Z historie známe mnoho myslitelů, kteří výrazně předběhli svoji dobu. Někteří jsou slavnější, ovšem o dalších neméně geniálních lidech veřejnost téměř nic neví. Jedním z takových případů je génius Ruđer Josip Bošković, jenž svou dobu předběhl možná i o stovky let.
Bošković se narodil 18. května 1711 v Dubrovníku. Již v roce 1740 byl jmenován profesorem matematiky na Collegium Romanum v Římě. Ostatně, matematika a fyzika byly předmětem jeho celoživotního zájmu. Bošković byl také plodným autorem. V roce 1758 vydal ve Vídni své ohromující dílo ,,Teorie přírodní filosofie (Philosophiae Naturalis Theoria Redacta ad Unicam Legem Virium in Natura Existentium)“. To bylo v polovině 20. století na popud tehdejší jugoslávské vlády znovu podrobně prozkoumáno, a některé vědce doslova šokovalo.
Amatérský archeolog
Aby toho nebylo málo, byl též nadaným amatérským archeologem. Roku 1745 trávil Bošković léto ve Frascati, kde si jezuité právě stavěli nádhernou letní rezidenci. Během stavby se podařilo vykopat zbytky vily z 2. století po Kristu. Tato událost Boškoviće nadchla, a stal se proto zapáleným archeologem. Vykopával a kopíroval mozaikové podlahy. Byl přesvědčen o tom, že sluneční hodiny, jež našel, byly ty samé, o nichž se zmiňoval římský architekt Vitruvius. O těchto tématech pak Bošković napsal dokonce i dvě díla.
Rovněž další jeho poznatky jsou udivující. Například už tehdy dokázal identifikovat komáry jako přenašeče malárie, což se oficiálně podařilo až lékaři G. B. Grassimu v roce 1898. Značný význam připisoval Bošković také alchymii, a podal jasný, vědecký výklad jazyka alchymistů. Podle něho se třeba čtyři živly, a to Země, Voda, Oheň a Vzduch, liší jen zvláštním uspořádáním částic bez hmoty a váhy, které je vytvářejí, čímž vlastně předjímá avantgardní hledání univerzální rovnice.
Génius, co předběhl dobu
Též jeho studium dalších jevů je tak trochu záhadou. Zabýval se kupříkladu statistickou mechanikou, kterou oficiálně představil až americký vědec Willard Gibbs na sklonku 19. století, a jež byla přijata až ve 20. století. Boškovićův moderní výklad radioaktivity, která byla v 17. století naprosto neznámá, je ohromující. Zabýval se i celou řadou výjimek z přírodních zákonů, což dnes nazýváme ,,statistické pronikání za bariéry potenciality“.
Bošković byl skutečný génius. Zkoumal dokonce i relativitu, včetně takzvaného časoprostorového kontinua. Podle vědce se hmota skládá z bodů, které jsou jednoduché, nedělitelné, neroztažené, neproniknutelné, diskrétní, homogenní a jsou zdrojem sil, jež působí vzdáleně. Tyto body se liší od matematických bodů tím, že mají vlastnost setrvačnosti, a mezi nimi působí síla – Boškovićova síla. Ta je představována Boškovićovou křivkou (lat. Curva Boscovichiana).
V neposlední řadě navrhl myšlenku vševědoucího ,,ducha“. Ten by na základě Newtonových zákonů, znalostí všech sil a počátečních pozic v jednom okamžiku, měl úplné znalosti o minulosti a budoucnosti. V návaznosti na to, v podstatě identické postuláty, formuloval francouzský vědec Laplace klasický princip determinismu, ale téměř až o polovinu století později (1814).
autor: Petr Matura
foto: pixabay.com (geralt), commonst.wikimedia.org
Štítky: Chorvatsko, fyzik, genius, historie, Ruđer Josip Bošković, věda
Sdílet na Facebooku
