Mimozemšťané budou vypadat jako my

ARCHIV / SVĚTOVÉ ZÁHADY / UFO A MIMOZEMŠŤANÉ / 1. 6. 2022

Možná to zní bizarně. Ale víte, proč by mohli mimozemšťané vypadat stejně jako my? Jelikož fyzikální zákony jsou všude totožné.

Všichni lidé jsou zvědaví, jak budou mimozemšťané vypadat, až jednou dojde ke kontaktu s mimozemskou civilizací. Samozřejmě je však nepravděpodobné, že budou naším zrcadlovým obrazem.

Světová kinematografie nabídla divákům mnoho jejich různých podob. Jen známá trilogie o „Mužích v černém” nám jich představila celou řadu. Jak ale mohou mimozemšťané skutečně vypadat?

Vědci mají v tomto ohledu docela střízlivé odhady. Domnívají se, že vnější rozmanitost je ve skutečnosti značně omezena zákony vesmíru. Astrobiolog a profesor na Univerzitě v Edinburghu, Charles Cockell (1967), je autorem knihy „The Equations of Life: How Physics Shapes Evolution” (Rovnice života: Jak fyzika utváří evoluci – 2018), v níž uvádí tři omezení, která musí všechny formy života bez výjimky dodržovat.

  • Fyzikální zákony jsou všude stejné. Třeba gravitační síla působí nejen ve Sluneční soustavě, ale i mimo ni.
  • Podmínky pro existenci organických molekul jsou též všude totožné. Na Zemi i jinde se organické molekuly rozpadají při vysokých teplotách a zastavují aktivitu při nízkých teplotách.
  • V každém koutě vesmíru bude život používat stejné přísady. Uhlík je optimální chemický prvek pro vznik života, voda je zase ideální tekutinou pro jeho transport.

Víme, že existují tři stejné skupenství hmoty: pevné, kapalné a plynné. Pokud je prostředím života mimozemšťanů plyn, pak musí splňovat zákony aerodynamiky. Stejně jako pterodaktylové, vrabci, vážky nebo třeba i papírové vlaštovky. Jestliže mimozemšťané žijí ve vodě, podléhají zákonům hydrodynamiky a hydrostatiky (zejména Archimédovu zákonu), proto by museli mít protáhlý, proudnicový tvar těla. A ti, kteří žijí na pevnině a tvrdém povrchu, potřebují končetiny (tlapy, nohy, paže), aby se snížilo tření. Nebo použijí metodu pohybu hadů, těm se dobře daří i bez končetin.

Konstrukčně se tedy mimozemšťané budou nejspíše podobat obyvatelům Země, ale z hlediska vnějšího designu můžeme vidět zcela neobvyklé věci.

Budou mít smyslové orgány?

„Záleží na prostředí,” říká prezident Německé astrobiologické společnosti, Dirk Schulze-Makuch (1964), z Technické univerzity v Berlíně. „Kdo potřebuje uši, když neexistuje médium pro přenos zvukových vln? Orgány citlivé na světlo na naší planetě byly vyvinuty téměř všemi živými tvory: vidění nabývá různých podob od složitého oka mouchy až po stereo vidění u člověka. Ale mimozemšťané nemusí oči potřebovat, pokud žijí v místech, kam světlo hvězd neproniká,” pokračuje.

V případě kontaktu s mimozemskou civilizací se budeme muset vypořádat s predátory. Na tom se shoduje většina vědců.

Nejde jen o to, že na Zemi neexistují příklady myslících rostlin či hub. Pro stacionární organismus zkrátka nemá smysl rozvíjet rychlost reakcí a vynakládat energii na udržení vysoké úrovně metabolismu. Přesto je mysl drahé potěšení, protože například lidský mozek představuje jen 2 % hmotnosti těla, ale spotřebovává celých 25 % energie. Ne každý organismus si může dovolit takový luxus. Mozek se vyplatí pouze v případě, že živý organismus potřebuje hledat potravu, nebo se zachránit před osudem stát se potravou jiných.

Proč tedy nemohou být mimozemšťané potomky býložravců? Faktem je, že rostlinná potravina poskytuje méně energie než ostatní živočišné potraviny. Pro chytré býložravce by bylo obtížné rozvíjet svou inteligenci, protože by strávili spoustu času procesem konzumace nízkokalorické rostlinné potravy. Z tohoto pohledu mají masožravci mnohem více volného času na jídlo.

Mezi predátory je jasná hierarchie: když musí být lev chytřejší než antilopa, tak vlk musí být chytřejší než lev, jelikož loví ve smečce, a vlk se potřebuje naučit spolupracovat se členy svého týmu.

Mimozemšťané, se kterými se budeme muset vypořádat (pokud ovšem nejsme ve Vesmíru sami), byli s největší pravděpodobností v minulosti smečkou predátorů. Proto se mnoho vědců obává pokusů o navázání kontaktů s mimozemskou civilizací. Mohli by to být větší agresoři, než jsou lidé. A to je dost děsivé.

Naše příroda

Je však nepravděpodobné, že hosté z budoucnosti budou naším zrcadlovým obrazem. Mozek ve velké hlavě, nos nad ústy – všechno toto známé a módní ve Sluneční soustavě bude nejspíše v jiných částech vesmíru úplně jiné. I na Zemi jdou některé bytosti svou vlastní cestou. Například u chobotnic jsou neurony rozmístěny po celém těle, včetně chapadel, a v hlavě je jen malá část mozku. Na to upozorňuje doktor Dirk Schulze-Makuch.

Třeba ptáci ve snaze snížit svou letovou hmotnost získali velmi užitečnou věc. Jejich shluk neuronů v mozku je mnohem hustší než u lidí. Mimochodem, to je důvod, proč podceňujeme jejich inteligenci a spoléháme na tak zdánlivě spolehlivý ukazatel, jako je poměr hmotnosti hlavy a těla. Přitom kupříkladu novokaledonské vrány jsou schopny nejen používat nástroje, ale také si je samy vytváří. A pokud jde o inteligenci, nejsou horší než primáti. Krkavci by udělali dobře, kdyby získali obratné končetiny, protože neustálé cvakání zobákem je příliš neproduktivní. Ale v arzenálu létajících tvorů už takový nástroj je, vezměte si alespoň drápy, kterými se netopýři drží na různém povrchu. I tvorové, spojující výhodu netopýrů a vran, by docela dobře mohly vytvořit svou vlastní civilizaci.

A konečně. Mimozemšťané mohou být nejen výtvorem přírody, ale také druhem symbiózy s vyspělou technologií.

„Lidé si již do svých těl zabudovali taková technická zařízení, jako jsou kontaktní čočky, kardiostimulátory a různé druhy protéz,” vysvětluje profesor Dirk Schulze-Makuch. „Mimozemšťané by mohli být docela schopni zajít ještě dále, a tak se proměnit v kyborgy. Třeba dokážou nahrát obsah mozku do elektronicko-mechanického úložiště a obejít omezení, která příroda ukládá v životnosti organických těl. A kdybyste se mě zeptali, jak budou vypadat, řekl bych, že ti nejpokročilejší z nich budou plně mechanizovaní,” sděluje na závěr.

 

autor: – skm –
foto: piqsels.com


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit