Která země by měla největší šanci přežít globální katastrofu? Rozhoduje její poloha, zásoby potravin i energetická soběstačnost.
Jaderná válka, obří sopečná erupce, pandemie nebo kolaps světové infrastruktury. Pokud by některá z těchto katastrof zasáhla celou planetu, žádné místo by nebylo dokonale bezpečné. Nová studie ale ukázala, které země mají nejlepší předpoklady takovou krizi přečkat. Na prvním místě skončila Austrálie.
Největší hrozbou není jenom válka
Vědci se zaměřili na takzvaná globální katastrofická rizika, tedy události, které by během měsíců nebo let mohly připravit o život více než desetinu světové populace. Patří mezi ně například jaderný konflikt, mohutná sopečná erupce, ničivá geomagnetická bouře, rozsáhlý kybernetický útok nebo nebezpečná pandemie.
Společným problémem by podle výzkumníků byl především kolaps potravinového systému. Rozsáhlé katastrofy by mohly zničit úrodu, přerušit obchodní trasy a znemožnit dovoz základních surovin. Země, které by se dokázaly alespoň částečně uživit samy, by proto získaly výraznou výhodu.
Odolnost podle studie nezávisí pouze na penězích. Důležitá je i silná průmyslová základna, díky které může země vyrábět zboží, které by za normálních okolností dovážela. Výhodou je rovněž geografická izolace a dostatek vlastních zdrojů energie a potravin. Velké ostrovy mohou mít v tomto směru určitou výhodu, protože se snadněji izolují od krizí přicházejících zvenčí. Zároveň ale nesmějí být příliš závislé na mezinárodním obchodu. Jako příklad vědci uvádějí Japonsko, jehož ekonomika je výrazně propojena se světovými dodavatelskými řetězci.
Austrálie má překvapivě silnou pozici
Z analýzy vyšla jako nejodolnější země Austrálie. Leží na jižní polokouli, daleko od hlavních oblastí, kde by v případě rozsáhlého konfliktu hrozila jaderná válka. Je také významným producentem potravin, má různorodé klimatické podmínky a disponuje rozsáhlou energetickou infrastrukturou.
Ani Austrálie však není bez rizik. Je spojencem Spojených států, což by ji v případě velkého geopolitického konfliktu mohlo vystavit nebezpečí. Mezi další potenciálně odolné země patří Argentina, Brazílie a Nový Zéland. Nový Zéland ale sráží aktivní sopky, omezenější průmyslová základna a riziko tsunami. Argentina a Brazílie zase doplácejí na vyšší nerovnost a politickou nestabilitu.
Proč je důležitá jižní polokoule?
Výhodou jižní polokoule je podle studie také menší počet sopek a převaha oceánů, které mohou zmírňovat některé klimatické dopady. Naopak státy severní polokoule jsou více vystaveny případnému jadernému konfliktu. Zajímavé je, že mezi bezpečnými kandidáty se neobjevil Island. Přestože je izolovaný a disponuje významnými zdroji energie, jeho poloha na severu by ho mohla vystavit výrazným teplotním změnám v případě katastrofy, která by omezila množství slunečního záření.
Studie zároveň upozorňuje, že žádná země není připravena na všechny možné scénáře. Odolnost zvyšuje nejen dostatek potravin a energie, ale také fungující státní správa, menší společenská nerovnost, kvalitní infrastruktura a schopnost spolupracovat. Podle vědců proto není hlavní otázkou, kam by člověk měl utéct v případě apokalypsy. Důležitější je, zda budou státy už předem připravené na narušení dodávek potravin, energií a mezinárodního obchodu.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Austrálie, globální katastrofa, jaderná válka, pandemie, pohroma, sopečná erupce, Země
Sdílet na Facebooku
