraze, pocházejícím ze štětce slavného norského malíře Edvarda Muncha, totiž mnozí z jeho bývalých majitelů tvrdí děsivé věci. Jaké to jsou? Dívčiny zornice se údajně občas natáčejí směrem k příchozím lidem! V okolí depresivně laděného obrazu, se pak mají také ozývat záhadné šustivé zvuky. Má jít o listy z matčina deníku. Jenže to prý není vše – většina vlastníků se malby prý celkem ráda zbavila a finanční zisk v tom údajně nehrál velkou roli. Kromě již zmíněných paranormálních jevů totiž prý namalovaná dívka (má snad jít o jednu z Munchových sester – pozn. redakce) občas vystoupí z obrazu ven! Jde pouze o bláznivé báchorky sběratelů umění, které mají zajistit vyšší zájem o Munchovy obrazy? Jenže tomu odporuje hned několik okolností, které nemůžeme lehce ignorovat…
Způsobuje záhadná malba nevolnost?
Záhadné fenomény totiž popsalo nezávisle na sobě hned několik osob. Navíc obraz působí nadmíru ponuře-depresivním dojmem. A to ještě mnohem větším, než je tomu u mnoha dalších (také často nepříliš veselých) děl tohoto významného norského zástupce expresionismu. Jaké jsou jeho další zvláštnosti? Při pohled na malbu je mnoha lidem doslova psychicky, některým pak i fyzicky, špatně. Navíc oči malé dívenky z obrazu jakoby doslova propalovaly diváky svým zoufalým a hypnotickým pohledem! Proč? Může za to pouze umělecké mistrovství autora a velice neblahé okolnosti, stojící za vznikem malby?! Autor tohoto díla se totiž narodil 12. prosince 1863 do nepříliš dobře situované rodiny norského vojenského lékaře Christiana Muncha a neměl v mládí moc štěstí. Jeho rodina měla – jak bylo tehdy obvyklé, poměrně hodně dětí. Kromě bídy provázelo dětství malého Edvarda také trauma z brzké ztráty jeho matky Laury Cathrine. Maminka zemřela na tuberkulózu ještě před dovršením Munchovy dospělosti a smrt se nevyhnula ani jeho sestrám. Ale tím to neskončilo! Budoucí profesionální malíř a grafik byl v dětství často nemocný a rád si v těchto chvílích maloval. K dovršení jeho poněkud ponurého pohledu na svět mu jeho otec často předčítal hororové příběhy od Edgara Allana Poea a vyprávěl o mrtvé matce, která je prý stále pozoruje i po vlastní smrti. Není tedy divu, že mladý norský umělec měl poněkud svérázný pohled na svět, což se promítlo i do jeho děl. Jak to však souvisí s nejzáhadnějším obrazem tohoto Seveřana?
Utrpení jako záruka okultních schopností?
Pro pochopení všech záhadných souvislostí je zřejmě klíčová následující věta, kterou Munch vyslovil: „Nemoci, šílenství a smrt byli černí andělé, kteří se dívali na mou kolébku!“. V ní severský výtvarník narážel nejen na útrapy v jeho dětství, ale také na duševní nemoci, které se hojně vyskytovaly v jeho rodině (sám Munch trpěl maniodepresivní psychózou – pozn. redakce). Je tedy možné, že tento Nor – ač si to zřejmě ani neuvědomoval – získal během mládí výjimečné paranormální či okultní schopnosti, které nevědomky přenesl do některých obrazů?! Vždyť měl zpočátku nesnadný život, provázený mnoha tragédiemi. A jak je známo, podobné utrpení u „zasažených“ jedinců často vyvolává zvláštní psychické schopnosti. Toho koneckonců záměrně využívají některé přírodní národy během zasvěcení vybraných jedinců za šamany, či léčitele. Že by tedy podobné, i když zřejmě samovolné, zasvěcení prodělal i tento autor mnoha depresivních maleb? Během vytváření Mrtvé matky na přelomu 19. a 20. století si jistě barvitě vzpomněl na drsné chvíle v dětství po její smrti! Přenesl tyto negativní emoce natolik hluboce do svého obrazu, že se tento stal strašidelným? Pokud máte dost kuráže, můžete se o tom osobně přesvědčit v uměleckém muzeu Kunsthalle v Brémách, kde se obraz nachází! Každopádně jak zjistili mnozí badatelé, silné (zejména negativní) city mohou být občas dalším spouštěčem paranormálních jevů! Možná je však k záhadné malbě navázána duše některého člena Munchovy rodiny, což by mohlo být dalším vysvětlením oněch fenoménů…
Celé znění článku najdete v květnových Záhadách života. K dostání v našem eshopu.
Co si přečtete dále?
Chtěl namalovaný chlapec utéct z obrazu před svou děsivou „spolubydlící“?!
Jak vypadá dílo, které údajně láká studenty k sebevraždě?
Vyprávění záhadologa Petra Drbohlava. Padlý anděl vystoupil z malby a chodil po bytě!
Text: Petr Koutský, foto: Shutterstock
Štítky: duch, duchovno, paranormální jevy, spiritualita, z časopisu, záhady, ze starších čísel