Cesta lásky a vytrvalosti

Cesta je cíl. V tomto případě to platí dvojnásob. Jistý muž vytvořil cestu přes horu, která bránila ve včasném příjezdu lékařské pomoci. Trvalo mu to 22 let.

Muž, který se jmenoval Dashrath Manjhi (1934–2007) pocházel z Indie. Příběh se odehrál ve státě Bihár, ve vesnici Gehlaur, kde jeho žena
zemřela, protože ji nebylo možné po úrazu včas dopravit do nemocnice. Překážkou byla vysoká hora, která stála mezi jeho vesnicí a městem s nemocnicí. Po její smrti se Dashrath rozhodl, že to změní. Manjhi věděl, že ztrátě milované ženy se dalo zabránit, a také si přál ušetřit dalšího člověka podobnému osudu. A tak se rozhodl prosekat si cestu hřebenem, aby jeho vesnice mohla mít jednoho dne snadnější přístup k lékařské péči.

V roce 1960 začal ručně tesat cestu přes horu. Bez jakýchkoli moderních nástrojů, jen s kladivem a dlátem přes hřeben kopců. I když dříve pracoval v uhelných dolech, práce na tomto projektu trvala celých 22 let. I když ho další lidé považovali za šílence, o to více pracoval. Nakonec vytesal cestu, 110 metrů dlouhou, 9,1 m širokou, a 7,7 metru hlubokou, která zkrátila vzdálenost mezi vesnicí a městem z 55 km na přibližně 15 km, čímž zpřístupnil vesnici základní služby, včetně zdravotní péče.

Celých 52 let poté, co začal lámat horu, 30 let poté, co skončil, a 4 roky po jeho smrti, byla vládou v roce 2011 konečně postavena zpevněná cesta do Gehlauru. Dashrath Manjhi se stal známým jako „Muž-hora”. Život tohoto vytrvalého muže byl představen v životopisném filmu v roce 2015. Tento příběh je inspirací pro mnohé, kteří vidí sílu, odhodlání a vytrvalost. Je také ukázkou, že mnohé nepochopitelné pracovní výkony z minulosti lze přičíst nikoli zázračným technologiím, ale výjimečnému pracovnímu nasazení.