Nová studie přináší zajímavý pohled na to, proč se nám zdá, že dětství trvalo věčně, zatímco s věkem mizí čas rychlostí světla.
Když jsme byli malí, zdál se nám rok snad nekonečný, obzvláště, když jsme se na něco strašně moc těšili. Prázdniny trvaly celou věčnost a čekání na Vánoce bylo skoro nesnesitelné. S přibývajícím věkem se ale dny zkracují, měsíce ubíhají a roky se slévají v jeden rozmazaný proud. Proč tomu tak vlastně je?
Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým vědců z Cambridgeského centra pro stárnutí a neurovědy (Cam-CAN). Pomocí skenů mozku lidí sledujících starý televizní seriál Alfreda Hitchcocka se výzkumníkům podařilo odhalit překvapivý mechanismus, který může stát za tím, že čas ve stáří plyne rychleji, nebo nám to tak alespoň přijde.
Hitchcock, magnetická rezonance a tajemství času
Studie, publikovaná v časopise Communications Biology, zahrnovala 577 účastníků ve věkovém rozmezí od 18 do 88 let. Všichni sledovali osmiminutový úryvek z epizody „Bang! You’re Dead“ z legendárního seriálu Alfred Hitchcock Presents.
Zatímco napjatě sledovali děj, vědci jim pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) zaznamenávali mozkovou aktivitu. Tento konkrétní klip byl vybrán proto, že dřívější výzkumy ukázaly, že právě Hitchcockovy napínavé scény vyvolávají velmi synchronní mozkové reakce napříč různými lidmi, a proto je to tedy ideální materiál pro srovnávání.
Následně vědci použili algoritmus s názvem Greedy State Boundary Search (GSBS), který dokáže odhalit okamžiky, kdy se mozek „přepíná“ z jednoho vzorce aktivity do druhého, tedy kdy zpracovává novou událost nebo vjem.
Méně změn, rychlejší čas
Výsledek? Mozky starších účastníků se během sledování videa měnily méně často. Jinými slovy zaznamenaly méně přechodů mezi jednotlivými „stavy“ aktivity. Tyto stavy navíc trvaly déle než u mladších lidí. Podle autorů studie to znamená, že starší mozek registruje v daném časovém úseku méně událostí. Právě to může být klíčem k pocitu, že čas běží rychleji.
Tento závěr mimochodem odpovídá už starověké Aristotelově představě: čím více se během určitého období stane, tím delší se nám toto období zdá. Když tedy mozek zaznamená méně „momentů“, mozek má pocit, že čas uběhl rychleji.
Mozek, který přestává rozlišovat
Vědci tento jev spojují s procesem zvaným neurální dediferenciace. S věkem se aktivita různých částí mozku stává méně specifickou. U mladších lidí určité oblasti reagují jen na konkrétní podněty, například na tváře. U starších se tyto reakce rozšiřují i na jiné objekty. Mozek tak postupně ztrácí schopnost jasně oddělovat jednotlivé vjemy a děje.
To může vést k tomu, že události vnímáme spíše jako plynulý tok než jako sled oddělených zážitků. Výsledkem je, že čas se zdá komprimovaný, splývá a my máme dojem, že utekl dřív, než jsme se vůbec nadáli.
Lingvistka Joanna Szadura z Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Polsku ale upozorňuje, že neurologické vysvětlení není jediné. Čas totiž podle ní vnímáme ve dvou rovinách – vnější, lineární (měřený hodinami a kalendářem) a vnitřní, subjektivní. „Pro pětileté dítě představuje jeden rok pětinu jeho života. Pro padesátiletého člověka je to už jen dvě procenta,“ vysvětluje Szadura. Naše vnitřní měřítko se tedy mění logaritmicky. Každý další rok se nám zdá kratší, protože tvoří menší část našeho celkového života.
Jak zpomalit čas
Dobrá zpráva? Vědci tvrdí, že subjektivní tok času lze zpomalit. Stačí mozek vystavovat novým zážitkům. „Učení, cestování, nové koníčky – to vše pomáhá rozdělovat čas na více ‘mentálních událostí’ a tím ho subjektivně prodlužuje,“ uvedla spoluautorka studie Linda Geerligsová z nizozemské Radboud University. „Možná ještě důležitější jsou však smysluplné sociální interakce a chvíle, které přinášejí radost.“ Jinými slovy, když žijeme naplno a obklopujeme se lidmi, které máme rádi, dokážeme vnímat každý den intenzivněji, a tím i pomaleji.
Neexistuje kouzelný knoflík, který by zpomalil běh hodin. Ale podle vědy i zkušenosti našich mozků můžeme zpomalit vnímání času – tím, že ho naplníme zážitky, emocemi a novostí. Jak říká staré rčení: dny jsou dlouhé, ale roky krátké. Možná tedy nejde o to, kolik času máme, ale kolik okamžiků v něm dokážeme skutečně prožít.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: čas, mozek, stárnutí, věda, zajímavost, zpomalení času
Sdílet na Facebooku
