AI se jako moderní technologie dnes velice rozvíjí. Je možné ji využít prakticky už k čemukoli, i když je to někdy poměrně až děsivé. Loni pomohla AI dešifrovat zničené svitky.
Na tento typ průlomu se zaměřila skupina technoarcheologů. Šlo o vůbec první jedince, kteří dekódovali text ze sady svitků nalezených v troskách po erupci Vesuvu, jež před 2 000 lety kompletně zničila Pompeje a Herculaneum. Prostřednictvím umělé inteligence neboli AI dešifroval tým výzkumníků text starořeckého svitku spáleného při erupcích v Pompejích před téměř dvěma tisíciletími. Díky technologii vyhrála skupina soutěž Vesuvius Challenge, pojmenovanou po sopce, která vybuchla a zničila Pompeje a Herculaneum v roce 79 n. l. Během této kataklyzmatické erupce byla pohřbena celá knihovna papyrusových svitků.
Knihovna je známá jako Herculaneum Papyri a byla objevena v roce 1752 farmářem. Zpočátku se myslelo, že většina zuhelnatělých svitků je jen pouhé dřevěné uhlí. Teprve když si někdo všiml slabých stop po písmenech, došlo všem, že se jedná o psané svitky uvězněné pod karbonizovaným papyrem. Přestože první pokusy o rozluštění některých z nich vedly k jejich zničení, stovky dalších byly uloženy v muzeích po celém světě. V loňském roce (tedy 2023), po pokroku v rentgenové technologii, která vědcům umožnila číst neotevřené svitky od Mrtvého moře, byla stanovena výzva, aby se lidé pokusili udělat totéž se svitky z Herculaneum Papyri.
Soutěž o rozluštění svitků
„Vesuvius Challenge poprvé zcela vyřešil problém virtuálního rozvinutí těchto svitků, tedy konkrétně otevření ohořelých papyrů, aniž bychom se jich ve skutečnosti doopravdy dotkli. Jsou to extrémně stlačené a zuhelnatělé role, takže jsou sice velmi kompaktní, ale zároveň extrémně křehké,” řekla Frederica Nicolardi, papyroložka z Neapolské univerzity Federico II. Tuto soutěž vytvořili Nat Friedman, Daniel Gross a počítačový vědec Brent Seales. Jako hlavní cena byla stanovena suma ve výši 790 000 EUR a dostane ji každý, kdo dokáže úspěšně dekódovat alespoň jeden ze svitků. Soutěž začala v roce 2023 a skončila o půlnoci 1. ledna 2024. Poté byli vyhlášeni vítězové ceny.
Stali se jimi Youssef Nader, Luke Farritor a Julian Schilliger. Všichni už byli ve svém oboru poměrně známí. Jednadvacetiletý Farritor je stážistou SpaceX z Nebrasky a už jednou vyhrál 37 000 EUR za úspěšné dekódování prvního celého slova ze svitku, když našel „ΠΟΡΦΥΡΑϹ”, což znamená fialová. Nader je zase egyptský doktorant v Berlíně, který několik týdnů po Farritorovi přečetl několik sloupců textu. Za splnění této výzvy vyhrál druhé místo, ale postavil se do čela skupiny, již vytvořil s dalšími lidmi. Prohlásil: „Když jsem si poprvé uvědomil, že dostáváme skutečně složité věty z obsahu svitku a vidíme některé přepisy, bylo to neuvěřitelné, víte, mám štěstí, že jsem součástí celého tohoto procesu.” Celou skupinu nakonec doplnil Schillinger, švýcarský student robotiky v Curychu, který získal ceny za své 3D mapy papyru.
Štítky: AI, archeologie, dešifrování, papyrus, svitky, technologie, umělá inteligence, věda, Vesuv