PTSD patří k nejhůře léčitelným psychickým onemocněním. Vědci proto stále častěji obrací pozornost k psychedelikům, jako je ayahuasca.
VAROVÁNÍ REDAKCE: Článek obsahuje zmínky o sebevraždě. Pokud vy nebo někdo z vašeho okolí prožívá krizi, můžete se v ČR obrátit na Linku první psychické pomoci (116 123), Linku bezpečí (116 111) nebo využít krizová centra ve vašem regionu. Pomoc je dostupná nonstop a zdarma.
Když trauma přežije tělo
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) nevzniká jen u vojáků v bojových zónách. Objevuje se po vážných nehodách, násilí nebo dlouhodobém extrémním stresu. Mozek se po takových událostech „zasekne“ v pohotovostním režimu: spouští poplach i tehdy, když žádné nebezpečí nehrozí. Právě tuto zacyklenou reakci se nyní vědci snaží narušit pomocí psychedelických látek.
Jedním z nejdiskutovanějších případů posledních let je příběh amerického vojenského pilota Kegana „Smurfa“ Gilla. V roce 2014 přežil pád stíhačky F/A-18 Super Hornet jen o několik sekund. Katapultáž při rychlosti přes 1 100 km/h mu zachránila život, ale zanechala těžká fyzická i psychická zranění jako zlomeniny, poranění mozku a později i PTSD s opožděným nástupem. Přesto se Gill znovu naučil chodit a vrátil se k létání. Jenže dlouhodobý stres a následky poranění mozku si vybraly daň. „Když jsem hledal pomoc, dostával jsem jen další a další léky,“ popsal později. Jeho kariéra se hroutila, přišel pocit selhání, stud a myšlenky na sebevraždu.
Po hospitalizaci na psychiatrii a letech neúspěšné léčby se Gill spojil s neziskovou organizací Heroic Hearts Project (HHP), která propojuje válečné veterány s legální psychedelickou terapií v zahraničí. V Peru absolvoval řízený ayahuaskový obřad – zkušenost, o níž dnes mluví jako o bodu zlomu. HHP už podobným způsobem pomohla více než 1 100 veteránům a jejich partnerům. Programy probíhají mimo USA, protože ayahuasca je tam klasifikována jako zakázaná látka. Samotný nápoj je tradiční směsí rostlin z Amazonie a po staletí ho používají domorodé kultury k léčení i spirituálním rituálům.

Co říká věda a co zatím nevíme
I přes množství osobních svědectví je vědecký výzkum ayahuascy zatím omezený. Existují jen menší observační studie, nikoli rozsáhlé randomizované klinické testy s placebem. To znamená, že zatím nelze s jistotou říct, zda za zlepšením stojí samotná látka, nebo kombinace terapie, podpůrného prostředí a změny životního stylu. Studie HHP sledovala 58 veteránů, kteří absolvovali pobyt s ayahuascou nebo psilocybinem. Výsledky ukázaly průměrné snížení symptomů PTSD o 26 % a deprese o 29 %. Více než 80 % účastníků po terapii již nesplňovalo diagnostická kritéria PTSD.
Podle klinického psychologa Gregoryho Fonza psychedelika fungují ve dvou krocích. Nejprve naruší zažité vzorce myšlení – jako když zatřesete sněhovou koulí. Poté nastává období zvýšené neuroplasticity, kdy mozek snadněji vytváří nová spojení. Právě v této fázi může psychoterapie a integrace zážitku rozhodnout o dlouhodobém efektu.
Ayahuasca je navíc chemicky složitější než jiná psychedelika. Obsahuje DMT i beta-karboliny, které ovlivňují více mozkových systémů najednou. To může vysvětlovat její silný, ale zároveň hůře měřitelný účinek.
Zázrak, nebo nástroj?
Gill dnes zdůrazňuje, že ayahuasca nebyla kouzelným řešením sama o sobě. Pomohla mu „rozbít temnotu“, ale skutečné uzdravení přišlo až se změnou každodenních návyků – spánku, pohybu, stravy, vztahů a práce s myslí. Dnes je ultravytrvalostním sportovcem a motivačním řečníkem.

Jeho příběh ilustruje hlavní závěr současného výzkumu. Ayahuasca může být silným podporovatelem změny, ale ne náhradou dlouhodobé péče. Věda je teprve na začátku, ale jedno je jisté. Způsob, jakým přistupujeme k léčbě traumatu, se možná brzy zásadně promění.
autor: Zuzana P.
foto: AI
Štítky: ayahuasca, mozek, posttraumatická stresová porucha, psychedelika, psychika, PTSD
Sdílet na Facebooku








