Hora Nemrut: tajemná monumentální mohyla

Území dnešního Turecka je díky bohaté historii plné záhad. Jedním z tajemných míst je hora Nemrut. Na jejím vrcholu se nachází 2 000 let staré sochy postavené v úctyhodné výšce 2 134 metrů nad mořem.

Hora Nemrut, která je plná neznámých, je nyní 8. divem světa a zároveň je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle některých badatelů byli dokonce stavitelé těchto soch mimozemšťané. Dle legendy je hora Nemrut pojmenována po babylonském vládci jménem Nimrodovi, který hodil proroka Abraháma do ohně. Nimrod je v tóře zmíněn jako vnuk Noema a také jako zakladatel Babylonské říše, která chtěla postavit věž tyčící se k nebesům. Když to však Bůh netoleroval, její obyvatelé se rozprchli po celém světě.

Legenda o civilizaci Commagene

Mezi lidmi koluje mnoho různých legend o hoře Nemrut již mnoho let. Nejkonkrétnější z nich je legenda založená na civilizaci Commagene. Díla, v nichž jsou popsáni řečtí a římští bohové, také nesou důležité stopy východních tradic. Jedním z detailů, které dělají horu Nemrut tajemnou, je to, že se zde nachází mnoho neobjevených tunelů, a dokonce i ztracených hrobek.

Vypráví se, že mezi lety 162 př. n. l. a 72 n. l. byla oblast, kde se hora nachází, pod ochranou království Commagene. Vzhledem k tomu, že král Antiochos I. z Commagene byl spřízněn s Peršany z otcovy strany a Alexandrem Velikým z matčiny strany, chtěl vytvořit jediné náboženství, které by mohly uctívat obě rasy. Prohlásil se za zakladatele tohoto náboženství, jehož centrem zvolil právě horu Nemrut, a k oblasti, kterou vybavil sochami, přidal vlastní sochu. V rohu tohoto monumentálního prostoru obklopeného sochami a chrámy si také postavil hrobku.

Přestože uplynuly tisíce let, králova hrobka a tajné podzemní tunely, o kterých se předpokládá, že jsou v mohyle v této oblasti, avšak panují obavy, že se při vykopání zřítí, stále nebyly objeveny. Samotná stavba je velmi komplikovaná. Na pohřební komoru bylo navršeno kolem 30 000 kubíků štěrku. To se stalo důmyslnou pojistkou proti vniknutí do hrobky, jelikož kamení se při takovém pokusu neustále sesypává dolů.

Vesmírní bozi

Není ani jisté, zda Antiochos I. skutečně odpočívá v této hoře. Někteří archeologové navíc tvrdí, že i kdyby se v navršené hornině nacházela pohřební komora, nemusí se jednat o místo, kde je král skutečně pohřben. Tento názor vychází z tajemství, která obklopovala polohu mauzolea Antiochova otce, a také z toho, že hrobka byla prázdná. Dali by si však dávní stavitelé takovou práci s pouhou fiktivní hrobkou? Vypráví se, že v hrobce jsou uloženy tři mumie, z nichž jedna patří tajemnému „náboženskému vůdci”. Mohla snad tato bytost přijít z vesmíru?

Dávní stavitelé byli i znalci astrologie a astronomie. Byla například nalezena šachta, která je vyhloubena do úbočí hory pod úhlem 35° k horizontále a její hloubka je přibližně 150 metrů. Podle počítačových modelů sluneční paprsky dosáhnou až na úplné dno šachty dvakrát do roka: jednou, když je v souladu se souhvězdím Lva, a podruhé, když je v souladu se souhvězdím Orionu. Je jen náhodou, že na souhvězdí Orionu měly být orientovány také pyramidy v Egyptě?

Sochy na východní terase jsou orientovány přesně směrem, kde 23. července vychází slunce, což je den, kdy Antiochus usedl na trůn. Sochy na západní terase jsou naopak zaměřeny k západu slunce na Antiochovy narozeniny, které se slavily 23. prosince, v den zimního slunovratu. Obě tyto události se slavily v roce 49 př. n. l. Na základě těchto skutečností vědci dospěli k závěru, že stavba monumentu začala právě v roce 49 př. n. l. V té době bylo králi něco přes 40 let a nacházel se na vrcholu své moci. I přesto však stavba nebyla dokončena ani do jeho smrti o třináct let později.

Sochy s textem

Jeden z vápencových bloků zobrazuje také lva obklopeného hvězdami. Tento výjev byl proto nazván „lví horoskop”. Na zadní straně trůnů božstev a krále je vyryt text ustanovující náboženský kult krále Antiocha. Tyto nápisy se nacházejí na sochách na východní i západní terase a i když se někdy liší ve slovosledu, jejich význam je stejný. Zloději, nájezdníci – zkrátka kdokoliv, kdo by se pokusil mohyly poškodit – budou potrestáni boží silou, jež postihne i jejich potomky. Je snad hrobka chráněna kletbou, nebo by se po násilném vniknutí mohlo stát něco horšího? Podle některých badatelů v oblasti záhad mohli toto místo navštěvovat rovněž i mimozemšťané. Byla snad tedy tato monumentální stavba nějakým orientačním bodem pro mimozemské návštěvníky a skrývá se uvnitř kopce nějaké doposud neodhalené tajemství?

autor: Petr Matura
foto: Pixabay