Tradice a lidové zvyky –⁠ probouzení nového života

ARCHIV / KURIOZITY / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 21. 3. 2022

Dnes se píše 21. března. Což znamená dvě věci –⁠ přichází jarní rovnodennost a nastává astrologické znamení Berana. Konečně je tu jaro a s ním i tradice.

Toto období bylo od dávných dob spojeno s mnoha zvyky a náboženskými obřady, u nás pak zejména s obdobím Velikonoc. Tyto svátky jsou však daleko starší a i katolická církev mívala problémy s určením jejich přesného data. Velikonoční svátek připadá vždy na neděli po prvním jarním úplňku. Od něj jsou odvozeny další svátky jako například Postní neděle, Květnová neděle, Velký pátek, Bílá sobota a podobně. My se však dnes budeme věnovat svátkům, které jsou známé méně, neboť pochází z dávnějších dob.

Svátky ve světě

Kupříkladu staří Římané slavili v polovině března svátek k poctě Liberia a Libery, což byla božstva plodnosti a dobré úrody, jež měla na Aventinu společný chrám s bohyní obilnin Ceres. Byla tradice, že o tomto svátku prodávaly staré ženy, ověnčené břečťanem, medové koláčky a obětovaly je bohům jménem toho, kdo si je zakoupil, na malých přenosných ohništích. Přibližně o 4 týdny později, kdy již na nebi vládlo znamení Býka, byly zemi, která už byla těhotná zasetým semenem, obětovány březí krávy.

U Germánů připadal jeden z hlavních svátků na období našich Velikonoc. Bylo to svěcení právě se zazelenavších větviček a mladých bylinek. Církev později tyto svátky přejala jako Květnou neděli a Zelený čtvrtek a tím je zařadila do velikonočního cyklu. Ve starém Jeruzalémě byla Květná neděle svátkem a velké množství lidí přicházelo slavit s palmovými ratolestmi.

V dalekém Kašmíru se kolem 15. dubna slaví svátek „vajšákha”, což je začátek nového roku. Tento svátek začne, jakmile v údolí rozkvete první lískový keř. Je tradice, že ráno pak dá hospodyně na talíř rýži, ovoce, cukr, ořechy a peníze. K tomu přidá kousek zrcadla jako obranu proti démonům a kalamář s kalendářem. Brzy ráno pak talíř předvede všem obyvatelům domu, aby získala požehnání po celý další rok.

V Radžasthánu se v měsíci čaitra, což odpovídá našemu březnu–⁠dubnu, slaví jarní svátek „gangaur”. Koná se na počest bohyně Gaurí, která je bohyní blahobytu. Skupiny dívek v tuto dobu vycházejí na ulici a na hlavách nesou nádoby s novými, čerstvými bylinami.

Zajímavé tradice

Z oblasti Pomořan je například dosvědčen zvyk pečení chleba zvaného „Osterwolf” v podobě velikonočního vlka. V Eddě je totiž zaznamenáno, jak vždy na podzim vlk Fenris spolkl Slunce a na jaře jej znovu vypustil.

Egyptské bohyni Isis se zase pekly koláče ve tvaru ženského přirození. Podobné koláčky se až do současnosti pečou i na některých místech v Evropě. Ve Vídni se dodnes peče „osterflecke”, což jsou okrouhlé koláče, které mohou dosáhnout až rozměru kola od pluhu.

V Německu se Velikonoce dodnes nazývají „Ostern”, což je zcela jistě odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary. Její jméno souvisí se slovem „Osten”, tedy východ. Ostara je ztělesněním obnovujícího se života.

 

autor: Petr Matura
foto: pixabay.com
(katerinavulcova, castleguard, ivabalk)


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit