Starověký Egypt znal první těhotenský test a ženské lékařky doporučovaly metody, nad nimiž dnes zůstává rozum stát.
Starověký Egypt byl říší pokrokové medicíny, chirurgických nástrojů i detailních anatomických znalostí. Přesto i v zemi pyramid a faraonů se věda mixovala s vírou, magie zase s léčitelstvím. Zdraví žen tak obklopovala směs mýtů, pozorování, ale i překvapivě rozumných pokusů. Nový pohled na tehdejší „gynekologii“ nabízí britská historička Lucy Inglis ve své knize Born: Historie porodu, která odhaluje, jak Egypťané rozuměli ženskému tělu, těhotenství a zázraku zrození.
Lékařky mezi pyramidami
Už kolem roku 2500 př. n. l. žila žena jménem Pesešet, známá jako tzv. „dozorkyně lékařek“. O jejím postavení víme díky nápisu na dveřích hrobky jejího syna v Sakkáře. Byla to vzdělaná a respektovaná profesionálka, pravděpodobně z vyšší vrstvy, která dohlížela na další ženské lékařky. Ty se staraly o ženské zdraví, porody i léčbu nemocí spjatých s dělohou. Pesešet a její kolegyně představují první známou ženskou zdravotnickou komunitu v historii.
Jejich zkušenosti se dochovaly v tzv. Kahunském gynekologickém papyru z roku 1825 př. n. l. Tento dokument obsahuje 34 záznamů o léčbě ženských potíží, od neplodnosti až po bolesti hlavy. Mnohé rady však z dnešního pohledu působí spíše jako bizarní recepty z jakési kuchařky. Například pokud žena trpěla bolestmi očí a krku, léčitelka usoudila, že má v očích výtok z dělohy a předepsala jí vykuřování kadidlem, husí sádlo a konzumaci čerstvých oslích jater. Pokud žena necítila touhu, jiný záznam doporučuje při olejové výplachy či koupele.
Nejznámější rada z papyru zní dodnes neuvěřitelně: před spaním si vložte do vagíny stroužek česneku. Pokud bude druhý den ráno cítit z úst, znamená to, že žena je plodná nebo těhotná. Pokud ne, věští to neštěstí. Za touto podivnou metodou se skrývá překvapivě logické vysvětlení. Vědci se domnívají, že Egypťané takto testovali průchodnost děložního hrdla. Aromatické silice česneku se skutečně mohou šířit tělem, pokud není cervikální kanál zablokovaný. Z dnešního pohledu tedy šlo o primitivní, ale v principu raný těhotenský test.
Putující děloha a mužská „menstruace“
Papyrus také obsahuje první zmínku o tzv. „putující děloze“, tedy o představě, že děloha se může pohybovat po těle a způsobovat nejrůznější potíže. Tento mýtus, který přetrval až do středověku, byl tehdy považován za vysvětlení ženské hysterie.
Další fascinující prameny pochází z Dér al-Medíny, vesnice dělníků, kteří stavěli hrobky faraonů. Z jejich záznamů se dozvídáme, že muži si občas brali volno z práce kvůli… menstruaci. Samozřejmě ne své vlastní, ale menstruaci manželky či dcery. Někteří badatelé tvrdí, že šlo o projev víry v „nečistotu“ menstruace, jiní se domnívají, že dělníci jednoduše využívali tradici jako záminku pro volno. Každopádně to dokazuje, že ženský cyklus byl společenskou záležitostí a mužům rozhodně neunikal.
První těhotenský test světa
Ještě pozoruhodnější je Berlínský papyrus z roku 1350 př. n. l., který popisuje vůbec nejstarší známý těhotenský test. Instrukce zní jednoduše: žena má močí zalévat dva pytlíky se semeny ječmene a pšenice. Pokud některé zrnko vyklíčí, je těhotná. Pokud vyklíčí ječmen, čeká chlapce, pokud pšenice, dívku.
Tento postup se může zdát extrémně primitivní, ale moderní vědci ho v 60. letech 20. století zkusili zopakovat a výsledky byly vážně šokující. V 70 % případů se skutečně podařilo rozpoznat těhotenství podle růstu rostlin! Biochemicky to dává smysl. Ženské hormony obsažené v moči mohou klíčení semen stimulovat.
Ženské tělo mezi vědou a vírou
Texty ze starověkého Egypta ukazují, jak hluboký zájem o ženské tělo tehdejší kultura měla. Ačkoliv se mnohé jejich postupy zdají bizarní, nelze je odmítnout jako pouhou pověru – byly to první kroky k pochopení biologie žen, vedené pozorováním, intuicí a pokusem o logické vysvětlení.
Egypťanky a jejich lékařky měly v rukou víc moci, než by se mohlo zdát. Pomáhaly přivádět děti na svět, pečovaly o zdraví svých komunit a jejich znalosti se staly základem, z něhož čerpaly generace po staletí. A i když už dnes žádný lékař nebude doporučovat česnek jako diagnostický nástroj, příběh Pesešet a jejích následovnic připomíná, že historie medicíny je zároveň historií odvahy žen, které se nebály chápat své tělo po svém.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Egypt, gynekologie, legenda, mýtus, papyrus, zajímavost, zdravotnictví, žena, ženské tělo
Sdílet na Facebooku
