Kámen, který plní přání a přivolává déšť. Můžete si to vyzkoušet i vy

ARCHIV / ČESKÉ ZÁHADY / DĚSIVÉ LEGENDY / Magie / 21. 7. 2020

Země, ve které žijeme je opravdu zvláštní. Tajemná a magická. Země kostelů i pohanských symbolů. Křesťanská Evropa s ostrůvkem pohanství uprostřed. Mnoho lidí asi nebude souhlasit. Už slyším jejich námitky. Co ty vesnické kostelíky, sochy svatých na návsích, u můstků přes potoky, nebo na rozcestích? Boží muka a kapličky? Mají pravdu. Křesťanské symboly najdeme všude. Tak jaképak pohanství? Jenže zdání klame…

Čertův kámen u Mutějovic na Rakovnicku

Prastará pohanská tradice

Máme po svých pohanských předcích v genech daleko více, než bychom si byli ochotni připustit. Tisíc let víry v jednoho boha na tom nemohlo nic změnit. Tisíc let ničení pohanských symbolů, kácení model, vypalování pohanských hájů i čarodějnic, vyrývání křížů do kamenů, nedokázalo vykořenit mnohem delší vztah člověka k přírodě a její síle. Kosmova kronika o tom informuje velice podrobně. Od Ježíšova narození uplynulo jedenáct století, když Kosmas napsal tento text. Jirásek by neměl radost, protože náš kronikář v něm znectil mýtickou sestru kněžny Libuše, pohanskou kněžku Tetu. Popis náboženské situace v tehdejších Čechách je zcela nepochybně autentický.

,,Takto naučila hloupý a nevědomý lid ctíti Oready, Dryady, Hamadryady a klaněti se jim, a celou pověrnou nauku a řády zavedla. Mnozí vesničané jako pohané jeden studánky neb ohně ctí, druhý hájům, stromům neb kamenům se klaní…..“

Jak taková místa najdeme?

Kupodivu poměrně snadno. Pokud máte starou vojenskou speciálku, či turistickou mapu malého měřítka, a zaměříte se na pátrání, zjistíte velmi brzy zajímavou věc. Pomístní názvy, U kamene, Ke kameni, Čertův kámen. Desítky a desítky čertových kamenů. A nejen to. Čertovo kolo, klobouk, zeď, skála. Všude figuruje ďábel, symbol zla. Kámen, který odhodil, přemožen vírou v nového boha. Čertovy kameny takto označené vstoupily do pohádek a pověstí. Fyzicky opravdu existují. Většinou se jedná o samostatné, kamenné bloky, většinou na dosti nápadném místě, takže se historky o jejich umělém původu přímo nabízely. Kameny s hlubokými rýhami a s prohlubní na nejvyšším místě. Mají špatnou pověst a přitom si ji vůbec nezaslouží.

Spíše naopak. Byly symbolem uctívání pohanských bohů, na kterých se obětovala zvířata. V časopisu Zlatá Praha z roku 1891 je zajímavá teorie o významu hlubokých rýh na takových kamenech. Byly to prý průduchy sloužící k tomu, aby obětní oheň mohl dobře hořet a prohlubeň sloužila k zachycení krve obětovaných zvířat. Ale všechno také mohlo být jinak. Na jedno takové místo se teď vypravíme.

Štěrbina na vrcholku kamene používaná k rituálním účelům

Čertův kámen u Mutějovic

Nalezneme ho v krajině chmele a půdy s načervenalou hlínou, nedaleko vesnice Mutějovice, s vyhlášeným Poddžbánským pivovarem a kuchyní. Půl kilometru severně od obce, po pravé straně, nedaleko od silnice. Poblíž je chmelnice, která patří ke koloritu krajiny a u které je možné snadno zaparkovat.

Poničená informační tabule o kameni neprozradí skoro nic, jinde se dočteme, že o tomto kameni se vypráví pověst téměř stejná jako o jiných podobných kamenných památkách. Upustil ho zde čert, který se podle několika verzí této pověsti rozhodl buď zavalit studnu v Pnětlukách, nebo ho shodit na kostelík sv. Prokopa v Mutějovicích, aby obec neměly kostela dva, což čert považoval za značnou troufalost. Podle třetí verze se čert chystal kámen shodit rovnou na chrám sv. Petra v Římě. Ve všech případech pověst končí stejně. Ráno zastihlo čerta ještě na cestě, a když zakokrhal kohout, čert ztratil všechnu svou moc a kámen upustil či odhodil tam, kde se právě nacházel. V tomto případě zde.

Daleko nejzajímavější na tomto bloku křemence je ovšem podlouhlá a dosti hluboká štěrbina, v níž se obvykle nachází voda. A někdy i nějaká ta mince nebo přání napsané na kousku papíru. Pradávná tradice obětování vodním duchům rezonuje i v mysli současného moderního člověka. Zda doopravdy funguje, už musíte zjistit sami. Vypráví se ale i o tom, že když někdo na kámen vyleze a postaví se nad štěrbinu, zaručeně tak přivolá déšť.

Čertův kámen ale není jedinou zdejší pamětihodností. Další naše cesta může vést na zříceninu hradu Džbán a o několik kilometrů vzdálenější zříceninu hradu Pravda. Pokud si však chcete zachovat pocit doby daleko starší, ve které ještě Čertův kámen sloužil svému účelu, nesmíte rozhodně vynechat Kounovské kamenné řady. I s nimi snad nějakou souvisí. Měřením totiž bylo zjištěno, že spojnice Čertova kamene s tou nejzápadnější a nejvýchodnější řadou tvoří výseč, v níž lze pozorovat Měsíc při jeho severních deklinacích. Opravdu jen náhodou?

Bohatě strukturovaná bočíí strana kamene

Karel Dudek

foto: Jitka Lenková

 

 

 


Štítky: , , , , ,





Mohlo by se vám líbit