Laboratorní výzkum ukázal, že psychedelický psilocybin, který najdeme v lysohlávkách, zpomaluje znaky stárnutí v lidských a myších buňkách.
Nedávno proběhl výzkum některých druhů hub, především těch psychedelických, jako jsou kupříkladu lysohlávky. Ty obsahují jako hlavní složku psilocybin, který, jak se zjistilo, prodlužuje živostnost lidských buněk. Vědci také odhalili, že tato psychedelická sloučenina pomáhá zpomalovat určité znaky stárnutí u starších myší a zlepšuje jim kvalitu srsti. Veškeré nově zjištěné informace byly publikované v časopise npj Aging dne 8. července. Jde o důkaz vlastností psilocybinu proti stárnutí.
Studie poskytla pohled na užitečné vlastnosti psychedelik podporovat zdravé stárnutí. Látka psilocybin má provokativní mechanismus. Nicméně bude samozřejmě potřeba spousty další práce, aby se tyto poznatky posunuly kupředu způsobem, který ukáže, zda jsou tyto objevy použitelné a adaptabilní i pro lidské zdraví. Studie také zkoumala potenciál psylocybinu léčit různé stavy, třeba úzkost, depresi a neurodegenerativní poruchy, jako je Alzheimerova nemoc. Výsledky vypadají slibně, ale není jisté, jak to funguje.
Jak to využít v praxi
Jedna teorie nazvaná „hypotéze psilocybinu a telomer“ předpokládá, že psilocybin zachovává délku telomer, což jsou ochranné kryty opakujících se sekvencí DNA umístěných na koncích chromozomů. Vědci už dlouho přemýšlí, že se telomery s věkem zkracují a rychlost tohoto zkracování koreluje s rychlostí stárnutí. Pokud tedy psilocybin chrání délku telomer, mohl by zpomalit stárnutí?
Aby to zjistili, podávali vědci izolovaným lidským plicním a kožním buňkám různé dávky psilocinu, na který se psilocybin v lidském těle rozkládá. Odhalili, že psilocin prodloužil životnost buněk až o 57 % v závislosti na podané dávce. Psilocin navíc zachoval délku telomer buněk a snížil hladinu oxidačního stresu, tedy hromadění reaktivních molekul. Současně vedl k vyšším hladinám proteinu spojeného s dlouhověkostí. Jednoduše řečeno, psilocin způsobil, že buňky vypadaly mladší.
Poté se studovaly účinky psilocybinu na asi 19měsíčních samicích myší. V lidském věku je to asi 60 let. Myším se podávaly měsíční dávky psilocybinu po dobu 10 měsíců. Na konci tohoto období bylo 80 % léčených myší stále živých, ve srovnání pouze s 50 % neléčené skupiny. Léčené myši také vykazovaly růst chlupů na místech, kde byla dříve lysina.
Psychedelické látky
Psychedelika jsou celkově známá tím, že mění fungování imunitního systému a odolnost těla vůči stresu. Obojí může mít těžký dopad na orgány. Novinkou v této studii je provokativní návrh, že změny v délce telomer, důležitých regulátorů replikace DNA, mohou být vyvolány psychedeliky. Potíží studie je, že dávky léků používané u myší jsou mnohem vyšší než ty, které se běžně dávají lidem. Ale toto srovnání zase nezohledňuje rychlejší metabolismus myší a následně zkrácenou dobu, po kterou jsou psychedelika aktivní u zvířat.
Veškerá zjištění zřejmě připravila půdu pro další zkoumání psilocybinu jako léku proti stárnutí a nemocem souvisejících s věkem. Budoucí výzkum by měl zkoumat optimální dávky pro použití u lidí, stejně jako potenciální rizika.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: antiage, houbičky, látka, lysohlávky, psilocybin, psychedelika, stárnutí, věda
Sdílet na Facebooku
