Jak rychle dokáže člověk vyrůst? Pravda o růstových spurtech

Každý rodič to zná. Ještě na podzim dítěti perfektně sedí kalhoty, ale o pár měsíců později už se látka podezřele krátí a zpod nohavic vykukují kotníky. Puberta je pověstná prudkými růstovými skoky a mnohým dospívajícím připadá, že rostou doslova před očima. Někteří teenageři dokážou za jediný rok „vytáhnout“ klidně o 10 i více centimetrů. Znamená to ale, že puberta je nejrychlejším obdobím lidského růstu? Překvapivě ne. Nejdramatičtější tempo růstu totiž nezažíváme v dospívání, ale v době, na kterou si vůbec nepamatujeme, tedy v raném dětství.

Rekordmanem je kojenecký věk

Podle odborníků, kteří dlouhodobě sledují růst dětí od narození až do dospělosti, je absolutním vítězem prvních zhruba 18 až 24 měsíců života. V tomto období mohou děti vyrůst klidně o 25 až 30 centimetrů za rok. To je více než dvojnásobek i těch nejbouřlivějších pubertálních růstových spurtů.

A čísla jsou ještě fascinující: dívky dosahují zhruba poloviny své dospělé výšky už kolem 18 měsíců věku, chlapci přibližně ve dvou letech. Jinými slovy – během prvních dvou let života se „odehraje“ polovina celé výšky, kterou člověk za život získá. Poté se růst výrazně zpomalí. V předškolním a mladším školním věku tělo přibírá na výšce poměrně rovnoměrně, obvykle asi pět až šest centimetrů ročně. Toto klidnější období může působit nenápadně, ale je důležité pro stabilní vývoj kostí, svalů i koordinace.

Puberta je až druhé nejrychlejší období růstu

Teprve s příchodem puberty přichází druhý velký růstový skok. V průměru dívky během pubertálního vrcholu vyrostou asi o 9 centimetrů za rok, chlapci zhruba o 10. To jsou ale jen průměry. Pokud se růst sleduje velmi podrobně, odborníci zaznamenávají i krátká období, kdy tempo růstu odpovídá až 15 nebo dokonce 20 centimetrům za rok, jenže tyto „exploze“ trvají krátce a v delším časovém horizontu se vyrovnají.

Dívky obvykle vstupují do puberty dříve, kolem jedenáctého roku, zatímco chlapci často o dva roky později. U chlapců bývá růstový spurt nejen pozdější, ale i o něco intenzivnější a delší. Právě proto jsou v průměru vyšší než ženy. Důležité je, že načasování puberty nemá vliv na konečnou výšku. Dítě, které začne růst brzy, také dříve přestane. Pozdní „start“ naopak znamená delší období růstu. Genetika má v tomto směru hlavní slovo.

Proč teenageři vypadají „neforemně“?

Růst v pubertě neprobíhá rovnoměrně. Tělo se mění postupně. Nejprve rostou ruce a nohy, pak paže a lýtka a až nakonec trup. Výsledkem jsou typické „žirafí“ proporce: dlouhé končetiny, velká chodidla a pocit, že tělo nepatří úplně k sobě. Teprve později se vše vyrovná. Tento rozdílný vývoj se promítá i do sportu. Děti s pozdním vývojem mívají delší nohy a subtilnější postavu, což je výhoda například v baletu nebo gymnastice. Naopak brzy dospívající bývají silnější a robustnější, což jim dává náskok v kontaktních a silových sportech.

Rychlý růst není pro tělo ale zadarmo. Kosti se sice prodlužují rychle, ale jejich zpevnění minerály zaostává i o několik měsíců. Proto je puberta obdobím, kdy výrazně roste riziko zlomenin. Podobně svaly a šlachy nestíhají držet krok s kostmi, což vede k typickým „růstovým bolestem“ nebo zraněním v oblasti pat, kolen či zad. Právě proto je u sportujících dětí důležité sledovat tempo růstu a přizpůsobovat mu trénink. Tam, kde se to dělá systematicky, lze výrazně snížit počet zranění.

Co je normální a kdy zpozornět?

Růstové tempo se mezi dětmi výrazně liší, a většina těchto rozdílů je zcela normální. Někdo roste rychle, jiný pomalu. O konečné výšce rozhodují především geny. Existují sice vzácná onemocnění spojená s nadměrnou produkcí růstového hormonu, kdy děti mohou vyrůst i o 15 centimetrů za rok, ale i to je stále méně než tempo růstu v kojeneckém věku.

Takže jak nejrychleji může člověk vyrůst? Paradoxně ne tehdy, když si jako teenager stěžuje na krátké džíny, ale v době, kdy sotva začíná chodit – a celý svět je pro něj ještě mnohem větší než on sám.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay

Štítky: člověk, děti, puberta, růst, růstový skok, růstový spurt