Filmové rostliny, které požírají lidi, patří do světa fantazie. Skutečné masožravé rostliny ale umí chytat a trávit hmyz, někdy i savce.
Masožravé rostliny si z fotosyntézy vyrábí cukry stejně jako ostatní rostliny. V něčem se ale přece jen liší: živiny, které jim chybí v půdě, získávají z ulovených živočichů. Jde především o dusík a fosfor, nezbytné pro jejich růst. Daří se jim hlavně v mokřadech a dalších prostředích, kde je půda chudá na živiny. Rostou téměř po celém světě s výjimkou Antarktidy. Známým příkladem je mucholapka podivná, původem z amerických Karolín, která sevře listy kolem kořisti, nebo rosnatky s lepkavými listy.
Pasti, které fungují jako důmyslné zbraně
Vědci znají přibližně 800 až 860 druhů masožravých rostlin. Jejich schopnost lovit se během evoluce vyvinula nezávisle v několika nepříbuzných skupinách. Podobné pasti tak vznikaly opakovaně jako odpověď na stejné podmínky prostředí. Rostliny používají různé způsoby lovu. Mucholapky kořist sevřou, rosnatky ji zachytí lepkavým povrchem a láčkovky ji lákají do dutých listů připomínajících džbány. Uvnitř se živočich dostane do tekutiny, která pomáhá jeho tělo rozložit.
Masožravé rostliny přitom dokázaly přizpůsobit i některé své obranné mechanismy. Enzymy, které jiné rostliny využívají například proti houbovým infekcím, jim pomáhají rozkládat chitinovou schránku hmyzu. Z původní obrany se tak stal nástroj k získávání živin.
Většina těchto rostlin se živí drobným hmyzem a dalšími malými bezobratlými. Některé obří láčkovky však mají pasti tak velké, že v nich mohou skončit také žáby, ještěrky nebo drobní savci. Člověka ale ulovit nedokážou. Vztah mezi některými láčkovkami a malými savci ale nemusí být nutně nepřátelský. Zvířata se živí sladkým nektarem, který rostliny vylučují na víčkách pastí, a při tom do nich mohou zanechávat trus bohatý na dusík a fosfor. Rostlina tak získává potřebné živiny, aniž by musela svou návštěvu ulovit. Pokud však malé zvíře do pasti spadne, může ho rostlina strávit pomocí kyselých tekutin a enzymů.
Bublinatky loví rychleji, než mrknete
Mezi pozoruhodné masožravé rostliny patří také bublinatky. Žijí ve vodě, v rozmáčené půdě, a některé dokonce na stromech. Jejich drobné měchýřkovité pasti vytvářejí podtlak a dokážou nasát kořist za méně než jednu milisekundu. Jiné druhy, například mexické máselnice, se hodí i do domácností. Jejich lepkavé listy zachytávají octomilky a drobné mušky, takže mohou pomáhat s přirozenou ochranou pokojových rostlin.
Za jednu z největších masožravých rostlin se považuje obří láčkovka z Bornea. Její pasti mohou dosahovat zhruba 40 centimetrů na výšku. Přesto ani ona nepředstavuje pro člověka hrozbu. Rostliny z hororových filmů, které loví lidi, zůstávají ale pouhopouhou fikcí.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay, video YouTube Warner Bros. Entertainment
Štítky: enzym, flora, masožravá rostlina, nebezpečí, potrava, příroda, savec
Sdílet na Facebooku
