Oslabení oceánských proudů může změnit klima a zasáhnout zemědělství. Studie varuje před propadem úrody i prudkým růstem cen potravin.
Vědci zkoumali, co by se stalo, kdyby výrazně zeslábla Atlantská meridionální cirkulace (AMOC). Jde o rozsáhlý systém oceánských proudů, který přenáší teplo z tropických oblastí na sever a významně ovlivňuje klima. Dle odhadů už AMOC v důsledku klimatických změn zeslábl o 10 až 20 %. Nová studie, která zatím neprošla odborným hodnocením, modelovala scénář, při němž by se cirkulace během prvních 50 let výrazně zpomalila. Výzkumníci následně sledovali dopady po dobu jednoho století. Výsledky ukázaly rozsáhlé ochlazení severní polokoule a posun hlavních srážkových pásem směrem k jihu. Taková změna by měla vážné následky také pro zemědělství.
Globální úroda by klesla
Model se zaměřil hlavně na pšenici, kukuřici a rýži. Při výrazném oslabení AMOC by jejich globální výnosy během 50 let v průměru klesly o 5,3 %. Za tímto číslem se však skrývají obrovské rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Například Německo a Ukrajina by mohly kvůli prudkému ochlazení přijít až o 19 % obilné produkce. Kanada by podle modelu zaznamenala pokles kolem 12 procent. Výrazně ohrožené by byly také Skandinávie a Velká Británie.
Problémy by se ale neomezily jenom na naši Evropu. Model předpověděl výrazný pokles srážek i nad Indií, Pákistánem a rozsáhlými částmi Číny. Silný dopad by mohl pocítit také Írán, Súdán a Eritrea, tedy oblasti, které už nyní trpí nedostatkem vody.
Potraviny by mohly výrazně zdražit
Průměrný pokles výnosů nemusí působit nikterak dramaticky, v jednotlivých letech by ale ztráty mohly být mnohem, mnohem vyšší. Některé roky by podle modelu mohly přinést více než desetiprocentní propad globální produkce obilovin. Takový šok by se rychle promítl do cen. Studie odhaduje, že průměrné světové ceny potravin by mohly vzrůst o 17 až 40 %. Dopad by přitom nebyl omezen pouze na obiloviny. Dražší krmivo by zvýšilo náklady také na produkci masa a dalších potravin. Spojené státy by podle modelu mohly přijít přibližně o 3 % domácí produkce pšenice a kukuřice.
Vědci zároveň zdůrazňují, že nejde o přesnou předpověď budoucnosti. Model vychází z jediného scénáře oteplení a má řadu omezení. Skutečný dopad by závisel také na tom, jak by reagovali zemědělci, vlády a světové trhy. Klíčovou roli by sehrál mezinárodní obchod. Pokud by státy v reakci na nedostatek začaly potraviny hromadit a omezovat jejich vývoz, mohl by se problém ještě výrazně prohloubit. Naopak spolupráce a zachování obchodních toků by mohly část následků zmírnit.
Kolaps nebo výrazné oslabení AMOC by tak nebylo pouze klimatickým problémem. Mohlo by zasáhnout samotné základy globální potravinové bezpečnosti. Vědci proto upozorňují, že na podobný scénář je nutné myslet ještě dříve, než se případná „kontrolka“ skutečně rozsvítí.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Amoc, Atlantické proudy, klima, kolaps, potraviny, studie, zemědělství
Sdílet na Facebooku
