Vědci už ví, jak rozkládat mikroplasty

Několik chytrých hlav se dalo dohromady a rozhodlo se vyřešit problém s mikroplasty. Nepoužívají na to nic obyčejnějšího, než je pouhý vzduch.

Vědci vyvinuli novou metodu, s jejíž pomocí dokážou rozložit jeden z nejběžnějších plastů na vedlejší produkt, zpracovatelný na hodnotnější materiály. Potřebují k tomu pouze vlhkost ze vzduchu. Zjistili totiž, že vystavením běžného typu plastu levnému katalyzátoru a okolnímu vzduchu rozbili vědci celých 94 % materiálu, a to jen za 4 hodiny. Mikroplasty se během procesu přeměňují na kyselinu tereftalovou alias TPA, což je vysoce hodnotný stavební prvek pro polyestery. Jelikož jde TPA recyklovat na hodnotnější materiály, nabízí tento proces bezpečnější a levnější alternativu k současným a doposud známým metodám recyklace plastů. Vědci odhalili výsledky 3. února letošního roku.

Mezi největší znečišťovatele, co se plastů týče, patří Spojené státy. Samy přitom recyklují jen 5 % plastů. Na výzkumu je zajímavé, že byla využita vlhkost ze vzduchu, aby rozbila mikroplasty, čímž se dosáhlo výjimečně čistého a selektivního procesu. Když se jim obnoví monomery, základní stavební prvky PET (polyethylentereftalátu), je možné je recyklovat, či dokonce přeměnit na cennější materiály.

Plasty, plasty, plasty

Jak jde doba dál, je plastový odpad stále důležitější tématem k řešení. Více než polovina plastů, které se kdy vyrobí, byla vytvořena od roku 2000 a dle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí se do roku 2050 jeho roční produkce ještě zdvojnásobí. Do dnešního dne bylo recyklováno pouhých 9 % plastů, který kdy byly vůbec vyrobeny. Zbytek, s životností přesahující celé generace, může výrazně ovlivnit životní prostředí a zdraví. Končí třeba v moři a vytváří plovoucí hordy odpadu, ubližují divokým zvířatům a rozkládají se na mikroplasty, které se snadno dostanou klidně až k nám skrz výrobky, odpad, vodu, potraviny a další. Značně mohou poškodit náš mozek i další části těla.

Aby přišli vědci na novou metodu, jak rozložit část tohoto odpadu, použili tzv. molybdenový katalyzátor – stříbro, tažný kov – a aktivní uhlí na PET, nejběžnější typ polyesterového plastu. Poté směs zahřáli. Netrvalo to dlouho a brzy se přerušily chemické vazby polyethylenu. Poté, když vystavili materiál vzduchu, směs se přeměnila na TPA, cenný polyesterový prekurzor, a acetaldehyd, průmyslovou chemikálii, která je stejně tak cenná a lze ji ze směsi jednoduše separovat. Když metodu vyzkoušeli na směsných plastech, přišli na to, že má vliv jen na polyesterové materiály. To znamenalo, že se plasty musí třídit. Fungovalo to na plastové lahve, trička a barevné plasty. Výsledkem je čisté, bezbarvé TPA.

Nadále se musí proces přizpůsobit obřím průmyslovým gigantům. Technologie má totiž opravdu potenciál. Mohlo by to pomoci snížit znečištění planety mikroplasty i běžnými plasty, snížit jejich ekologickou stopu a přispět k oběhovému hospodářství, kde se materiály znovu používají, nikoli vyhazují. Jde ale o velmi dobrý krok k čistší a zelenější budoucnosti.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay