Proč někdy modlitby nefungují?

TAJEMNO A EZOTERIKA / 19. 6. 2019

Kafe s Tetou Kateřinou/ duchovní poradna

Napsali jste si o radu

… čerpáno z časopisu Záhady života

Když před několika lety tragicky zemřel můj milovaný muž, stala se mou velkou oporou kamarádka Tereza. V její blízkosti jsem měla pocit, že je mnohem starší než já, i když tomu bylo právě naopak. Ukázala mi jiný pohled na život i na smrt. Nenápadně mi podstrkovala literaturu, která mě postupně dovedla až k neochvějné víře v Boha, sebelásce a víře, že je všechno v pořádku. Jsem jí za to dodnes vděčná. Před dvěma lety ale Tereze zemřela mladší sestra a ji ta ztráta ranila natolik, že už nechce mít s Bohem, duchovnem ani esoterikou nic společného. Popravdě už ani se mnou. Mé víře v existenci duchovního světa, který má s námi různé plány, se vysmívá. Nevyčítám jí to, ale její velká bolest už naše cesty rozdělila. Přesto všechno jí rozumím. Do posledního okamžiku totiž skálopevně věřila, že sestře v její nemoci pomůže – prostřednictvím modliteb a alternativní medicíny. Ale ona i přes veškerou snahu Terezy odešla a kamarádce puklo srdce na tisíc kousků. Proč někteří lidé, když jim zemře blízký, najdou víru v Boha a jiní ji ztratí? A proč modlitby nefungují, i když z celého srdce věříme, že budou vyslyšeny?

Simona

Milá Simono,

V životě každého z nás přicházejí životní zkoušky. A ne nadarmo se říká: „Koho Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje“. Obvykle je to tak, že čím silnější ve své víře jsme (nebo si to aspoň myslíme) a čím více chápeme ve svém životě souvislostí, tím těžší zkoušky jsou nám dávány. Protože už zkrátka máme ten potenciál na to, abychom i tohle zvládli. Přesto to ne každý ustojí. Je veliký rozdíl v tom, když něco máme zvládnuté teoreticky. Máme pocit, že o problému víme vše a že bychom něco takového v pohodě zvládli. A máme v tom naprosto jasno. Dokonce tak, že dokážeme být druhým oporou a ideálním rádcem. Jenomže na lámání chleba dojde v okamžiku, kdy i nám osobně přijde do života situace, kdy je třeba vyzkoušet si to prakticky. Ověřit si, nakolik to máme doopravdy zpracované. To je pak jiné kafe. To najednou zjišťujeme, že je nám celá teorie k ničemu, protože do toho vstoupí emoce, bolest a najednou zjišťujeme, jak je to ve skutečnosti těžké. 

Můžeme teorii ovládat tak, že jí třeba učíme, ale i přes to nám je to houby platné. Osobní zkušenost totiž žádnou teorií nahradit nejde. Ta se zkrátka musí prožít. Je to zkouška, nakolik jsme na té naší duchovní cestě opravdu tam, kde jsme si mysleli, že jsme. Pokud něco chápeme teoreticky, dřív nebo později musíme projít zkouškou, jestli tomu tak je opravdu. Jestli tomu skutečně rozumíme až do hloubi své duše. Někdo takovou zkouškou projde a zvládne ji a jiný zkrátka zatím ne. I to je pro něj informace… Říká mu: „Pozor! Daný problém ještě nemáš zpracovaný!“ Tvá kamarádka potřebovala tuhle informaci. Prozatím je ale ve fázi, kdy hledá viníka okolo sebe, a tak zanevřela i na svou víru. Ale ať je to jakkoli, tím, co se stalo, dostala obrovský dar. Má možnost najít víru skutečnou. Ptáš se, proč nefungují motlitby… ony fungují, ale možná trošku jinak, než bychom si to představovali my. Každý tu máme své úkoly a své lekce, kterými si máme projít, abychom pochopili vše, co je třeba. My tady totiž nejsme na dovolené. Jsme tu v práci. A lekce, kterými si procházíme, jsme si kdysi někde tam nahoře vybrali dokonce my sami. Protože jsme věděli dobře, co potřebujeme pochopit. Co se máme v tomto životě naučit. A když to nepochopíme teď, nic se neděje. Pochopíme to příště. Ale žádná motlitba nám nezabrání v tom, abychom si těmi svými naplánovanými lekcemi prošli. A to je ten dar, který dostáváme. Dar, které nám dávají duše, jež odcházejí z tohoto světa, aby nám umožnili si takové lekce prožít. Pak je možné i pochopit, že žádná smrt někoho blízkého není zbytečná, pokud toho my sami dokážeme využít ke svému růstu. Oni k tomu, že odešli, měli zase své důvody, ale zároveň tu zanechali výzvu pro ostatní, které můžou využít, anebo ne. Tys jí využila a to je moc dobře. Snad k tomu dojde časem i Tereza. Věřím, že její sestře to tam nahoře udělá velikou radost. 

..

Máte také nějaký dotaz na Kateřinu Pokornou?

Napište nám na email redakce@zahadyzivota.cz

foto: Shutterstock

 


Štítky: ,





Mohlo by se vám líbit