Jaké hloupé chyby udělali Darwin, Napoleon nebo Mozart? Géniové a jejich příběhy ukazují, že i velké mozky dělaly hloupé chyby. Některé z těchto příběhů se mohou zdát docela bizarní.
S neúspěchy se však potýkali nejen kreativní géniové, ale i vědci. Vesmírná agentura NASA, která se zabývala průzkumem Marsu, čelila vážným problémům kvůli jednoduché chybě měření. Sonda za 125 milionů dolarů, vypuštěná v roce 1999, se zřítila na povrch planety, protože její software fungoval s britskými, místo metrickými mírami. Tato nehoda ukazuje, že i inteligentní mysli mohou dělat chyby, které mohou vést k neočekávaným následkům.
Je překvapivé, že podobná chyba se opakovala v NASA šest let po prvním incidentu. Další vesmírná loď za 110 milionů dolarů také zanikla kvůli chybným měřením. Tyto akce ukazují, že ani ty nejslavnější a nejúspěšnější organizace a jednotlivci nejsou imunní vůči hloupým chybám a je důležité být vždy pozorní k detailům. Kniha „The Limits of Genius”. jejímž autorem je Kathy Spaulding, shromáždila skutečné příběhy, které ukazují, že i velké mozky mohou dělat chyby. Tyto příběhy nám připomínají, že nikdo není imunní vůči chybám, a že úspěch a genialita nevylučují možnost chyb. Někdy i z porážek a neúspěchů se můžete poučit a stát se lepšími.
Charles Darwin
Charles Darwin (1809–1882), světově proslulý vědec, často nacházel radost ze studia a katalogizace nových druhů zvířat a jejich pojídání. Strávil měsíce hledáním nandu malého, ptáka, který neumí létat, a nakonec jednoho našel. Když se na ni však podíval, udělal mylnou domněnku o jejím vzhledu. Spolu se svými kolegy na výzkumné lodi Beagle pokračovali v plavbách a v polovině konzumace si Darwin najednou uvědomil svou chybu. Rychle shromáždil vzorky, které zůstaly na talířích posádky, a poslal je do Londýna k dalšímu studiu. Jiní géniové měly vážnější následky.
Sigmund Freud
Sigmund Freud (1856–1939), významný psychoanalytik, byl známý svou závislostí na kokainu. Drogu nejen užíval sám, ale radil ji i svým pacientům. Kokain však zahrál krutý vtip na jeho psychiku a udělal z něj paranoika. Na dovolené v Řecku v roce 1904 měl Freud pocit, že čísla 61 a 62 plánují jeho smrt. Dokonce i číslo 31 v hotelu v něm vzbuzovalo strach, protože ho viděl jako polovinu z 62. Takové zkreslení vnímání naznačovalo, že i brilantní mysl může být obětí nerozumných rozhodnutí.
Další géniové a jejich přešlapy
Mezi příběhy o slavných osobnostech můžete najít ty nejneobvyklejší a nejpodivnější případy. Například Napoleon Bonaparte (1769–1821), velký vojevůdce, oslavil podpis smlouvy s Ruskem pořádáním honu na králíky. Když však byli králíci vypuštěni na pole, ukázalo se, že jsou více domácí než divocí, a začali utíkat k samotnému Napoleonovi, protože si mysleli, že dostanou potravu. Množství králíků Napoleona vyděsilo tak, že se dal na překotný úprk!
Dalším příkladem je Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), vynikající skladatel. Byl známý svou vášní pro studium nových druhů zvířat, včetně králíků, a dokonce jeden ze svých esejů věnoval své lásce k těmto roztomilým stvořením. Je však zcela neobvyklé, že více než deset procent všech jeho 400 známých dopisů zmiňuje osly nebo výkaly. Jsou to detaily ze života velkého skladatele, které mohou vypadat zvláštně a nečekaně a dodávají jeho biografii překvapující rysy.
Vezměte si ponaučení
Z příběhů o slavných lidech se lze také poučit. Příkladem toho je příběh Arthura Conana Doyla (1859–1930), autora legendárního Sherlocka Holmese. Dlouho se toužil stát lékařem, ale provázely ho neúspěchy. Když konečně měl pacienta, s radostí začal s diagnózou. Ukázalo se však, že tento „pacient” byl prostě vymahač dluhů přicházející pro nezaplacený účet za plyn.
Tato epizoda ukazuje, že v životě ne vždy vše vyjde napoprvé, a je důležité se nevzdávat, když jdeš za svým cílem. Takové zajímavé příběhy o slavných osobnostech nám umožňují vidět je z nečekané stránky a pochopit, že i géniové mohou být zvláštní, dělat chyby a čelit neúspěchům. Jejich tvůrčí přínos světové kultuře a vědě však zůstává nedocenitelný a nezapomenutelný.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: Arthur Conan Doyle, Charles Darwin, chyby, géniové, Napoleon Bonaparte, omyly, Sigmund Freud, velké mozky, Wolfgang Amadeus Mozart