Mimozemšťané ve vězení

ARCHIV / ČESKÉ ZÁHADY / NEJČTENĚJŠÍ / PARANORMÁLNÍ AKTIVITY / PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA / SVĚTOVÉ ZÁHADY / TAJEMNO A EZOTERIKA / 29. 7. 2021

Když se člověk zajímá o různé záhady, čas od času dostane dopis s velmi podivným obsahem. A tak sedím a luštím úhledný, leč nepříliš čitelný rukopis s divokými smyčkami, ovšem bez jediné gramatické chyby. Naštěstí je však přiložen i obsáhlý strojopisný elaborát. Řádky se mi míhají před očima – velké světlo, které mě oslnilo a zvedalo vzhůru… zaschlá krev v levém uchu a v nose… vpichy jako po injekci…zlatavě oranžové bytosti kulatých obličejů bez vlasů… kruhová místnost… Je to jasné. Pisatel by unesen do UFO! A to dokonce z vězení!

Unesen ve Stromovce

Všechno to začalo 2. 9. 1995. Pisatel, kterého ponecháme v anonymitě, to ví naprosto přesně, protože si vede deník. Toho dne se vydal asi kolem jedenácté večer s půlročním štěnetem čs. vlčáka na procházku do Stromovky. Tam nechal štěně volně pobíhat, sám usedl na louku zády ke stromu a odpočíval. Jak sám píše, „ztratil pojem o čase“. Když se vzpamatoval, viděl před sebou na zemi jenom velkou černou skvrnu a slyšel z ní kňučení psa. Vydal se za ním a uviděl, jak se pes celý naježený pokouší zahrabat do země. Když pisatel vstoupil do tmavé skvrny, pocítil brnění po celém těle, ucítil, jak ho zvedá oslnivé světlo a ztratil vědomí. Co se dělo dál si nepamatuje.

Probral se až v poledne na louce někde u Berounky. První, co slyšel, bylo kňučení vyděšeného psa, potom vyzvánění zvonů. Když se podíval na své hodinky, zjistil, že mají úplně zčernalý displej a jsou tedy nadobro zničené. Nevěděl kde je, ani kolik času vlastně uplynulo. Naštěstí uslyšel zvuk aut, vydal se k silnici a stopem se vydal do Prahy. Teprve doma se od přítelkyně dozvěděl, že byl pryč celé dva dny! A povšiml si i zaschlé krve na obličeji, svědících vpichů (?) na předloktí, krku a pod prsní kostí, tří nových krátkých jizev mezi ukazováčkem a prostředníkem, jizvy na rtu a pachuti v ústech. Dobře na tom nebyl ani pes. Na kůži měl lysé okrouhlé flíčky, jako po vytrhané srsti, Z veselého, hravého a velmi vitálního štěněte se stalo ustrašené, bojácné stvoření.

Podivná návštěva Děsivý zážitek poznamenal pisatele natolik, že byl týden internován v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Tamějším lékařům se se svým zážitkem nesvěřil z obavy, aby „neskončil v kleci“.

Uplynulo několik měsíců a pisatel se z nějakého důvodu, který v dopise nespecifikoval, octil ve vazbě v Horním Slavkově. Cizí únosci si ho však našli i tam. Asi v půl páté ráno se náhle probudil a na obloze uviděl tři světelné kruhové body. Najednou se od nich oddělil modrozelený pulsující paprsek, rozdvojil se a zasáhl pisatele do kořene nosu a doprostřed čela. Zároveň mu začalo brnět celé tělo a pisatel obdržel telepatický vzkaz: „Nemusíš se ničeho bát, jsi jeden z nás, my přijdeme.“ Zapamatoval si také datum, kdy to bude – 2. 9. 1997.

Onoho kritického dne byl pisatel stále ještě ve vězení, tentokrát ve Vinařicích. Umínil si, že zůstane celou noc vzhůru, aby setkání nepromeškal. Asi kolem třetí hodiny ráno spatřil u okna jakýsi bílý opar a zlatě oranžové bytosti. Octil se přitom v nějaké kruhové místnosti, kde ležel na stole a ony bytosti s ním něco prováděly. Sdělily mu také, že lidé jsou velmými narušitely harmonie mezi vesmírem a Zemí. Pisatel se probral potom až zase v cele. Cítil vysloveně euforii i přes to, že se mu začala často z nosu spouštět krev a opět ho bolela prsní kost a vlastně celé tělo.

Hlídají nás

A takto si své podivné zážitky sám vykládá: „Vím, že něco nad námi je, co nás lidi zde ovládá, ale neubližuje, snaží se o kontakt. … Vychází mi jedno – tzv. bohové, andělé přicházeli z nebes, aby nás učili a dali nám nějaký řád, bez jejich pomoci bychom asi ještě dnes lezli po stromech a mlátili se klacky.“

Co k tomu dodat. Popis předpokládaného únosu je tak typický, až je to až podezřelé. Stačí přečíst si jednu, dvě knížky s touto tematikou, podívat se na nějaký televizní seriál, přidat pár podrobností a nový fascinující příběh je na světě. Pisatel, dosud ve vězení, vysloveně uvádí, že netouží po popularitě, přitom mi však uděluje písemný souhlas jeho materiály publikovat. Hledá pomoc mezi podobně postiženými? Nudí se ve vazbě a všechno si jen vymyslel?

Další unesený vězeň

Vybavuje se mi další podobný příběh. Do redakce dnes už zaniklých novin přišel asi před pěti lety člověk, který se představil se jako Bohuslav Cirok a tvrdil, že ho sem poslali mimozemšťané, s nimiž je v kontaktu. Kromě jiného tehdy šokovanému šéfredaktorovi s naprostou vážností sdělil: „Tak třeba ve vězení ve Vinařicích ke mně do izolace přišli tři mimozemšťané. Zafixovali mě, že jsem se nemohl ani hnout. Obličej mi stáhli do příšerný křeče. Nemohl jsem nic než poslouchat jejich výklad. Hlavu jsem měl na rozskočení. Jakoby se mi chtěl mozek prorvat ven. Cítil jsem, že umírám. pomodlil jsem se, sevření přestalo působit. Můj kamarád z cely však jejich výslech nepřežil. Podřezal se. Takhle nám mimozemšťané zničili asi dvacet lidí.“

Skutečně podivná shoda. A my stojíme před naléhavou otázkou – co když jsou oba příběhy pravdivé až do posledního písmenka? Jak se bránit proti mimozemšťanům, když si před nimi nemůže být člověk jistý ani ve vězení?

Jitka Lenková, foto. Pixabay (Larisa-K, KELLEPICS, Káva)


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit