7 nečekaných využití mumie

Možná vás to překvapí, ale mumie byly během historie využívání k mnoha různým účelům, než jen jako uchování zemřelé schránky. 

Staří Egypťané jsou proslulí svým mumifikačním procesem a uchováním zemřelých. Mumie studovalo už mnoho vědců, aby se zjistilo více o procesu mumifikace a také o stavu těchto těl. Dnes jsou mumie k vidění i v muzeích a je možné si je prohlédnout. Může, nebo nemusí, být překvapením, že byly používány pro více účelů než jen pro vědu či uchování ostatků. Pojďme se na některé společně podívat.

Perfektní kočičí hnojivo 

Obecně se ví, že kočky byly ve starověkém Egyptě velice ceněné a uctívané, protože se věřilo, že přináší štěstí a chrání domovy. Jedním z důvodů jejich důležitosti je i Bastet, staroegyptská bohyně ochrany. Je často zobrazována jako žena s kočičí hlavou. Tato zvířata byla oceňována tak moc, že byla dokonce mumifikována a pohřbívána stejně jako lidé. V roce 1888 se prodej kočičích mumií stal byznysem, když egyptský farmář našel tunel, kde bylo obrovské množství mumifikovaných koček. Byly prodávány v zemi i v zahraničí jako hnojivo.

Přísada do barev

Tzv. prerafaelské bratrstvo byla skupina malířů, která se v roce 1848 spojila proti umění své doby – vnímala tehdejší malby jako umělé a bez nápadu. Sama se zaměřovala na díla zobrazující skutečnost, ne krásu a ideál. Ve své tvorbě využívala rozemleté egyptské mumie. Ať už lidské, nebo i kočičí mumie použila skupina k vytvoření hnědé barvy zvané Mummy Brown, což je pigment, který je obtížné napodobit. Mumifikovaná těla byla zásadní pro výrobu této barvy, a to kvůli chemikáliím použitých během procesu mumifikace. V roce 1960 výroba barvy z velké části skončila, jelikož se omezila nabídka mumií. O morálních problémech raději pomlčíme.

Palivo pro lokomotivy

Spisovatel Mark Twain tvrdil, že byly mumie používány jako palivo pro lokomotivy. Ve své cestopisné knize „The Innocents Abroad” z roku 1869 popisuje první železnici v Egyptě a tvrdí, že kvůli nedostatku stromů a ceně uhlí používali Egypťané místo těchto komodit právě mumie. Doslovně napsal: „Palivo používané pro lokomotivu se skládá z mumií starých 3 000 let, zakoupených po tunách nebo na hřbitově za tímto účelem. Mohou být mumie další možností biopaliv? Asi ne.”

Kvalitní papír

Tato teorie může být pouhý mýtus, ale také nemusí. Někteří lidé se domnívají, že kvůli nedostatku papíru v 19. století používali Američané obaly z mumií. Isaac Augustus Stanwood, který se zabýval papírenským průmyslem, údajně dovážel mumie z Egypta a lněné obaly používal k výrobě papíru.= Ten byl následně použit k výrobě nákupních tašek během americké občanské války.

Falešné náboženské relikvie

Je otázkou, zda jsou některé náboženské relikvie opravdu legitimní. Samozřejmě se to nemusí týkat všech. V případě údajných relikvií Johanky z Arku nalezených v roce 1867 se však ukázalo, že byly falešné – a vyrobené z egyptských mumií. Ve stejném roce našel jeden lékárník na půdě v Paříži. sklenici. Tvrdil, že v ní byly relikvie francouzské hrdinky, která byla později, v roce 1920, římskokatolickou církví kanonizována jako svatá. Forenzní testy provedené v roce 2006 však naznačují, že ostatky z této sklenice pochází z dob několika stovek let před narozením Johanky z Arku. Ta bojovala ve Francii v 15. století, ale pozůstatky pochází z doby př. n. l. Ve skutečnosti jde o pozůstatky z egyptské mumie a mumifikované kočky.

Rozbal si mumii

Během viktoriánské éry pořádali bohatí členové společnosti poněkud zajímavé večírky – hlavní perlou večera bylo rozbalování mumie. Anglický chirurg Thomas Pettigrew zpopularizoval tuto praxi, když přešel od rozbalování mumií pro vědecký přínos k jejich rozbalování pro zábavu. Nakonec však tato praxe ztratila na popularitě, jelikož se časem lidé shodli na tom, že by se s lidskými ostatky měl zacházet s větší úctou. Mumie se tak rozbalovaly dále už jen pro vědecké účely, až do vynálezu rentgenového záření, které umožňuje jejich studium i bez odstranění obalu.

Účinné léčivo

Mleté mumie se používaly jako lék na předpis už v 16. století. Jmenoval se „mumia” a mohl se polykat, nebo vtírat do poranění. Věřilo se, že prášek z mumie může léčit nemoci, jako je kašel a epilepsie. Používali to dokonce králové František I. a anglický král Karel II. k ochranně svého zdraví. Kvůli vysoké poptávce se někteří pustili do vykopávání egyptských hrobů a jejich vykrádání, aby následně mumie zpeněžili. Jednoznačně se jednalo o překročení lidských hranic, ale lidé to tak tehdy nevnímali – výsledek, tedy lék z nich vyrobený, nebrali negativně. Zkrátka to bylo léčivo. Tato praxe z velké části zanikla v 18. století, ale ojediněle lze nalézt i pozdější příklady.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay