Dinosauři mohli přežít do současnosti

Dinosauři měli všechny šance, aby přežili až do dnešních dní a sdíleli Zemi spolu s lidmi. Proč se tedy všechno pokazilo?

Asi před 66 miliony let se Země srazila s balvanem obludné velikosti. Asteroid o průměru 15 kilometrů, dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu. Vznikl tam kráter Chicxulub o průměru 200 kilometrů. Podle nejpopulárnější hypotézy takový silný dopad z vesmíru zahubil dinosaury. Stále více paleontologů se přiklání k názoru, že by ještěři vymřeli tak jako tak. Říká se, že dinosauři začali mizet už dříve – dlouho před pádem asteroidu, který je jen dorazil. Diskusi nedávno utišili vědci z University College London. Jejich výzkum ukázal, že dinosauři prosperovali až do nárazu asteroidu. Jak se říká, nebylo žádné varování.

Vědci prezentovali důkazy v časopise Current Biology

Chris Dean a jeho kolegové vysvětlují, že se skutečně může zdát, jako by v určitém okamžiku bylo čím dál méně dinosaurů. V souladu s tím obsahovaly usazeniny patřící do pozdějších vrstev méně jejich zkamenělých koster, než ty dřívější. Například bylo vykopáno více pozůstatků všeho druhu starých 80 milionů let než těch, které byly staré 70 milionů let. Paleontologové z University College, kteří prostudovali 8 000 fosilií starých 83,6–72,1 milionu let a 72,1–66 milionů let, potvrdili, že dinosauři byli nejrozmanitější před 76 miliony let. A pak začaly ztráty – obzvláště znatelné 6 milionů let před masovou smrtí. Ale co je přesně způsobilo, je zcela nejasné. Vědci nenašli žádný náznak žádných vnějších faktorů, které by mohly způsobit náhlý pokles počtu dinosaurů.

Podle Chrise Deana a kolegů, které vedl, byl pokles počtu a rozmanitosti dinosaurů zřejmý. A ti vědci, kteří považovali tento jev za skutečný, se mýlili. Jenže před pádem asteroidu byly geologické podmínky spojené se vznikem hor takové, že nepřispívaly k tvorbě fosilií – proces zpomalovaly, nebo zcela narušily. Geologická ložiska bohatá na pozůstatky se paleontologům, kteří je hledali, ukázala jako nepřístupná. A samotné sedimenty se v určitém období zmenšily v důsledku poklesu průtoku řek.

Závěr vědců: „Dinosauři pravděpodobně nebyli na konci druhohor (před 252–66 miliony let) nevyhnutelně odsouzeni k vyhynutí… Nebýt tohoto asteroidu, mohli by stále sdílet Zemi se savci, ještěry a jejich přeživšími potomky – ptáky.“

Dodejme – některé druhy se klidně mohly vyvinout v inteligentní ještěry. A pak bychom teď měli na mysli bratry – reptiliány. Byli tam takoví kandidáti, kteří projevovali slibné výkony. Ale… přiletěl asteroid…

Horší to být nemohlo

Před několika lety britští a američtí geofyzici vyvrtali do kráteru Chicxulub otvory a vytáhli z něj vzorky. A ukázalo se, že asteroid dopadl na to nejnevhodnější místo – do ložiska sádrovce. V tomto smyslu nebylo na celé Zemi nic horšího. Výbuch odpařil sádrovec a do atmosféry se dostalo nespočetné množství síranového prachu a sirných plynů – stejných látek, které vypouští sopky. Po explozi byla Země obalena 100 miliardami tun síry. Ve skutečnosti to mohlo být až 5krát více. V důsledku toho se ochladilo ne o 26 stupňů, jak ukazovaly předchozí výpočty, ale mnohem více. Což dinosaurům nedalo žádnou šanci.

Chlad, způsobený temnotou seslanou z nebe, trval nejméně několik desetiletí. Nejprve vyhynuly rostliny, kterými se býložraví dinosauři živili. Pak sami zemřeli hlady. Po býložravých dinosaurech odešli na onen svět i ti draví. Vědci v podstatě potvrzují závěry svých kolegů z University College a ujišťují, že kdyby asteroid dopadl o pár sekund dříve nebo později, současný zvířecí svět by byl úplně jiný. Kdyby balvan spadl do hlubokého oceánu, zvedl by pouze stříkající vodu. Což by nemělo tak katastrofální dopad na klima. A také o dinosaurech.

Trochu by zmokli v dešti, ale jedli by víceméně normálně dál. A možná by se stali sousedy savců, kteří se objevili později. Jinak by se i teď někde našli. A vyděsili nás. Ale ještěři měli smůlu. Bylo to, jako by někdo úmyslně udeřil balvanem do ložiska sádrovce, načež začala dlouhá, temná zima…

autor: – skm –
foto: Pixabay