Vědci našli odpověď na to, jak ženská prsa vlastně zachránila lidi před jejich vyhynutím. Přestože je dnes někteří muži mají za svou „hračku“.
Tajemství původu ženských prsou nenechává některé vědce na pokoji. Je to skutečně úžasný jev, pro který věda dosud nenašla úplné a komplexní vysvětlení. Za prvé, výrazná velikost a tvar ženských prsou je jedinečně lidský rys. Nic podobného ve zvířecím světě nenajdete. U našich příbuzných – antropoidních opic – je u samic pozorováno zvětšení mléčné žlázy pouze v počáteční fázi laktace. U dívek se tvarovaná prsa objevují během puberty, dávno před těhotenstvím, a v tuto chvíli neplní žádnou zjevnou funkci.
Je za tím něco erotického?
Další běžná hypotéza říká, že výrazná prsa působí jako sexuální lákadlo a signalizují mužům, že majitelka této výjimečné části těla se vyznačuje dobrým zdravím a plodností. V mnoha kulturách však ženská prsa nejsou sexuálním objektem. Například v tradičních společnostech Afriky, Oceánie a Jižní Ameriky ženy chodily zcela běžně s odhaleným poprsím. Mužům to nevadilo a ženské prso vnímali především jako orgán, který slouží ke kojení dětí.
Pokud budeme následovat logiku „velká prsa vznikla jako sexuální signál“, pak by ženy z těchto kmenů měly mít plochá prsa. To však rozhodně není pravda. Nakonec existuje populární mýtus, že větší prsa poskytují dítěti více mléka. Což je také mylná představa. Velikost prsou souvisí především s množstvím tukové tkáně, zatímco mléko produkuje žlázová tkáň mléčné žlázy. Její objem je přibližně stejný u žen s různou velikostí poprsí. Z pohledu miminka tedy není zásadní rozdíl mezi hubenou a statnější ženou.
Proč tedy příroda odměňuje ženy takovou grácií?
Finští vědci z Univerzity v Oulu předložili novou hypotézu: ženská prsa se vyvinula směrem ke zvětšení, aby chránila novorozence před podchlazením. K tomu mohlo dojít z několika důvodů. Za prvé, lidé přišli o husté tělesné ochlupení. K této změně došlo zhruba před dvěma miliony let, kdy se naši předkové začali přizpůsobovat aktivnímu pohybu po dvou končetinách v horké savaně.
Srst bránila účinnému ochlazování těla, zatímco systém pocení byl pro tento účel ideální. Jedinou nevýhodou ztráty srsti bylo, že kojencům hrozilo prochladnutí a potřebovali velký, teplý zdroj tepla. Za druhé, s rostoucí inteligencí lidí se zvětšoval i mozek kojenců. Mozek novorozence spotřebuje až 50 procent veškeré energie těla. Vzhledem k tomu, že se kojenci rodí bezmocní a s nevyvinutým systémem termoregulace, potřebovali další zdroj tepla.
Experiment v klimatické komoře
Aby vědci svou teorii ověřili, provedli experiment. Tři skupiny dobrovolníků – osm kojících žen, dvanáct nekojících žen a sedm mužů – byly postupně umístěny do speciální komory s řízeným klimatem. Teplota uvnitř se měnila. Zpočátku byla nastavena na vysokých 32 °C, poté snížena na příjemných 27 °C a nakonec klesla na poměrně nízkých 18 °C.
Během celého procesu měřily senzory na dálku povrchovou teplotu hrudníku účastníků. Výsledky ukázaly, že teplota hrudníku kojících žen byla vyšší než u ostatních skupin. To pravděpodobně souvisí s činností žláz při tvorbě mléka. Hrudník kojících matek navíc při poklesu teploty udržoval teplo výrazně lépe. Zatímco teplota u nekojících žen a mužů klesla v průměru o 4,3, respektive 4,7 °C, povrchová teplota prsou kojících matek se snížila pouze o 2,5 °C.
Prsa jako přirozený zdroj tepla?
Autoři studie tvrdí, že experiment prokázal roli prsou kojící ženy jako stabilního zdroje tepla pro kojence. Zároveň zdůrazňují, že „teorie termoforu“ nevyvrací předchozí hypotézy, ale pouze doplňuje celkový složitý obraz. Výrazné poprsí tak podle této hypotézy nemusí být jen sexuálním signálem při výběru partnera, ale také potenciálně důležitým nástrojem pro přežití lidského rodu.
autor: – skm –
foto: Pexels
Štítky: anatomie, lidské tělo, poprsí, prsa, vyhynutí, žena
Sdílet na Facebooku
