Mimozemšťané jsou nejspíše mrtví

ARCHIV / UFO A MIMOZEMŠŤANÉ / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 14. 10. 2022

Mimozemšťané nás ještě nekontaktovali, jelikož jsou již po smrti, říká astrobiolog Adittya Chopra (1971) z Australian National University v článku, který byl publikován v časopise Astrobiology v roce 2016.

Chopra a jeho kolega Charley Lineweaver (1954) navrhli depresivní hypotézu, podle níž je osud života zpečetěn. Tato teorie vysvětluje zdánlivý paradox, že žijeme ve vesmíru plném obyvatelných planet, ale dosud jsme se nesetkali s žádnou jinou civilizací, ani jsme nezachytili rádiové zprávy.

„Nejčastějším vysvětlením této situace je nízká pravděpodobnost výskytu života a zúžení možnosti života, vzhledem ke složitosti molekulární struktury.”

Vysvětlují to takzvanou překážkou Gaia – jestliže život vzniká na planetě, jen zřídka se mu podaří se vyvinout dostatečně rychle k regulaci emisí skleníkových plynů a k udržení povrchové teploty planety tak, aby voda vytrvala v kapalném stavu. Tedy je nemožná i její obyvatelnost.

Překážka Gaia naznačuje, že:
  • dojde k podmínkám, neslučitelných s existencí pro většinu života, která se objevila na povrchu mokré skalnaté planety
  • musí dojít k obydlení pevnin planety

Podle modelu překážky Gaia je udržení planetární obyvatelnosti vlastnost, spojovaná s neobvykle rychlým rozvojem biologické kontroly těkavých sloučenin na povrchu, spolu se vzdáleností od mateřské hvězdy a její svítivostí. Dle autorů teorie je díky křehkosti života v počátečním stadiu pravděpodobnost, že se život vyvine dostatečně rychle, aby se uchytil, velice malá.

„Chcete-li vytvořit obyvatelné planety, formy života musí regulovat emise skleníkových plynů, jako je vodní pára a oxid uhličitý, aby došlo k udržení stabilní teploty povrchu,” řekl Chopra.

Dodává, že 4 miliardy let mohly být Země, Mars i Venuše obyvatelnými, ale jen za 1 miliardu let se z Venuše stalo horoucí peklo a z Marsu mrazivý svět. Lineweaver prohlásil, že kdyby vznikl mikrobiální život na těchto dvou planetách, selhal by v rychle se měnícím prostředí. „Pozemský život byl zřejmě klíčem ke stabilizaci globálního klimatu,” dodává.

Podle vědců většina Zemi podobných planet ve vesmíru, které byly zpočátku příznivé pro vznik života, velmi rychle vyschla, či zmrzla, protože organismy zde nedokázaly včas prostředí dlouhodobě stabilizovat.

„Vesmír tak může být plný mrtvých těles, kde jsou přinejlepším starobylé zkamenělé pozůstatky zaniklého mikrobiálního života, ale nikoli mnohobuněčných druhů jako dinosaurů nebo humanoidů. Ti potřebují miliardy let ke svému vývoji,” tvrdí Lineweaver.

Jsme první, ale i poslední

Zkusme trochu počítat. Vesmír vznikl před před 13,798 ± 0,037 miliardami let. Jednu miliardu let poté trvalo, než se zformovaly první hvězdy od počátku vesmíru z primárního vodíku a helia. Ta hvězda, která vznikla tam, kde jsme nyní teď, hořela asi 7 miliard let. Proč to víme tak přesně? Musela hořet dost dlouho, aby v ní, cestou jaderné syntézy – tedy spojováním atomových jader – vznikalo dostatek materiálu pro vznik planet – kyslík, železo, křemík, uhlík a další těžké prvky, tedy v podstatě všechny prvky Mendělejevovy periodické tabulky prvků.

Jakmile tato hvězda dohořela, tak explodovala. Z jejich zbytků se celou jednu miliardu let formovalo naše Slunce a celá Sluneční soustava. My všichni, každý atom našeho těla, každý atom kyslíku, který dýcháme, je produktem hoření této dávné hvězdy. A 5 miliard let trvá naše Sluneční soustava. Teď jsme v současnosti.

Země, jejíž stáří je asi 4,5 miliardy let, dobře sedí v uvedeném časovém rámci. Ukazuje se, že nikoho nepustila vpřed ve svém vývoji, ale ani nikoho nepředběhla. Každá planeta, kde by byli mimozemšťané, musela vzniknout z hvězdy, ve které se vytvořilo dostatek materiálu pro její zformování. Na to jsou potřeba právě miliardy let od vzniku vesmíru.

Jinými slovy existuje vysoká pravděpodobnost, že naše planeta je první, na níž začal život. My jsme první inteligentní bytosti ve vesmíru. Lze to říci i optimističtěji – jsme první generací života v tomto vesmíru. Pokud jsou někde mimozemšťané, pak budou velmi daleko. Nejspíše jsme i poslední.

 

autor: – skm –
foto: piqsels.com


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit