Velikonoční ostrov konečně odhalil svou strašlivou záhadu, týkající se zdejších obyvatel. Co skutečně vedlo k zániku starověké civilizace, která zde žila?
Odlehlý a záhadný Velikonoční ostrov v Tichém oceánu odhalil jedno ze svých tajemství. Genetici zkoumali DNA jeho původních obyvatel, jejichž ostatky jsou uloženy v pařížském Muzeu člověka (Musee de l’Homme). Výsledky jsou senzační! Civilizace Velikonočního ostrova, proslulá obřími kamennými sochami Moai, zanikla ze zcela jiných důvodů, než se dosud předpokládalo. Zdá se, že ostrované byli tak zdatnými mořeplavci, že byli v Americe dávno před Kolumbem, přičemž nejbližší pobřeží je vzdáleno 3 700 kilometrů.
Připomeňme si nejrozšířenější teorii. Lidé na Velikonočním ostrově (neboli Rapa Nui) způsobili ekologickou katastrofu. Zničili přírodu a sami téměř vymřeli. K ekocidě (tedy zničení ekosystému ostrova) podle této verze došlo v 17. století, tedy ještě před příchodem prvních Evropanů. Kdysi byl Rapa Nui pokryt hustými lesy. Obyvatelé ostrova však během několika set let stromy zcela vyhubili – vykáceli je, aby si mohli postavit domy a lodě, nebo aby udělali místo pro pole.
Když si to uvědomili, bylo už pozdě. Bez ochrany stromů zničila větrná eroze úrodnou půdu a lidé zůstali bez úrody. Nebylo z čeho stavět lodě – a chyběly ryby. Výsledkem byl hladomor, devastace, války mezi lidmi, a dokonce kanibalismus. Obyvatelstvo ostrova dramaticky pokleslo: z 15 tisíc na 3 tisíce lidí do konce 17. století, do konce 19. století zbylo jen něco přes 100 původních Rapanuiů. Tuto historii ekologové rádi uvádějí jako strašlivý příklad pro celé lidstvo: pokud se nebudeme starat o přírodu, dopadneme stejně. Samozřejmě je důležité přírodu chránit. Jenže podle nové studie, zveřejněné v časopise Nature, byl však důvod na Velikonočním ostrově jiný.
Populace vůbec nevymřela
Genetici pod vedením Victora Moreno-Mayara z Kodaňské univerzity zkoumali DNA 15 lidí, původních obyvatel Velikonočního ostrova. A to v různých stoletích – od roku 1670 (právě v době, kdy došlo k údajné ekologické katastrofě) do roku 1950. Vědci očekávali, že dojde k prudkému snížení genetické rozmanitosti: to je nevyhnutelné, pokud se populace několikanásobně sníží. Takzvaný efekt „hrdla láhve”. Nic takového se však nestalo!
„Analýza DNA ukázala, že populace byla od 13. století do poloviny 18. století, kdy přišli první Evropané, stabilní, a dokonce se postupně zvyšovala. A to je v rozporu s teorií o dramatickém kolapsu místní civilizace,” říká Barbara Souza da Mota, doktorandka na katedře biologie a medicíny na univerzitě v Lausanne a jedna z účastnic studie.
Počet obyvatel ostrova nikdy nedosáhl patnácti tisíc, domnívají se vědci. Tři tisíce lidí je optimistický, a po staletí téměř konstantní údaj. Ano, existovaly problémy s životním prostředím. A ano, s největší pravděpodobností souvisely s odlesňováním. Ale Rapanuiové se s nimi vypořádali důstojně. Alespoň do doby, než na Velikonoční ostrov v roce 1722 dorazili holandští mořeplavci. Byl to první kontakt mezi oběma civilizacemi.
Objevili Ameriku před Kolumbem
Ale ani předtím, než se tak stalo, nebyl Velikonoční ostrov s obyvateli v úplné izolaci! A to je další objev, učiněný díky patnácti kusům DNA. Asi 10 % genů bylo nepolynéských. Domorodé obyvatelstvo Rapa Nui pocházelo z Polynésie, lidé osídlili ostrov podle různých zdrojů mezi lety 300 a 900 našeho letopočtu. Kdo a jak se s nimi smísil? Kdo jiný mohl překonat obrovské vzdálenosti v otevřeném Pacifiku? Stejných 10 % DNA patří původním obyvatelům Jižní Ameriky a nejblíže má k jednomu z národů dnešní Kolumbie. Rapanuiové a Indiáni spolu komunikovali (a to velmi úzce, jinak by z toho nezůstaly geny!) dávno předtím, než Kolumbus připlul do Ameriky!
„Analýza DNA naznačuje, že tyto kontakty probíhaly mezi 13. a 15. stoletím,” vysvětluje Victor Moreno-Mayar. „Geny nemohou ukázat, kde se setkali – na ostrově nebo na americkém kontinentu. Předpokládáme však, že právě obyvatelé Rapanui dosáhli břehů Ameriky,” říká Anna-Safo Malaspinas, docentka na Fakultě biologie a medicíny Lausannské univerzity.
Koloniální období
„Osobně považuji verzi o ekocidě za součást koloniální éry. Primitivní lidé neuměli hospodařit s přírodními zdroji, a málem se zabili. Genetické důkazy však naznačují něco jiného. Ano, musíme uznat, že lidé dramaticky změnili ekosystém. Ale do příchodu Evropanů na ostrov neexistují žádné známky kolapsu,” pokračuje Moreno-Mayar.
Co se stalo ve skutečnosti? Vždyť na konci 19. století z populace Rapa Nui skutečně zbylo jen něco málo přes 100 lidí. Zdá se, že se sešlo několik tragických okolností. Otroctví – Rapanuiové byli odvezeni na práci do Peru, a mnozí tam zemřeli. A nemoci, které ostrované nikdy předtím nepoznali – tuberkulóza a neštovice.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: Amerika, DNA, historie, indiáni, Kryštof Kolumbus, nový objev, populace, Rapanui, starověká civilizace, věda, velikonoční ostrov
Sdílet na Facebooku
