Bludný Holanďan

Příběhy o temných a strašidelných lodích duchů vznikly ve velmi dávných dobách. Mnoho ostřílených námořníků hovořilo o lodích, které ovládaly ztracené duše. Nejslavnější je legenda o mystické lodi ,,Bludný Holanďan“.

Takových příběhů a legend je mnoho. Stávají se nejen v otevřených mořích a oceánech, ale také ve vnitrozemských vodách, a to i v současnosti.

V roce 1939 se dva finští rybáři u jezera Ladoga zdržovali na palubě lodi. Byla klidné noc. Najednou se ozvalo tiché, přerušované zvonění, které bylo stále zřetelnější. Námořníci v něm pocítili něco skrytého a nebezpečného. Ztuhli na místě a podívali se na sebe.

Když na loďku narazila vlna, rybáři nedaleko spatřili škuner Johanna Siegwarda, který se nedávno usadil v jejich vesnici. Obávaný Bludný Holanďan. Kapitán stál na přídi a vydával onen děsivý zvonivý zvuk. Z dálky rozlehlého jezera se ozvalo tupé dunění. Jako by reagovalo na kapitána. Voda na obzoru na okamžik probleskla jasným světlem. Loď okamžitě změnila kurz a vydala se k místu, odkud zvuk přicházel…

Jezero Ladoga

Ladožskému jezeru se často říká moře, protože je největší v Evropě. Voda v něm je čistá, a obývá ji mnoho živočichů. Bouřlivé vlny jsou kolikrát větší a silnější než v oceánu. Dosahují až pěti metrů, a co hlavně, často vítr náhle změní směr a sílu.

Jižní část jezera zamrzá dříve než severní. Zvláštní podmínky Ladogy vytváří neobvyklé efekty. Na některých místech je voda bahnitě špinavá, ale kousek vedle je opět křišťálově čistá.

Plavba po Ladožském jezeře byla vždy považována za nebezpečnou. I pro ostřílené námořníky. Dno jezera je pokryto pozůstatky mnoha ztroskotaných lodí. A téměř každá plavba na jezeře je doprovázena nevysvětlitelnými jevy. Ani jedna expedice na dno není úplně bez obtíží. Jezero se své kořisti odmítá vzdát.

Záhadná loď

Badatel Konstantin Ovchinnikov

Na konci léta 2004 se podmořský badatel Konstantin Ovchinnikov a jeho tým, vydali na místo, kde měli vytipovaný artefakt z války k vyzvednutí. V husté mlze se téměř srazili s podivným plavidlem, které se pohybovalo přímo vpřed, bez navigačních světel. Radar nic neukázal, ale kapitán jasně viděl siluetu rezavého motorového člunu, a na poslední chvíli se mu podařilo kormidlo stočit doprava. Mohl to být Bludný Holanďan?

Nebylo to první ani poslední objevení ponurého motorového člunu na Ladoze. Posádky osobních, nákladních a rybářských lodí jej čas od času pozorují v různých částech jezera. Obvykle jsou čluny vidět za úsvitu nebo za soumraku, ale několikrát byly spatřeny i během dne. Na zrezivělém boku lodi lze jen stěží rozeznat tříciferné číslo.

Místní obyvatelé o člunu a dalších záhadných lodích mluví už nejméně 60 let. Koneckonců, vzhled tajemného plavidla nevěstí nic dobrého. Právě naopak.

V srpnu 1982 uprchli tři výrostci z pionýrského tábora. Zamířili k molu, kde je nějaký kapitán pozval na starou loď, která vypadala spíše jako muzejní exponát. Když loď vyplula, lidé si všimli chlapců na zádi. Motorový člun se ale brzy ztratil ve večerní mlze.

Policie a dobrovolníci zahájili pátrání, ale ani dlouhé hledání nic nepřineslo. Motorová loď zůstala neidentifikovaná. A to, bohužel, také není ojedinělý případ. Kam záhadné plavidlo odveze lidi, zřejmě ví jen jeho tajemný kapitán Johann Siegward.

Nepřátelský kapitán

Tajemné události na Ladožském jezeře přitahují pozornost badatelů anomálních jevů. Petrohradský vědec Jurij Popov hledá loď duchů celých 50 let. Zjistil, že historie podivné lodi má původ ve městě Priozersk na břehu Ladožského jezera. Toto město, založené v roce 1795, od počátku své historie procházelo z ruky do ruky. Od Rusů ke Švédům a zpět, a poté připadl Finsku.

Roku 1937 se zde usadil švédský kapitán Johann Siegward. Jeho vzhled v klidném městě budil zvýšený zájem, který brzy vystřídalo nepřátelství a strach. Johann byl obrovský, silný a nesympatický. Všechny Finy považoval za podlidi, s čímž se nijak v rozhovorech s místními obyvateli netajil.

Zabydlel se na Dálné Myze, což bylo místo s velice špatnou pověstí. Na nedělní bohoslužby nechodil. Siegward brzy získal starý námořní motorový člun ,,Boží milost“. Na jeden bok lodi namaloval tento název, a na druhý natřel černou barvou číslo ,,666″.

Z osobního spisu kapitána Siegwarda je známo, že absolvoval s vyznamenáním Námořní navigační školu v Götenborgu. V roce 1923 vstoupil do zakázané společnosti ,,Veliký Hrabě Barbados“. Poté, jako kapitán lodi ,,Královna Christina“, Siegward uspořádal záhadné obřady na lodi, kde se scházely nejtemnější a nejpodezřelejší individua z celého Švédska. To se samozřejmě nelíbilo velení a z námořnictva byl vyhozen.

Poté hledal a našel starou knihu, skrývanou svými předky, kteří měli jakési tajné znalosti. Kniha měla obsahovat různá kouzla. A Siegward, vybavený touto knihou, začal každou noc vyplouvat na otevřenou Ladogu, a to z nepochopitelných důvodů. Místní obyvatelé věřili, že hledal nějaký poklad. Každý výstup z motorového člunu byl doprovázen zvláštním hukotem a malým chvěním země. Je zajímavé, že dnes na jezeře občas zazní podobné zvuky.

Ugrofinové věřili, že se zlí duchové shromažďují na jakémsi sletu na Ladoze 31. srpna, v předvečer sv. Ulufa. Jednou tam vypukl silný hurikán a bouřka. Vlny poškodily břehy a městské molo, poryvy větru pokácely staleté stromy, strhávaly střechy a další části domů. Poté už nebyl Johann Siegward z břehu vidět.

Duchové starověkého jezera tak prý očividně poslali černokněžníka na věčnou nadpozemskou plavbu. Jeho zlověstná loď začala být přízračná a dostala jméno ,,Bludný Holanďan Ladožského jezera“. Přirozeně, setkání s touto lodí duchů je předzvěstí strašných událostí, a strašlivé katastrofy.

autor: -skm-
foto: pixabay.com, regnum.ru, commons.wikimedia.org