Pařížské katakomby

Přísloví „vidět Paříž a zemřít” nabývá nového, děsivého významu. Obzvláště, pokud se zaměříme na katakomby, které se táhnou pod celým městem.

Paříž je město s romantickou atmosférou, ale má také svá temná tajemství. Vedle notoricky známých památek, jako je chrám Notre Dame, Eiffelova věž a Louvre, zde můžete narazit na skutečné podzemní město – pařížské katakomby s jejich úžasnou kostnicí.

Pařížské katakomby jsou celou sítí podzemních tunelů, dlouhých stovky kilometrů. Přesná informace o jejich skutečném rozsahu není známa: někteří historici uvádí 180 kilometrů, jiní tvrdí, že sklepení dosahuje až 300 kilometrů! Katakomby původně vznikaly jako doly pro těžbu kamene při stavbě nových budov ve městě v 10. století. Postupem času se materiál na povrchu stal vzácným, a tak stavitelé kopali do země stále hlouběji a rozšiřovali podzemní lomy, aby vytěžili kámen pro chodníky a domy. Síť vykopaných tunelů byla tak velká, že přesahovala tehdejší Paříž. Protože práce v některých oblastech přestaly, byly prázdné prostory tunelů upraveny pro sklady a vinné sklepy.

Uplynula však staletí a hranice Paříže se rozšířily. V určitém okamžiku se stalo nebezpečným stavět nové budovy nad bývalými lomy, samozřejmě kvůli možnému zhroucení země a propadu domů. V roce 1777 byla na základě nařízení krále Ludvíka XIV. vytvořena organizace, odpovědná za posílení zdí katakomb, která funguje dodnes.

Přeplněnost hřbitovů vyžadovala řešení

Ponurý mezník v historii pařížských sklepení začal současně s tímto nařízením, tedy v 18. století, kvůli přeplněnosti městských hřbitovů. Například v 16. století byly na hřbitově Nevinných pochovány asi 2 miliony ostatků na ploše 7 km čtverečních, včetně neidentifikovaných mrtvých, obětí moru a obětí noci sv. Bartoloměje. Hroby šly 10 metrů do hloubky a terén se zvedl postupně o 3 metry nad původní úroveň. Nakonec bylo v roce 1763 zakázáno pohřbívat mrtvé ve městě. To však problém nevyřešilo, protože přeplněné hřbitovy již byly zdrojem infekce a hrozného zápachu. Brzy se jedno z opevnění hřbitova Nevinných zhroutilo a sklepy nejbližších domů byly naplněny těly mrtvých a špínou. Tehdy bylo rozhodnuto přesunout zbytky z tohoto a dalších hřbitovů do podzemních tunelů.

Celkem bylo do bývalých lomů převedeno asi 6 milionů ostatků. Stěny katakomb tvoří cementové kosti mrtvých. Lebky a kosti, úhledně tříděné a uspořádané do stejných vrstev, lze zaměnit za děsivé dekorace. Nápis u vchodu do katakomb, který se nachází nedaleko jedné ze stanic metra, nepřináší optimismus: „Stop! Toto místo je říší smrti!”

Katakomby jsou nyní přístupné turistům, i když pod dozorem policie a průvodce můžete vidět pouze 2 km tunelů. Jde o standardní opatření, protože je snadné se ztratit v labyrintech katakomb, jak se to kdysi stalo strážci v 18. století: chudák šel hledat vinné sklepy, ale ztratil se a zmizel v podzemním labyrintu. Jeho tělo bylo nalezeno až o 11 let později. Mnoho sklepů se však stále aktivně používá jako sklady, místa pro pěstování hub, nebo dokonce jako kavárny.

Během 2. světové války zde existoval bunkr pro německou armádu, později byl v katakombách postaven protiatomový kryt pro případ jaderné války. Katakomby jsou dnes ohroženy. Podemílá je spodní voda a řeka Seina. Takže ti, kdo se chtějí na místo podívat, by si měli pospíšit, pokud chtějí ještě na vlastní oči vidět podzemní město mrtvých.

autor: – skm –
foto: Pixabay