Prokopské údolí nacházející se na území Prahy 5 není jen nádherně zachovalým kouskem přírody v našem hlavním městě a navíc i chráněným územím, ale také místem plným historie, záhad a tajemství.
Bylo obydleno již v pravěku. Na Butovickém hradišti bylo prokázáno osídlení od mladší doby kamenné a je jisté, že i tito dávní obyvatelé zde zcela určitě zanechali svůj duševní otisk. Ještě dnes, v 21. století, toto místo působí divoce a tajemně přesto, že co by kamenem dohodil se nachází sídliště a bohužel jsou na samém okraji této úžasné lokality patrné též pokusy ziskuchtivých developerů.
Doba svatého Prokopa
Své jméno dostalo Prokopské údolí podle poustevníka svatého Prokopa, který nějaký čas pobýval právě zde, na místě, které se nazývá Daleje. Jeskyně, v níž žil, prý měřila 150 metrů, takže se jednalo o velmi rozlehlý prostor. Zde prý také sepsal evangeliář, který se dostal až do daleké Francie a podle legenda na něj přísahali samotní francouzští králové. Je pouhou náhodou, že Prokop, který je znám tím, že na Sázavě vymítal ďábla, se předtím také usadil právě zde? Podle pověstí tak činil předtím i zde. Cítil snad, že toto místo je potřeba očistit od temných energií? Podle některých záhadologů zde totiž kdysi stávala pohanská svatyně…
Na místě, kde v Dalejích Prokop žil, byl v letech 1711 – 1712 podle dřívějších plánů P. Maggiho v barokním slohu postaven kostel sv. Prokopa, a to nákladem knížete Adama Schwarzenberka. Tvořila jej chrámová loď s kněžištěm, nad kterým byla malá věžička se dvěma zvony.
Na strmé skále pod kostelem nedaleko vchodu do prokopské jeskyně vznikla také v roce 1715 poustevna. Jako první se zde usadil poustevník Jakub Posnanský. Již v roce 1780 však byla nařízením císaře Josefa II. zrušena.
V 19. století, kdy se okolí stalo průmyslovým územím, byla bohužel odstřelena i jeskyně sv. Prokopa a kostel s křížem se tak dostal na samotný sráz lomu. Těžba naneštěstí pokračovala také ve 20. století, v šedesátých letech byl zbořen i kostel a zmizel též kříž s odvoláním na statické poškození těžbou. Některé prameny však tvrdí, že tu byl zájem kostel odstranit. Přišlo tak toto místo o svoji duchovní ochranu? Už jen samotný kříž se na místo vrátil až v roce 2003, při příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa. Oproti původnímu umístění je pouze posunut poněkud na jihovýchod.
Nacistická podzemní továrna
Je náhodou, že nacisté během druhé světové války právě zde, v bývalém lomu, vybudovali podzemní továrnu Junkers na letecké díly s krycím jménem Kali? Po válce tyto prostory převzala armáda, která je od té doby nepřetržitě využívá dodnes. Objekt stále podléhá přísnému utajení a vypráví se, že je propojen s Pražským hradem a s nejbližším tunelem metra. V současné době prý nese krycí označení K-116.
Nedaleko tohoto přísně střeženého objektu, který se mimochodem nesmí fotografovat, se nachází tunel. Není na něm nic zas až ta záhadného, vedla jím vlečka, která odvážela kamení z lomu. Tunel je přístupný a zejména při hezkém počasí hojně navštěvovaný. Přesto při pobytu v něm někteří citlivější jedinci cítí úzkost a vyčerpání. Může se snad jednat o energie, jimiž bylo prodchnuto celé okolí?
Další magická místa na dosah
Každopádně celá tato oblast působí velmi magickým dojmem. Nezapomínejme, že v blízkosti rovněž najdeme další magická místa, jako je například Děvín nebo nenápadný barokní kostelík sv. Filipa a Jakuba stojící na skále, kde se prý podle pověstí za dávných dob uctívali tzv. běsové. Ti byli spojováni s magií, věštěním apod. A nemuseli vždy působit pouze jen negativně. Mohlo se tedy jednat i o námi zapomenutá pohanská božstva. I toto místo, navzdory rušnému okolí, je zahaleno zvláštní energií…
Petr Matura
Foto: autor
Štítky: archeologie, nejzáhadnější místa Čech, paranormální jevy, zkušenosti
Sdílet na Facebooku
