Když ho člověk nemá v kapse, cítí se nesvůj. Jinak o něm nikdy moc nepřemýšlí. A přece má tento malý kousek lidské garderóby svou, více než dva tisíce let starou, historii.
První zprávy o kapesníku se datují do třetího století před naším letopočtem. Poprvé ho používali řečtí aristokraté a římští patricijové. K jeho zavedení vedly dvě okolnosti — horké podnebí v oblastech Středozemního moře a starověká etiketa. Když si majitel osušoval pot z tváře, utíral si zároveň nos, protože už v těchto dobách bylo smrkání ve společnosti považováno za hrubé porušení pravidel slušnosti.
S rozšiřováním Římské říše postupovalo i používání kapesníku. Kapesník však brzy vystřídal malý šátek na utírání úst. Takovým šátkem se zdravili známí při setkání, dávalo se v cirku znamení Imperátorovi, aby dal gladiátorovi milost, nebo naopak jej nechal usmrtit, obvazovaly se jím rány apod. Takovým šátkem je i známý veraikon s otiskem Kristovy tváře.
V době rozpadu Římské říše se přestalo používat i tohoto šátku. Na scénu se opět vrátil až ve středověku v Itálii. Tehdy se šátek na utírání nosu a tváře nazýval fazzoletto a rozšířil se i do jiných zemí, hlavně do Francie. Tam už ve 13. století kvetl s kapesníky čilý obchod. V této zemi se však kapesník stal především prvkem dámské garderóby a vyvinuly se z něho známé okrasné vějíře. Kapesníku se říkalo ve Francii „le mouchoir“‘ (od slova moucha). Dá se tedy usuzovat, že ho spíše používali k odhánění much.
Z Itálie a Francie se používání kapesníku rozšířilo i do jiných evropských států, dlouho však bylo výsadou pouze privilegovaných vrstev. Například kníže augsburský dokonce vydal nařízení, kterým se určuje každá společenské vrstvě druh látky, ze které může mít kapesník zhotovený a obyčejní lidé ho nesměli používat vůbec.
A odkdy se kapesník nosí v kapse jako úplně obyčejná věc, o které se ví, jen když se zapomene? Až od 19. století. Na otázku, čím si dříve lidé utírali nos, si jistě odpoví každý sám.
A jaká je historie papírových kapesníků? Jejich vynález jde ruku v ruce s vynálezem papíru, tudíž pocházejí z Číny a první zprávy o nich jsou doložené ze 17. století. V té podobě, v jaké je známe dnes, se díky firmě Kimberly-Clark představily světu až v roce 1924. Nejdříve sloužily jako jednorázové pomůcky k odstranění make-upu a propagovaly je i slavné hollywoodské hvězdy. Jedna z nich, Hedy Lamarrová, dokonce na ně vynalezla krabičku, z níž se dají postupně za sebou vytahovat otvorem v její horní straně. Brzy se ale začaly používat i na smrkání a v této roli dnes nad látkovými kapesníky zcela zvítězily.
-skm-
Obr.: pixabay, wikipedia
Štítky: historie, legenda