Nedávno se objevilo nové vysvětlení slavného Fermiho paradoxu, který se týká jiné formy života. Považují nás mimozemšťané za hloupé?
Enrico Fermi (1901–1954) je americký fyzik italského původu a nositel Nobelovy ceny. Jednou v roce 1950 na večeři fyziků poslouchal úvahy kolegů, že vesmír je plný mimozemšťanů.
„A kde tedy, k čertu, jsou?” zeptal se Fermi. Jeho kolegové nedokázali najít žádnou odpověď.
Zdánlivý rozpor – obrovský vesmír a žádný kontakt s jeho mnoha obyvateli – byl tehdy nazván Fermiho paradoxem.
O čtvrt století později přišel Angličan Michael Hart (1932) s dodatkem. Vyjádřil se v tom smyslu, že vzhledem k hojnosti mimozemských civilizací by k nám jejich zástupci měli dorazit už před miliony let, tedy alespoň někteří. Jenže nikdy to neudělali, neukázali se ani z dálky, nedošlo ke kontaktu a nedostali jsme žádné signály. Přinejmenším neexistuje žádný přesvědčivý vědecký důkaz, který by naznačoval jakýkoli styk, ať už současný nebo minulý. Nebyly nalezeny ani žádné stopy po mimozemšťanech a vědci se snaží zjistit, proč tomu tak je.
Ještě jsme nedostali rozum
Amri Wandel (1954), izraelský astrofyzik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, nabídl nové vysvětlení Fermiho paradoxu. Jeho argumenty, které upřímně řečeno nevypadají pro lidstvo příliš přívětivě, však vědecké časopisy shledaly přesvědčivými a přijaly práci vědce k publikaci.
Z Wandelových argumentů vyplývá, že naše civilizace ještě nevstoupila do tzv. kontaktní éry, tedy nedosáhla dostatečné technologické úrovně. Proto naše pokročilejší „rozumné bratry” nezajímáme. Pragmatičtí mimozemšťané zřejmě nepovažují za vhodné plýtvat prostředky na komunikaci s námi, v jejich chápání – úplnými primitivy, zkrátka to nemá smysl a je to ztráta času.
Možná jsou hloupí mimozemšťané
Jinými slovy, pozemšťané v očích vyspělejších mimozemšťanů stále vypadají jako hlupáci. Závěry o naší zaostalosti vyvozují z elektromagnetických signálů, které od roku 1895, kdy bylo vynalezeno rádio, „vysíláme” rychlostí světla různými směry. Je možné, že televizní vysílání ze Země přijímají i mimozemšťané, žijící někde poblíž, a tak snadno pochopí, co jsme.
„Bublinou lidstva” vědci nazývají sféru, jejíž hranicí je první rádiové vysílání. Do dnešního dne se zvětšila na průměr 256 světelných let. Zároveň Wandel nevylučuje, že i uvnitř ní mohou existovat inteligentní civilizace – z hlediska vývoje podobné té naší. Nebo ještě hloupější.
Co když jsme nejchytřejší?
Dimitar Sasselov (1961), profesor astronomie na Harvardově univerzitě a ředitel Harvardské iniciativy pro původ života, navrhl před více než 10 lety vlastní řešení Fermiho paradoxu. Uvedl přesný opak předchozího argumentu. Vědec naopak věří, že jsme nejchytřejší. Když ne v celém vesmíru, tak alespoň v Mléčné dráze – ve své vlastní galaxii.
Proto neexistují žádné blízké ani vzdálené civilizace, které by ve svém vývoji předstihly pozemšťany, a nejsou s nimi žádné kontakty – mimozemští „kolegové”, stejně jako my, postrádají zásadní objevy v oblasti mezihvězdné komunikace.
Stáří vesmíru se odhaduje přibližně na 13,7–13,8 miliardy let. Podle hrubého odhadu, jak vysvětluje vědec, se 1 miliardu let tvořily hvězdy z původního vodíku a helia, aby z nich vznikl dostatek kyslíku, železa, křemíku, uhlíku a dalších těžkých prvků, potřebných k vytvoření planet. Trvalo dalších přibližně 9 miliard let, než se tyto prvky „slepily” dohromady a vytvořily se podmínky vhodné pro život. Země, jejíž stáří se odhaduje na 4,5 miliardy let, do tohoto časového rámce dobře zapadá.
Možná Zemi nikdo v jejím vývoji nepředběhl, protože na to nebyl čas. Jinými slovy, je velmi pravděpodobné, že naše planeta je první, na které vznikl život. Jsme tedy první inteligentní bytosti ve vesmíru. Takže jsme také nejchytřejší.
V minulosti tedy žádní mimozemšťané nemohli přiletět a je naivní očekávat, že se tak stane v dohledné době. Ani oni nás neočekávají. Řešení Fermiho paradoxu je tedy to nejjednodušší, jaké kdy bylo navrženo: vesmír je ještě příliš mladý na to, aby v něm mohl existovat vysoce vyvinutý život. To nezní příliš uklidňujícím způsobem, pokud jde o kontakt s našimi rozumnými bratry, ale ne tak frustrující.
Mimozemšťané jsou daleko
Řešení D. Sasselova má i další důsledek. Adam Frank (1962), profesor fyziky a astronomie na Rochesterské univerzitě, spočítal, že nejbližší civilizace – vyvinutá alespoň na naší úrovni – je vzdálená nejméně 20 000 světelných let. Signály, které vyšleme třeba zítra, budou tamní obyvatelé přijímat za 20 tisíc let. Stejně dlouho budeme muset čekat na odpověď. To je v nejlepším případě 40 000 let. Je otázkou, zda my pozemšťané do té doby vůbec přežijeme.
Pokud se ukáže, že rychlost pohybu je skutečně omezena na rychlost světla a ve struktuře prostoru neexistují žádné „díry” spojující krátkou cestou vzdálené oblasti vesmíru (takzvané červí díry), pak se pravděpodobně nikdy nedostaneme do kontaktu s našimi bratry v rozumu. I když možná existují.
Je naše galaxie plná obyvatelných planet?
Podle analýzy údajů, které za 10 let získal teleskop Kepler, odborníci NASA odhadují, že v Mléčné dráze existuje nejméně 300 milionů planet podobných Zemi. Jsou tedy vhodné pro život. Zprávu o tom přinesl časopis The Astronomical Journal.
Planety podobné Zemi jsou podle astronomů kamenné planety s velikostí od poloviny až 1,5 krát většího průměru než Země. Obíhají kolem hvězd podobných Slunci – hvězdy třídy G a K, s hmotnostmi mezi 0,84 a 1,15 Slunce, s povrchovými teplotami mezi 4 800 a 6 000 Kelvinů. V naší galaxii je takových asi 7 %, z čehož asi 18 % z nich tvoří systémy, které obsahují alespoň jednu planetu podobnou Zemi.
Ty se však musí nacházet v takzvané obyvatelné zóně – tam, kde je dostatek tepla, aby na povrchu mohla existovat voda v kapalném skupenství. V naší galaxii je více než 400 miliard hvězd. Z toho vyplývá, že je v něm nejméně 300 milionů „Zemí”.
Možná však planetární systémy získá až polovina hvězd podobných našemu Slunci, možná dokonce i tři čtvrtiny takových hvězd. A nejen ty, ale i malé hvězdy – červení trpaslíci s planetami obíhajícími v těsné, avšak pohodlné vzdálenosti.
Pokud připustíme nejoptimističtější a maximální počty z těchto průzkumů, může se ukázat, že „Zemí” je spousta. Ve spirálních ramenech Mléčné dráhy je roztroušeno až 6 miliard planet vhodných pro život. Musíme jen počkat, až nás jejich inteligentní obyvatelé budou považovat za dostatečně chytré, aby s námi mohli vést zajímavou konverzaci. A nakonec se rozhodnou se s námi setkat.
autor: – skm –
foto: piqsels.com
Štítky: hloupost, mimozemšťané, planety, setkání, signál, Slunce, vesmír, Země
Sdílet na Facebooku
