Amazonie se blíží kritickému bodu. Kombinace klimatických změn, sucha, požárů, odlesňování a organizovaného zločinu ji může zničit.
Amazonie je největším tropickým deštným pralesem na světě a zároveň také jednou z klíčových zásobáren uhlíku. Je tedy pro naši planetu celkově neskutečně důležitá, žel bohu si to ani mnoho lidí neuvědomuje. V posledních desetiletích totiž čelí stále většímu tlaku, i když ne jen ze strany ladí. Jedním z problémů jsou klimatické změny a s nimi spojené extrémní výkyvy počasí.
El Niño zvyšuje tlak na Amazonii
Významnou roli může sehrát také El Niño, přirozený klimatický jev, který ovlivňuje teploty a srážky po celém světě. V Amazonii přináší sušší podmínky, čímž zvyšuje riziko rozsáhlých lesních požárů. Za běžných okolností je vlhký tropický prales obtížně hořlavý. Během období výrazného sucha se však situace mění. Oheň může pronikat hluboko do lesa a zasáhnout oblasti, které dříve nebyly výrazně narušené.
Dle modelů může být kritickým bodem kombinace globálního oteplování a rozsáhlého odlesňování. Při oteplení o 1,5 stupně Celsia a přibližně 22procentním odlesnění Amazonie by mohl vzniknout mechanismus, který by další degradaci výrazně urychlil. Méně stromů znamená méně vody, která se prostřednictvím vegetace dostává zpět do atmosféry. To může vést k menšímu množství srážek, většímu suchu a častějším požárům. Ty následně ničí další porosty a celý proces se opakuje. Nejde přitom pouze o odlesňování. Odhady citované ve studii uvádějí, že určitým způsobem je dnes degradováno nejméně 40 procent Amazonie.
Problémem je i organizovaný zločin
Klimatické změny nicméně nejsou jedinou hrozbou. Do odlehlých oblastí Amazonie stále více pronikají organizované skupiny zapojené do nelegální těžby dřeva, těžby nerostů nebo zabírání půdy. Tyto aktivity vedou k dalšímu ničení pralesa a často jsou spojeny s násilím. Ohrožují také místní a domorodé komunity, které v Amazonii po generace žijí a podle vědců mohou sehrát důležitou roli při ochraně ekosystému. Tradiční znalosti místních obyvatel mohou pomáhat s přizpůsobením krajiny měnícím se podmínkám. Organizovaný zločin naopak přináší těžbu zdrojů a aktivity, jejichž cílem je rychlý ekonomický zisk.
Překročení takzvaného bodu zlomu neznamená, že by Amazonie ze dne na den zmizela. Znamená spíše změnu mechanismů, které udržují celý ekosystém stabilní. Po překročení určité hranice mohou začít převládat procesy vedoucí k samovolné degradaci. Podle odborníků by případná proměna Amazonie mohla trvat desítky až stovky let. To zároveň znamená, že stále existuje prostor pro zásahy.
Klíčová má být obnova odlesněných oblastí, prevence požárů, ochrana místních komunit a omezení nelegálních aktivit. Důležitá je také změna ekonomiky regionu směrem k udržitelnějším činnostem, jako je agrolesnictví nebo využívání produktů získávaných bez ničení lesa. Amazonie tak podle dostupných poznatků nestojí před jedinou hrozbou, ale před kombinací několika problémů, které se navzájem posilují. Právě jejich propojení může rozhodnout o tom, zda si největší tropický prales planety zachová svou současnou podobu.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay, YouTube Čeští Velikáni
Štítky: amazonie, deštný prales, El Niño, klima, kriminalita, požáry, příroda
Sdílet na Facebooku
