Kostel, který si našel své místo sám

ARCHIV / ČESKÉ ZÁHADY / NEJČTENĚJŠÍ / PARANORMÁLNÍ AKTIVITY / TAJEMNO A EZOTERIKA / 10. 6. 2021

Nachází se v nenápadné obci Tismice nedaleko Českého Brodu ve Středočeském kraji a jde o nádhernou architektonickou památku, kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století, jednu z mála dochovaných románských bazilik na našem území. Předpokládá, že ji mohl založit král Vladislav II. Zázraky je opředen nejen její vznik, ale i zdejší socha Panny Marie.

Pověst o stavbě kostela vypráví, že místo, kde bude stát budoucí kostel, bylo vyměřeno na kopečku ležícím jen několik desítek metrů od dnešní stavby. Jenže když začali dělníci přivážet trámy, kameny i nářadí, stala se zvláštní věc.

Opakované stěhování

Vše, co během dne složili na chystaném staveništi, ocitlo se do rána na travnaté plošině na druhé straně cesty. Řemeslníci věci celý den přenášeli zpět, ale když se ráno přišli podívat, bylo všechno opět přestěhováno na onom nezvyklém místě. Mnozí z nich začali mluvit o podivných kouzlech, jiní zase o Boží prozřetelnosti, která sama určuje místo chrámu. Přestože měli strach, pokusili se začít stavbu na původním místě ještě několikrát, ale vždy bezvýsledně. Nakonec svůj marný boj s neznámou silou vzdali a rozhodli se postavit kostel tam, kam se sám neustále stěhoval.

Ušatý pomocník

Když už stály základy a došlo na zdivo z těžkých pískovcových kvádrů, stal se další zázrak. Na staveništi se objevil oslík a začal sám přenášet těžké kameny od skály. Dělníci jen tiše zírali na šedivého pomocníka, který jim ulehčil tu nejtěžší dřinu. Když byl však složen i poslední kámen, odešel život i z oslíkova těla. Dělníci nechali přes noc ležet jeho tělo na místě, kde skonal. Ráno však pošlé zvíře už nenašli a ani žádné stopy, kam mohlo zmizet. Od té doby jim však šla stavba rychle od ruky a záhy stál v údolíčku kostel.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Tanky Wehrmachtu jezdily na dřevo. Přinejmenším některé

Velká ochránkyně

Nejvíce zázraků se však váže k Tismické madoně. Tato socha prý byla zhotovena pro kartuziánský klášter v Praze na Smíchově. Když vypukly husitské bouře, mniši při útěku vzali sochu s sebou. Na noc se zdrželi v Tismicích. Jednomu z nich se v noci zjevila Panna Maria a sdělila mu, že když ponechají sochu v tismické bazilice, zachrání jim to život. O osudu mnichů se nepíše, ale v bazilice se od té doby začaly dít zázraky.

Tismicím se od těch dob vyhnuly všechny pohromy. Například roku 1421 husité obsadili Český Brod a páchali zvěrstva v celém okolí. Tismicím se však jako zázrakem vyhnuli. Za třicetileté války zase bazilika unikla ohni, i když Sasové celou vesnici vypálili. Totéž se stalo i za vpádu Švédů.

V 17. a 18. století se pak začaly objevovat další nadpřirozené úkazy. Řada farníků přísahala, že se na ně madona z oltáře usmívá – nebo naopak mračí, jiní potvrzovali fakt, že se barevná socha nemusela nikdy opravovat, a přesto stále vypadala jako nová.

Chybné rozhodnutí

Od 18. století začaly do Tismic proudit davy poutníků a madona dostávala bohaté dary. Tehdejší majitelka černokosteleckého panství, kněžna Marie Terezie Savojská, nechala proto kolem kostela vystavět pro tyto poutníky bohatě zdobené ambity. Bohužel Josef II. nechal v rámci svých reforem cenné kovy věnované jako dary Tismické madoně zabavit a roztavit a od doby se už zde žádný další zázrak neudál, což je pochopitelně obrovská škoda. A ještě větší se stala, když byl roku 1990 byl kostel vyloupen, odcizena byla i Tismická madona zatím nebyla nalezena a musela ji nahradit kopie.

Spálená ruka

Možná by takový zloděj měl za takovou doslova svatokrádež dostat trest jako jeho předchůdce z roku 1763, který sochu oloupil o milodary. Když byl později dopaden, ke všemu se přiznal. Byl popraven oběšením v Černém Kostelci.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Duhové poselství barev

O podobném zloději vypráví také tato zajímavá pověst. Jednoho dne se zloděj v kostele ukryl a počkal, až kostelník zamkne. Když byl klid, vylezl na oltář a chtěl dukáty a další věci ze sochy strhnout. Ovšem jaké bylo jeho překvapení, když ho nějaká neviditelná moc k soše doslova přikovala, zůstal na ní viset a nemohl se odtrhnout.

Když ráno kostelník kostel otevřel a viděl na oltáři zloděje, svolal hned faráře a všechny lidi. Ti se snažili muže z oltáře sundat, ale nepodařilo se jim to. Proto se lidé začali modlit a pan farář odříkával možné tresty, kterými má být zloděj potrestán, zda-li má být oběšen, sťat a podobně. Odříkal trestů celou řadu, a když řekl „upálení“, zloději odpadla ruka, celá zčernalá, a muž spadl na podlahu. Lidé ho vyvedli, předali spravedlnosti a černou ruku spálili na cestě do Kostelce. Na tom místě od těch dob visel obrázek Panny Marie a dodnes se tam říká „Na Spáleništi“.

Zajímavé je, že podobná pověst se vypráví i o zloději v kostele u sv. Jakuba. Možná opravdu není radno posvátné předměty poskvrnit krádeží nebo poškozením.

Každopádně románská bazilika v Tismicích má pozitivní energii i dnes a jedná se o velmi uklidňující místo. S prosbou o nějaký ten zázrak tedy při její návštěvě určitě neváhejte.

Petr Matura, foto: autor


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit