Kdy začíná zima? Průvodce zimním slunovratem 2025

ARCHIV / TAJEMNO A EZOTERIKA / 12. 12. 2025

Zima nezačíná jen kalendářem, ale především kosmickým tancem Země kolem Slunce. Mluvíme tady o zimním slunovratu.

Právě zimní slunovrat, okamžik, kdy se naše planeta na severní polokouli nejvíce odkloní od slunečních paprsků, otevírá dveře astronomické zimě. V roce 2025 nastane 21. prosince a s sebou přinese nejen nejkratší den roku, ale i symbolický návrat světla. Kdy vstoupí zima na scénu? Odpověď závisí na tom, koho se zeptáte. Meteorologové mají jasno: jejich zima běží od 1. prosince do konce února. Tento přístup je praktický, slouží statistikám i předpovědím počasí. Jenže astronomové vidí věc přesněji, skrze pohyb Země ve vesmíru.

Astronomická zima začíná až okamžikem zimního slunovratu. Ten v roce 2025 nastane v neděli 21. prosince v 10:03, kdy se Slunce ocitne na obloze v nejjižnějším bodě svého zdánlivého pohybu. Tím odstartuje období od 21. prosince 2025 do 20. března 2026, během něhož bude severní polokoule zažívat nejméně přímých slunečních paprsků.

Proč je slunovrat nejkratším dnem roku?

Země není k Slunci kolmá; její osa je nakloněná přibližně o 23,5 stupně. A právě tento sklon rozhoduje o tom, jaké roční období zrovna na jednotlivých polokoulích panuje. Během prosincového slunovratu je severní osa Země odkloněna od Slunce, což znamená méně světla, kratší dny a dlouhé zimní noci. Slunce vychází i zapadá v nejjižnějších místech na obzoru a v poledne se nachází nejníže za celý rok.

V tomto okamžiku stojí Slunce přímo nad obratníkem Kozoroha, jenž probíhá například přes Brazílii, Austrálii či Jihoafrickou republiku. Pro nás na severu je to tedy nejtemnější bod roku — ale zároveň začátek pomalého návratu světla.

Zatímco u nás tma, na jihu léto

Na jižní polokouli je vše přesně opačně. Tam 21. prosince slaví letní slunovrat, nejdelší den roku. Zemská osa směřuje ke Slunci, a proto mají státy jako Austrálie, Argentina či Jižní Afrika nejvíce světla i nejkratší noc. Na pólech je kontrast ještě dramatičtější:

  • Severní pól se noří do nepřetržité tmy — Slunce tam vůbec nevychází.

  • Jižní pól si naopak užívá polárního dne, kdy Slunce nezapadá ani na okamžik.

Název „slunovrat“ tedy není náhodný. Latinský výraz solstitium znamená „slunce v klidu“, protože právě v té chvíli se zdá, že se Slunce na obloze zastaví, než se vydá opačným směrem.

Od pradávna symbolem nového začátku

Zimní slunovrat není jen astronomickým úkazem; lidé jej po tisíce let vnímali jako magický okamžik. Když dny zkracovaly a noc přebírala vládu, slunovrat představoval chvíli naděje: odteď bude světla zase přibývat. Jedna z nejznámějších oslav se odehrává u mohutných kamenů Stonehenge. Tato 5 000 let stará památka je postavena tak, aby se paprsky zimního slunce přesně zarovnaly mezi jejími kamennými bránami. Každoročně se tam scházejí tisíce lidí, kteří vítají první sluneční paprsek nového cyklu.

Mnoho kultur vnímalo zimní slunovrat jako znovuzrození, čas rituálů a oslav návratu života. Některé národy pořádaly ohňové slavnosti, jiné slavily návrat světla hostinami či tanci. Mnohé motivy se později promítly i do zimních svátků, které známe dnes.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit