Pomalu se nám blíží září a s ním i vláda astrologického znamení Panny. Šesté znamení zvířetníku se ujímá vlády právě dnes. Podívejme se na zvyky nadcházejícího podzimu.
Dnes se mimo jiné slaví i svátek svatého Bartoloměje. Kaple zasvěcené tomuto svatému muži bývají spojovány s pověstmi o bílých koních. Lidé dříve věřili, že se během bartolomějské noci krajem prohánějí tajuplní jezdci na bílých hřebcích.
Symbol kohouta
Pro zajímavost můžeme na zvyky nahlédnout i k našim sousedům. Když léto střídal podzim, v okolí německého Marburgu po svozu obilí zavěšovali sedláci na stodoly dřevěné kohouty. Toto zvíře bylo díky svému rannímu kokrhání pokládáno za symbol bdělosti. Na kostelích a věžích se objevovalo již v 9. století. V Bádensku se zase tančil kohoutí tanec, jehož výherní cenou byl právě tento opeřenec. Už odedávna byl totiž kohout obětním zvířetem. V našich zemích se zase v tomto duchu volila takzvaná kohoutí nevěsta.
Období sklizně
V období Panny vydává země své plody lidem, a tak může začít období sklizní a sběru. Bývaly doby, ve kterých si člověk, často mimo jiné například i půsty, připomínal, že požehnání úrody není vždy jen jeho zásluhou. Děkoval tedy za ni a obětoval něco bohu či bohům.
Září je měsícem hojnosti a druhé sklizně. Při té první se koncem července sklízelo obilí, při druhé přicházely na řadu zase ovocné sady, vinohrady a také textilní plodiny jako len či konopí. Pro naše předky to znamenalo konec celoročního úsilí, které chtěli náležitě oslavit.
V oblastech s velkým množstvím ovoce se konala slavnost dočesná, s vínem zase vinobraní a po sklizni konopí se pořádala bujará matriarchální, zcela v režii žen probíhající slavnost konopická, neboť ještě začátkem minulého století byly na našem území konopí a len hojně pěstovány.
Konopí a len
Konopická slavnost, v níž se angažovaly zejména ženy, jistě bývala trnem v oku tehdejší církvi. V jejím pojetí měla být žena vždy spíše jen v pozadí. Zřejmě i z těchto důvodů nejsou tyto zvyky s historických pramenech příliš popsány. Je skutečně velice pravděpodobné, že taková událost nebyla po vůli církevním mravokárcům ani národním obroditelům, protože žena se podle křesťanské ideologie neměla příliš projevovat. Měla být jen stydlivá, ctnostná až upejpavá.
Len a rovněž konopí však později nahradily výnosnější plodiny, a to ať již pěstované u nás, nebo ty k nám importované ze zahraničí. Do té doby však venkovskému lidu musela místní úroda stačit. Bylo nutné, aby byl len posekán do oslav svátku narození Panny Marie, tedy do 8. září. Trhačky navíc musely rostlinu vytrhávat pečlivě, jinak byly strašeny, že po nich budou paběrkovat divé ženy neboli divoženky.
Keltové, včetně ostatních starověkých kultur, také měli v průběhu září své zvyky. Slavili též sklizeň a připravovali se na chladné a temné období roku. Mezníkem jim byl předposlední den astrologické vlády Panny, konkrétně tedy 23. září. Šlo o podzimní rovnodennost. Tento den pak býval považován přímo za přechod do další, temné poloviny roku.
autor: Petr Matura
foto: piqsels.com
Štítky: astrologie, obyčeje, Panna, podzim, tradice, zvyky
Sdílet na Facebooku
