Různorodé mýty, báje a pověsti byly mezi lidmi vždy velmi populární. Zejména každé velké a historicky významné město jich odjakživa mělo celou řadu. Dnes se podíváme na Brno.
Zánik města
Jedna z významných brněnských pověstí vypráví, jak město v 17. století uniklo své zkáze. Od května do srpna roku 1645 obléhal Brno generál Lennart Torstenson. Jednoho dne se zařekl, že město buď padne, než začnou v kostele sv. Petra na Petrově vyzvánět zvony poledne, nebo obléhání ukončí. Když pak na Brno zaútočil a bylo takřka dobyto, stařičký zvoník se rozhodl dodat odvahu obráncům města zazvoněním na zvon. Jakmile tak učinil, Torstenson se mylně domníval, že již zvoní poledne. Od místa tedy skutečně odtáhl už v 11 hodin dopoledne.
Podle druhé varianty pověsti se Torstenson zařekl na válečné poradě v předvečer posledního útoku na Brno a slyšel jej špehující místní občan. Následujícího dne, když bylo 11 hodin a zdálo se, že město již brzy padne, rozhodli se obránci nechat zvonit na Petrově poledne o hodinu dříve. Tak jako tak, Brno bylo nakonec zachráněno.
Legenda o drakovi
Pravděpodobně nejznámější brněnskou legendou je pověst o takzvaném Brněnském drakovi, vycpaném krokodýlovi, jenž visí u stropu ve vchodu do Staré radnice. Údajně žil kdysi v řece v okolí města zlý drak, který terorizoval široké okolí. Jeden z měšťanů dostal nápad, jak jej zabít. Zařízl býka, vyvrhl jeho vnitřnosti, místo nich do býka nasypal nehašené vápno a opět zvíře zašil. Býka následně pohodil k řece, kde drak žil. Ten mrtvé zvíře našel a celé ho sežral. Když ze břehu znovu vlezl do vody, nehašené vápno draka zevnitř zahubilo. Na památku osvobození města od zlé nestvůry byl drak následně pověšen do vchodu Staré radnice.
Hospodská sázka
Také další brněnská pověst se týká právě Staré radnice. Legenda o kole na ní se vztahuje k loukoťovému kolu, které najdeme na zdi ve stejném portálu jako již výše zmiňovaného draka. Jednou se údajně v hospodě v Lednici hosté vsadili s místním kolářem o to, že nedokáže následujícího dne dokutálet z Lednice do Brna loukoťové kolo od vozu, než se zavřou městské brány. Kolář však tvrdil opak a sázku přijal. Následující den se tedy s kolem vydal na dlouhou cestu do Brna. Na místo dorazil večer a bránou stihl proběhnout těsně před jejím zavřením. Získal tak veliké uznání a finanční obnos. Na jeho počest bylo kolo pověšeno právě do vchodu Staré radnice.
Křivá věžička
Rovněž i následující příběh se vztahuje k brněnské Staré radnici. Pověst vysvětluje, proč je jedna z fiál (věžiček) gotického portálu na Staré radnici křivá. Brněnští radní svého času zadali známému staviteli Antonínu Pilgramovi úkol, aby vybudoval reprezentativní portál k radnici. Dohodli se s ním předem i na odměně a Pilgram začal stavět.
Když byl portál již téměř hotov, radní se při myšlence na vyplacení odměny začal ošívat a všelijak vymlouvat. Domluvit se s radními už zkrátka nebylo možné, a tak se Pilgram rozhodl pomstít se jim po svém. Poslední věžičku na portálu proto pokřivil, aby ukázal křivé jednání brněnských radních. Než se však překvapení radní stačili vzpamatovat, byl už stavitel pryč. Již tak nebyl nikdo, kdo by křivou věžičku opravil.
Informace, které lze vyčíst z archivních pramenů o Pilgramových povahových vlastnostech, by mohly pověst potvrzovat. V období pozdní gotiky ovšem byly podobné postupy běžnou manýrou a důkazem kamenického mistrovství, jež s pevným materiálem dokázalo pracovat obdobně jako s tvárným těstem.
autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org
piqsels.com
Štítky: Brno, Česká republika, drak, legenda, město, pověst, příběh, radnice
Sdílet na Facebooku
