Přehrává se nám skutečně před smrtí celý život?

Vědci poprvé rozluštili činnost mozku umírajícího člověka. Byl zaznamenám pokus mysli o vyvolání vzpomínek. Přehraje se nám tedy náš život?

Lidé, kteří zažili klinickou smrt, popisují svůj stav zhruba podobně. Mluví o pocitech létání či pohybu v temném tunelu směrem ke světlu, vidí své vlastní tělo a často používají frázi „před očima mi probleskl celý život”.

Vědci vysvětlují tyto vize jako určité halucinace, které se dějí na pozadí kvůli nedostatku kyslíku v mozku. Během klinické smrti dochází k útlumu mozkové kůry, ztrátě periferního vidění a rozvoji tunelového vidění, funguje tedy pouze centrální oblast sítnice. To vytváří iluzi jakéhosi záblesku světla někde přímo vpřed. Proto jsou lidé přesvědčeni, že neskutečné zážitky blízké smrti jsou důkazem existence posmrtného života. Tak či onak, fenomén podivných vjemů ve chvíli, kdy se rozhoduje o otázce života a smrti, není ještě dostatečně prozkoumán. Když člověk umírá v náručí lékařů, kteří se jej snaží zachránit, není na experimenty a výzkumy čas.

Náhodný záznam smrti

Nedávno se však čirou náhodou mezinárodní tým vědců dostal k unikátním vědeckým údajům. Na oddělené urgentní medicíny byl přijat 87letý muž, jenž se při pádu na podlahu tvrdě uhodil do hlavy. V důsledku rány se u pacienta vytvořil rozsáhlý hematom a začaly se u něj objevovat známky epilepsie. Doktor Raul Vicente z Univerzity v Tartu (Estonsko) a jeho kolegové použili kontinuální elektroencefalografii neboli EEG k diagnostice a léčbě záchvatu. Během tohoto vyšetření dostal pacient infarkt a zemřel. Do rukou vědců se tak poprvé dostaly záznamy 900 sekund, tedy 15 minut, mozkové aktivity umírajícího člověka.

„Zaměřili jsme se na studium toho, co se stalo 30 sekund před a 30 sekund poté, kdy mužovo srdce přestalo bít. Získali jsme velmi zajímavé výsledky,” řekl jeden z autorů studie, doktor Ajmal Zemmar, neurochirurg z Univerzity v Louisville (USA).

Během této minuty zařízení zaznamenalo změnu v aktivitě mozkových neuronů. V obecné frekvenci elektrické aktivity mozku se rozlišuje několik skupin rytmů: Gamma, Beta, Alfa, Delta, atd. Každá z nich je spojena s řešením určitých problémů. Například Alfa rytmy se vyskytují v uvolněném stavu bdění a odpočinku. Pokud zavřete oči a pokusíte se uvolnit, váš mozek produkuje Alfa rytmy. Gama rytmy se zase objevují, když řešíte úkoly vyžadující maximální koncentraci. Různé typy mozkových vln se účastní procesů, jako jsou právě koncentrace, sny, meditace a vzpomínky. Podle projevů mozkové činnosti můžete určit, co člověk aktuálně dělá.

Reprodukce vzpomínek

Po zástavě srdce, na pozadí potlačení aktivity neuronů v obou hemisférách, byl zaznamenán nárůst absolutní síly Gama rytmů. Současně byl pozorován křížový vztah mezi Alfa a Gama aktivitou. Takové procesy jsou typické pro různé druhy intelektuální činnosti, například pro reprodukci vzpomínek. Vědci proto navrhli myšlenku, že taková aktivita může být spojena s pokusem procházet vzpomínkou na klíčové okamžiky života před smrtí. Tento vzorec byl pozorován od okamžiku zástavy srdce až do zastavení průtoku krve mozkem.

„Mozková aktivita, již jsme studovali, může odpovídat pocitům, které pacienti uvádějí při zážitcích blízkých smrti. Je velice pravděpodobné, že když jsou oči našich blízkých zavřené a oni jsou připraveni opustit tento svět, jejich mozek si vybaví vzpomínky na nejlepší dny života. Tato zjištění zpochybňují naše chápání toho, kdy přesně život končí. A to zase vyvolává důležité otázky, související například s načasováním dárcovství orgánů, protože si člověk po smrti ještě nějakou dobu uvědomuje sám sebe,” říká profesor Zemmar.

Autoři studie připomínají, že podobné změny mozkové aktivity byly zaznamenány u laboratorních myší. Podle vědců je na dalekosáhlé závěry ještě brzy, protože studie popisuje zkušenost pouze jednoho pacienta, který utrpěl traumatické poranění mozku, trpěl epilepsií a byl pod vlivem řady léků.

K potvrzení těchto vpravdě senzačních závěrů bude potřeba ještě provést mnoho dalších testů a výzkumů.

autor: – skm –
foto: piqsels.com