Gûlyabâni, záhadná bytost z turecké mytologie

ARCHIV / DĚSIVÉ LEGENDY / SVĚTOVÉ ZÁHADY / 2. 9. 2024

Gûlyabâni, mytologická bytost, která je nedílnou součástí tureckého folkloru už po staletí, je často líčena jako obrovský vousatý muž vybavený kyjem nebo palcátem, přičemž se říká, že žije v horách nebo hustých lesích.

V jiných verzích mýtu má Gûlyabâni též schopnost proměňovat se v ženu. Podle některých výzkumů má mýtus o Gûlyabâni své kořeny ve starověkém arabském folkloru. Tvor je popisován jako pokrytý chlupy a vydávající nepříjemný zápach. Přestože jeho vzhled může být hrůzostrašný, v některých verzích příběhu není Gûlyabâni považován za zlo samo o sobě. Naopak, je často vnímán jako ochránce lesa a jeho obyvatel, útočící pouze na ty, kteří ohrožují přírodní svět.

Mýtus o Gûlyabâni se předává z generace na generaci v Turecku a dalších regionech, kde se stále objevuje v literatuře a umění. Ačkoliv přesný původ této legendy není zcela jasný, Gûlyabâni stále zůstává oblíbeným a významným prvkem tureckého folkloru, kde symbolizuje dvě strany jedné mince, jak hrůzu, tak ochranu.

Jeho jméno pochází ze slov „gül” (růže) a „yabani” (divoký), což v překladu znamená „divoká růže”. Podle některých legend byl Gûlyabâni kdysi člověkem, který se po spáchání hrozného zločinu proměnil v ghúla. Jiné příběhy naznačují, že Gûlyabâni je nadpřirozená bytost, která existovala vždy. V turecké mytologii je tento tvor zobrazen jako obrovský ghúl s dlouhým plnovousem, který se v noci potuluje krajinou a děsí lidi. Říká se, že loví cestovatele a ty, kteří jsou venku po setmění.

Záhadný původ

Navzdory své děsivé pověsti se Gûlyabâni stal oblíbenou postavou turecké kultury. Mnoho umělců a filmařů čerpalo inspiraci právě z této legendy. V posledních letech se tento motiv dokonce objevil rovněž i v hororové komedii. Původ Gûlyabâni však i nadále zůstává zahalen tajemstvím, avšak popularita zcela jistě zvláštní bytosti nikterak neklesá.

Gûlyabâni má významné místo též v ázerbájdžánském folkloru jako zlý duch, jenž obývá pouště a hřbitovy, kde straší noční cestovatele. Vědci z Ázerbájdžánu a Turecka spojují Gûlyabâni s vlkodlakem, který škodí lidem. Tento tvor je často zmiňován v ázerbájdžánských lidových pohádkách jako nebezpečné monstrum, jemuž je nutné se vyhýbat. V podání ázerbájdžánského básníka Samada Vurguna je líčen jako obrovský tvor s šedivým vousem a holí, představitel zla a temnoty, který terorizuje cestovatele. Tvor se objevuje i v dalších ázerbájdžánských literárních dílech, kde je zobrazován jako mocná a nebezpečná entita.

Často je též líčen jako zlovolný duch, který se pohybuje po opuštěných a osamělých místech. Má dlouhé, ostré drápy a zářící oči, které pronikají temnotou. Rozhodně je pak považován za bytost s nadpřirozenými schopnostmi, které mu umožňují strašit lidi. Říká se, že může vstupovat do snů a způsobovat noční můry i děsivé vize. Má také schopnost ovládat lidi a přimět je, aby plnili jeho příkazy. Některé legendy naznačují, že se může též proměnit do nejrůznějších lidských i zvířecích podob, což samozřejmě ztěžuje jeho identifikaci.

Liší se dle regionu

Vyobrazení Gûlyabâni se liší podle regionu. V některých oblastech Anatolie je zobrazován jako obr s jedním okem na čele a dlouhými, ostrými zuby, zatímco v jiných regionech může mít podobu humanoidního tvora s křídly a ocasem. Je však ale taktéž vnímán jako symbol odporu proti útlaku a nespravedlnosti. Poměrně často bývá spojován s marginalizovanými a utlačovanými. Zcela nepochybně zůstává zajímavou postavou turecké mytologie, která vyvolává jak strach, tak fascinaci.

Gûlyabâni vykazuje podobnost s mytickými bytostmi různých kultur, například s řeckým Kyklopem nebo hinduistickým Rakshasou, kteří jsou také jednoocí a sdílejí i některé další rysy typické pro Gûlyabâni. Podobně i perský Simurgh a egyptský Fénix mají některé společné rysy, jako jsou křídla a spojení s ohněm.

Celkově se vyobrazení Gûlyabâni výrazně liší v závislosti na regionu, ale všechny verze sdílejí některé charakteristické rysy, které je činí rozpoznatelnými jako součást tohoto záhadného, mytického tvora.

autor: Petr Matura
foto:  / Creative Commons / CC BY-SA
Pixabay


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit