Kouř z obrovských požárů v Kanadě v roce 2023 podle nové studie způsobil více než 87 tisíc předčasných úmrtí po celém světě.
Sezóna 2023 vešla do dějin jako jedna z nejničivějších. Oheň pohltil více než 18,4 milionu hektarů lesa, tedy zhruba pět procent celkové plochy kanadských lesů. Kouřové mraky zasáhly severovýchod USA, výrazně zhoršily kvalitu ovzduší v hustě osídlených oblastech, a následně se dostaly přes Atlantik až do Evropy. Podle výzkumu zveřejněného v časopise „Nature“ bylo znečištění jemnými částicemi PM2,5 natolik rozsáhlé, že přispělo nejen k tisícům akutních úmrtí, ale také k desítkám tisíc dlouhodobých zdravotních komplikací.
V samotné Kanadě a Spojených státech bylo s krátkodobou expozicí kouři spojeno zhruba 5 400 úmrtí. Ještě alarmujícíjší je však dopad chronické expozice. Ta mohla podle modelů vědců stát život až 82 tisíc lidí po celém světě. „Akutní úmrtí zachycují krátkodobé dopady na zdraví, zatímco chronická odrážejí kumulativní zátěž, která vede k onemocněním srdce či plic,“ vysvětlil hlavní autor studie Qiang Zhang z Pekingské univerzity Tsinghua.
Jak funguje jedovatý kouř
Částice PM2,5 jsou tak malé, že snadno pronikají hluboko do dýchacího systému a mohou se dostat i do krevního oběhu. Krátkodobě způsobují pálení očí, kašel či zhoršení astmatu, dlouhodobě pak zvyšují riziko infarktu, mrtvice nebo demence. Podle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) může být vdechování kouře nebezpečné i v případech, kdy už není cítit charakteristický zápach spáleniny – lidé tak často nevědomky podceňují riziko.
Výzkumný tým využil strojové učení a globální databáze kvality ovzduší, aby oddělil vliv kanadských požárů od jiných zdrojů znečištění. Závěr byl jednoznačný – jen tyto požáry stály v roce 2023 za 13 % celkového množství částic PM2,5 uvolněných do atmosféry na celé planetě.
Globální problém bez hranic
Dopady zasáhly nejen Severní Ameriku, ale i vzdálené kontinenty. Jen v Evropě zkrátil kouř z Kanady život podle odhadů 22 tisícům lidí. To představuje téměř čtyři procenta všech úmrtí souvisejících s PM2,5 na kontinentu. „Není to zanedbatelný počet lidí a jsou daleko od Kanady,“ upozornil spoluautor studie Steven Davis ze Stanfordské univerzity.
Kvalita ovzduší v Kanadě byla sice horší než ve Spojených státech, ale větší hustota obyvatelstva v USA znamenala, že více lidí bylo vystaveno vyšším dávkám škodlivin. Proto zhruba 4100 akutních úmrtí připadlo na Američany, zatímco v samotné Kanadě jich vědci odhadují kolem 1300.
Klimatická změna a budoucnost požárů
Experti se shodují, že rok 2023 nebyl ojedinělou epizodou. „Byla to historicky významná událost, ale tento rekord pravděpodobně překonáme,“ uvedl Michael Brauer z Univerzity Britské Kolumbie. Rostoucí teploty a delší období sucha činí lesy náchylnějšími k požárům, které mohou být v budoucnu ještě ničivější.
Atmosférická vědkyně Emily Fischerová říká, že výsledky musíme chápat jako varování a výzvu k lepší připravenosti. Patří sem důkladnější monitoring ovzduší, informování veřejnosti i zavedení opatření pro minimalizaci dopadů. Mezi ně patří například nošení respirátorů v rizikových dnech, budovy s kvalitní filtrací vzduchu či rychlejší evakuace ohrožených oblastí.
Společný úkol pro celý svět
Kanadské požáry znovu ukázaly, že znečištění vzduchu nerespektuje hranice států. Kouř, který vznikl tisíce kilometrů daleko, se během několika dnů dostal nad hustě obydlené oblasti Evropy. Ovlivnil tak zdraví milionů lidí. Studie tak potvrzuje, že klimatická změna a z ní plynoucí extrémní požáry nejsou izolovaným problémem jedné země, ale globální výzvou, kterou bude nutné řešit společně.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Kanada, lesní požár, lidé, požár, světový problém, zdraví, život
Sdílet na Facebooku
