Od čtyř hodin se před jeho domkem v Sušici srocovali první pacienti, jezdívali za ním nejen ze všech koutů Československa, ale i z celého světa. Rakouská a švýcarská televize o něm tehdy natáčela dokument, V New Yorku v osmdesátých letech otiskl oslavný článek: Jasnovidný kněz z Československa udivuje svět, v Moskvě oslnil i ty nejzarputilejší vědecké skeptiky. „Celý svět mluvil o jeho zázračných schopnostech, jen tady u nás se raději mlčelo,“ vzpomíná pražský léčitel, který měl možnost blíže se poznat s páterem Františkem Ferdou (1915 – 1991) a přiučit se jeho léčitelským metodám.
„Žijeme ve světě důsledků a celá říše příčin nám zůstává skrytá. Genialita pátera Ferdy spočívala v tom, že se mu podařilo ovládnout říši příčin, a proto čaroval. Vždycky, když stanovoval diagnózu, hledal příčinu problému. Prošel si celý váš život až do zrození, a když ji nenašel, šel dál, k vašim rodičům a k dalším předkům, dál a dál… Vracel se i několik generací zpátky, dokud ji nenašel. Tak si dovedete představit, jaký musel mít Ferda v hlavě kompjůtr,“ usmívá se pražský léčitel pan K., který si z osobních důvodů nepřeje být plně zveřejňován. Jak sám říká – zažil dobu, kdy se stali největší velikáni českého léčitelství vězni ve svých vlastních domovech. Lidé na jejich pomoc čekali v dlouhých frontách i celý den.
Než začneme vzpomínat…
„Připravil jsem vám specialitu, kterou vymyslel sám páter Ferda,“ pobídne moji zvědavost léčitel krátce po mém příchodu. U dveří se ještě zastaví a otočí. „Chcete rozsvítit?“, zeptá se.
„Ne, děkuji, takhle mi to vyhovuje,“odpovím, a je vidět, že spokojenost zůstává na obou stranách. „Víte, někteří léčitelé, které jsem poznal, pracovali v přítmí,“ odmlčí se a vzdálí z nevelké místnosti rodinného domku určené pro pacienty. Usměvavý vitální léčitel a především poutavý vypravěč, kdysi začínal jako taxikář. Brzy ho osud zavál ke skutečným legendám českého léčitelství, a i když tomu zpočátku sám nemohl uvěřit, potvrdily mu, že disponuje výraznými léčitelskými schopnostmi. Stal se žákem vyhledávaného diagnostika Jindry Paseky (+ 2005), na kterého lidi stáli osmi až dvanáctihodinové fronty, jen aby se k němu dostali. Ostatně ani u pátera Ferdy tomu nebylo jinak. Od brzkého svítání se před jeho domkem v Sušici srocovaly
Jasnovidný kněz František Ferda
první houfy lidí. Ferdova svérázná leč dobrosrdečná hospodyně, paní Jiřina Konarovská, pokaždé vyšla ven před dům, zapisovala si jména, příjmení, roky narození a také každému řekla den, kdy bude recept od pátera hotový. „Sotvakdo si dokáže představit, jak byl takový každodenní léčitelský maraton pro tak výjimečného diagnostika vyčerpávající,“ vrací se léčitel a opatrně staví na stůl dva hrnečky s voňavým bylinkovým čajem. „Tak tady to je, ale není to jako od Ferdy. To už nikdo nebude umět jako on,“ pokyvuje hlavou…
To je nádherná vůně…V mém případě nejspíš nemá smysl hádat, které bylinky jste do čaje použil. Prozradíte mi recept?
Ano, připravuje se z devíti bylinek – třezalky, přesličky, řebříčku, zlatobýlu, truskavce, srdečníku nebo meduňky, vřesu, benediktu a lubnice lékařské.
Předpokládám, že tento čaj může pít úplně každý…
Tak dalo by se říci, že je pro všechny lidi. Tuhle bylinnou směs vymyslel páter Ferda krátce před tím, než zemřel, pro velice úzký okruh svých známých, kteří za ním chodili. Já jsem ho dostal od mých přátel ze Sušice, kam jsem za Ferdou jezdíval. Vlastně to dal dohromady, aby tady po něm něco zbylo, ale tak, jak to dělal on, to stejně nikdo nikdy neudělá. Dnes bylinky těžko sháníte, osobně nedělám celé léto nic jiného, než že hledám těch devět bylin. Kromě toho záleží na přípravě samotné. Jednu polévkovou lžíci této směsi důkladně promíchané vložíte do půllitru vroucí vody, přidáte tři polévkové lžíce na vyvaření, a necháte 8 minut vařit. Ihned jej scedíte a rozdělíte na dva díly, které během dne vypijete. Takto by se měl pít jednou týdně.
Proč se čaj dělí na dva díly?
Aby se nepil na žízeň jako pivo a neprotekl jen tělem. Bylinky se mají pít po douškách, aby měly účinek. Páter Ferda, velký znalec bylin, byl opravdu člověk s výjimečnými schopnostmi.
V čem přesně spočívala jeho výjimečnost? Jak Ferda pracoval?
Měl zvláštní dar soustředit se, což mu umožnilo hloubkovou koncentraci. Genialita Ferdy spočívala v jasnozřivosti a jasnovidnosti. Přesnou diagnózu dokázal určit na dálku, kdy si toho člověka pomocí svých schopností vyhledal. Nezajímalo ho, kde ten člověk žije, on si ho našel. Jediné, co k určení diagnózy potřeboval, bylo jméno, příjmení a rok narození. S tím si vystačil.
Říkáte, že si člověka vyhledal, aniž by ho kdy poznal. Jak to probíhalo?
Z čela mu vyšel zelený paprsek, takhle on to pokaždé popisoval, který neustále kmital, jako radar a tak dlouho hledal, až tu konkrétní osobu našel. Lidi se mu to hledání snažili ulehčit a říkali: Víte, ona se teď přestěhovala do Prahy… a Ferda na to: To mi stejně nepomůže, já musím začít po svém… Nejednou jsem byl svědkem jeho hledání. Tvář se mu jakoby stáhla, a bylo vidět, že to je velmi náročné. Jakmile se uvolnil, bylo jasné, že už toho člověka má. Nejtěžší bylo to napojení.
Když toho člověka našel, co se v něm odehrávalo?
Tvář se mu uvolnila a pak už to pro něho byla rutina. Měl jeho ucelený obraz. Viděl všechny hodnoty: počet bílých a červených krvinek, leukocyty, trombocyty a tak dále. Vždycky říkával, že toho člověka vidí zevnitř. Také si lidi často dobíral, protože měl velký smysl pro humor: Copak si myslíte, že mě baví dívat se vám pořád do střev? Smál se. To, co doktorům trvalo několik dnů, než by to zpracovali v nejmodernějších biochemických laboratořích, Ferda měl hotové za dvacet třicet minut. Měl tolik hodnot, které vypovídaly o momentálním stavu každého pacienta, a všechna ta čísla si zapisoval na pracovní papír. Na základě těchto hodnot pak stanovil diagnózu a sepsal recept, který odevzdal nebo odeslal pacientovi. Vždycky lidem také připomínal, aby s léčbou začali nejlépe hned, protože byl postavený na jejich současný zdravotní stav, který se proměňuje, protože nás ovlivňuje řada faktorů.
celé znění rozhovoru najdete v Záhadách života 12/2012. K dostání na našem eshopu.
text: red., foto:Shutterstock, wikimedia
Štítky: bylinky, léčitelství, vzpomínky, zdraví
Sdílet na Facebooku
