Naše největší metropole patří mezi lokality, nepostrádající Genius Loci. Zákoutí křivolakých uliček i podzemí pod městem skrývají mnohá tajemství, inspirující též umělce.
Skupina mužů obsluhující geologický radar, se prochází pražským Vyšehradem. Na travnatém prostranství blízko Slavína hledají podzemní dutiny, které by podle legend měly vést nejméně pod Staré město. Podle lidové tradice se mají dělit a jedna z nich má ústit pod kostelem Zvěstování Panny Marie Na slupi, zatímco jiné mnohem dál! Ale jak skončilo ono zmíněné pátrání?
Co leží pod Vyšehradem?
Zkušení geologové nalezli poblíž hřbitovní zdi náznaky čtyř zvláštních dutin! Přestože podle velikosti nemohlo jít o podzemní chodby, nelze vyloučit, že se jednalo o pozůstatky zasypaných domovních sklepů a základů původního vyšehradského středověkého kostela – předchůdce současné baziliky svatého Petra a Pavla! Že by tedy na pověstech o tajemných pražských pokladech přeci jen cosi bylo?
Staré zvěsti o pražském podzemí jsou jistě přehnané, ale jiné mohou mít alespoň částečně reálné jádro. Přesvědčil jsem se o tom na vlastní kůži nejenom během zmíněného vyšehradského pátrání v roce 2009 (u kterého jsem byl přítomen), ale také ještě několikrát poté. Jen namátkou – s kamarády jsme prohledávali podzemí pod pražským Prosekem, na Starém městě, ale i jinde.
Svědectví pamětníků
„Nemusím přikládat příliš váhy bulvárnímu novináři Ladislavu Kuklovi, který počátkem 20. století vydal svou „senzační“ knihu Praha podzemní, ovšem je fakt, že mnozí pamětníci uvádějí, jak jako kluci lezli do různých chodeb pod pražskými domy a kostely,“ ,“ řekl mi o pražském podzemí slavný český záhadolog a spisovatel Otomar Dvořák, který se zmíněného hledání legendárních štol a pokladů na Vyšehradě též účastnil.
Jak však ono staré – a možná dosud částečně utajené podzemí pod Matkou měst vlastně vzniklo? Příčiny byly různé – ať už hospodářské, důlní, spojovací, ale i bezděčné – díky navážce. Více o tom říká opět Otomar Dvořák, který kromě mnoha knih v současnosti vytváří i zajímavý cyklus dokumentů o českých záhadách, který můžete spatřit na televizní stanici Kino svět.
Propojené sklepy a navážka
„Praha narůstala navážkami, takže například z bývalého přízemí gotických domů jsou dnes sklepní místnosti, ale existují i zapomenuté části staré kanalizační sítě, různé důlní štoly, středověké krypty, podzemní vodní toky a v neposlední řadě válečné kryty a tajná zařízení, o nichž se nesmí mluvit,“ uvedl badatel o této problematice. Může nás tedy Praha v tomto ohledu ještě překvapit?
Velice zajímavá je z pohledu pověstí o starém podzemí a štolách především Staré město, kde pod sebou měl téměř každý dům vlastní sklep. O bezpočtu zdejších domů a kostelů se také traduje, že z nich vedou tajné chodby. Na vlastní oči jsem se zde přesvědčil, že na tomto šprochu je víc, než ono pověstné zrnko pravdy.
Podle Dvořáka je to právě oblast Starého města, kde bývaly propojeny sklepy měšťanských domů, zejména ze zásobovacích důvodů. „Mohou tady být skrytá podzemní pohřebiště, studny a středověké stoky. Průzkum se v husté zástavbě velmi těžko provádí, nové prostory se většinou odhalí při rekonstrukcích objektů, když se něco bourá, nebo při náhodných propadech. Podobné je to s Malou Stranou, Karlovem a Vyšehradem,“řekl mi o tom tento zajímavý muž.
Pražské záhady inspirují i umělce
Mystériózní pražské podzemí však neinspirovalo k bádání pouze mnoho malých kluků, geologů a záhadologů, ale možná se o něm dočteme i v novém románu od slavného spisovatele Dana Browna. Ale výjimkou nejsou ani čeští tvůrci, a to jak filmaři, tak i spisovatelé. Namátkou zmiňme film pro děti a mládež Maharal: Tajemství talismanu z roku 2006, jenž nás sem také na chvíli zavedl.
Do přítmí pod chodníky se podíváme i s rok starou knihou české autorky Terezy Meravé Nevyplašte hadipouše, vyprávějící o tajemstvích sklepa jednoho pražského domu. Zábavné dílko, určené primárně pro menší děti, je vzdálenou variací na britskou knihu Ztracený svět v podzemí. Hrdinové české knížky – děti Tommy, Vivien a Monika zjišťují, že z prastarých prostor vede do okolního podzemí celý systém chodeb, který je obydlen tvory staršími, než si kdo umí vůbec představit.
Mystéria pro naše nejmenší
Co však autorku knihy dovedlo k tomuto námětu? „Prolezla jsem legendární štoly u dolu Velká Amerika, byla jsem se podívat na strašidelnou svítící chodbu v Jihlavě, samozřejmě v klatovských katakombách, znojemském podzemí, plzeňském podzemí, valtickém, slavonickém a táborském podzemí …z těch nejvýznamnějších mi chybí jen továrny Richard a Rabštejn,“ uvádí Meravá svůj zdroj inspirace. Přestože je její kniha především fabulací, vychází částečně z autorčiných zážitků a starých legend o tajemném „podzemním“ národu, obývajícím svět pod námi.
Přitom tato mladá žena nepochybuje o tom, že s podzemím – a nejenom v Praze, mohou souviset i podivné paranormální jevy. „Čeho by se asi báli psi, kteří se neodváží do oné proslulé jihlavské chodby? A kdo někdy stál u Hagenova jezírka v naprosté tmě, zdálo se mu, že slyší kroky – a nebo snad jen kape někde voda? dodala záhy spisovatelka, jenž se prý neodvážila zazvonit na zdejší proslulý Hagenův zvon. Každopádně české země a jeho podzemí zajisté ukrývají ještě mnohá tajemství, čekající na rozluštění!
Autor: Petr Koutský
Fotografie: shutterstock.com
Štítky: Otomar Dvořák, pražské podzemí, tajemství, Tereza Meravá, záhady