Proč lidé nosí oblečení

Přemýšleli jste někdy o tom, proč vlastně nosíme oblečení? Všichni na svět přijdeme nazí, ale oděv je nutnost, na níž si zvykáme od raného dětství.

Ještě dnes existují indiánské a africké kmeny, jež si zahalují pouze intimní partie těla, a dokonce ani ne všechny. Vše je dáno společností, civilizací, normami morálky a kultury. Navíc lidem je prostě i zima, pokud nejsou oblečeni podle počasí. Je tu ale ještě jeden faktor – zdobení vlastního těla.

Antropologové samozřejmě nedokážou přesně říci, kdy naši předkové začali svá těla zakrývat kůžemi a látkami. Jestliže budeme věřit výsledkům studie provedené v roce 2011, tak před 170 tisíci lety začali lidé poprvé nosit oblečení. Vědci učinili takový závěr na základě skutečnosti, že před 170 tisíci lety se vši začaly dělit na ty, které žijí ve vlasech, a na ty žijící v oblečení. Například antropolog Ian Gilligan z University v Sydney se domnívá, že lidé začali nosit vlněné kůže, aby kompenzovali nedostatek srsti na vlastním těle v důsledku evoluce.

Pokud jde o chlad, neandrtálci byli první, kdo zakrývali celá svá těla, protože se obávali nízkých teplot. V Muzeu přírodních věd byla provedena studie, jež naznačuje, že neandrtálci pokrývali pouze 70–80 % těla, ale Homo sapiens již 90 % těla. Jde o to, že lidé začali nosit těsné oblečení zakrývající zcela tělo. Nové technologie výroby oděvů byly vynucené, neboť člověk mrzl mnohem více než neandrtálec. Postupem času se lidé naučili používat kromě kůží i zpracovaný len. Například zpracovaná vlákna tohoto materiálu byla nalezena v gruzínské jeskyni Dzudzuana. Dokonce byla i barvena, což znamená, že se lidé naučili nosit barevné oblečení.

Oblečení neplnilo jen praktickou funkci

Právě tato svědectví nás vedou k závěru, že od prvních dnů použití oblečení se člověk začal starat o svůj vzhled. Proč by si jinak barvil oděv jinou barvou? Zahřeje, zakryje intimní partie, a to by mu mohlo stačit, avšak nestačilo. Oblečení tedy nesloužilo jen jako ochrana před chladem, ale i jako ozdoba. A to mělo svůj význam, neslo symbolické poselství.

Jak poznamenal sám Gillian, lidé zdobili svá těla již dlouho předtím, než se objevilo oblečení jako takové. Malovali svá těla různými způsoby, pestrými barvami a dělali různé druhy vpichů, které se dodnes praktikují u afrických kmenů. Jak jinak nazvat takové chování, když ne touhou zdobit své tělo? Z toho plyne závěr, že funkčnost oblečení není zdaleka vše, co od něj lidé očekávali. Když člověk mrzl, začal si oblékat kůži, ale pod kůží se hřálo namalované tělo. Proto člověk přišel na to, jak přenést ozdobu z těla na oděv. A poté, když se dekorativní funkce přenesla z vlastní pleti na předměty jeho oblečení, začalo se uvažovat o společenském významu oděvu. A právě tento směr se rozvíjí dodnes.

Móda běží kupředu šíleným tempem. Lidé jsou zvyklí něco obětovat kvůli krásnému vzhledu. Někdy se obětuje pohodlí, někdy je to teplo, ale ať tak či onak, stále více lidí klade v oblečení na první místo funkci zdobení těla. Je to dobré nebo špatné? To se nedá říct. Je to tak, že každý člověk má své vlastní priority a touha vypadat lépe je vlastní našemu podvědomí.

autor: – skm –
foto: pixabay.com
(StockSnap, OrnaW, GraphicMama-team)