Při pohledu na hvězdnou oblohu za jasné noci si nelze nevšimnout krásného Měsíce. Je to zajímavé stejně jako fakt, že má Země pouze jednu družici, což je ve Sluneční soustavě výjimečný případ. Co kdyby měla satelity dva?
Naše Země je jedinou planetou Sluneční soustavy, která má pouze jednu družici. Dokonce i mrňavý Mars má dva satelity. Avšak jsou zde i planety bez družic, například Merkur a Venuše. Tato skutečnost může vést k otázce: Co kdyby Země měla od počátku dva satelity?
Jedna další družice Země by rozhodně výrazně změnila na naší planetě život. Ale pravděpodobně ne k lepšímu. Za prvé by dva satelity způsobily vyšší příliv a odliv, což by změnilo tvar pobřeží a pláží. A za druhé existuje možnost, že by se obě družice mohly nakonec srazit. Život na Zemi by byl zkrátka zcela jiný než nyní. Jak by to všechno vypadalo, to se řekneme níže.
Změna hladiny moře
Pokud by Země měla dva satelity, nejdramatičtější změnou by v takovém případě byl vliv na příliv a odliv, tedy na pobřeží planety (jak jsme si psali výše). Kdyby kolem Země obíhaly dva Měsíce, například dva totožné Měsíce, byly by tyto změny tak drastické, že by mnoho známých měst či jejich částí prostě neexistovalo.
Osídlené oblasti jako New York, Šanghaj, Londýn a Petrohrad by byly periodicky zcela zatápěny. Život a města by se musela přesunout více do vnitrozemí. Nejčastějším jevem by se stala tsunami. Pravděpodobně by také druhý Měsíc ovlivnil naši planetu vlivem na její žhavé jádro, a to by vyvolalo častá zemětřesení, která by ničila velkou část jejího povrchu. Všechny tyto vlivy se však neomezují pouze na oceány a zemské nitro. Pamatujte, že náš Měsíc ovlivňuje též délku pozemského dne.
Delší dny, světlejší noci
Každou chvíli Měsíc opouští svou dráhu kolem Země, přibližně rychlostí 4 centimetry za rok. Tento proces způsobuje zpomalení rotace Země. Díky tomu se dny trochu prodlužují asi o jednu sekundu navíc za 40 000 let. Pokud by Země měla dva satelity, tento efekt by se ještě zesílil. Vědci odhadují, že s další družicí by za několik set milionů let měl pozemský den 28 hodin.
Druhý satelit by neustále působil gravitační silou na Zemi i na druhou družici, a to by na jeho povrchu způsobilo četné erupce. Takový proces by zapříčinil, že by druhý satelit Země vypadal jako Jupiterova družice Io. Měl by hladký povrch, jenž by jasně zářil na noční obloze. Vliv obou těles by výrazně ovlivnil jas noční oblohy, což by nepochybně mělo vliv i na vývoj života na Zemi. Postižena by byla zejména noční zvířata.
Náš Měsíc může být něco jako žárlivá bývalá přítelkyně, pokud jde o oběžnou dráhu Země, protože druhý satelit by přece jen neměl nejlepší osud. Ptáte se proč? Jak se první těleso postupně vymaňuje z gravitačního objetí Země, táhlo by za sebou i druhou družici. Nakonec by do sebe mohly satelity narazit. Následky takovéto srážky by se rovnaly katastrofě.
Při vzájemném kontaktu satelitů by došlo k jejich okamžitému rozpadu. V důsledku toho by se po oběžné dráze rozptýlily úlomky, meteoroidy a láva. To vše by bylo dobře viditelné i z povrchu Země. Nakonec by na ni některé z nich spadly a zanechaly na povrchu obrovské krátery stejně velké (nebo dokonce větší) než ty, které po sobě zanechal asteroid, co vyhubil dinosaury.
Ve výsledku by se úlomky meteoritů a asteroidů obíhajících kolem naší planety v určitém okamžiku (paradoxně) složily zpět do jediné družice. Je tedy možné, že díky absenci druhého měsíce může být naše planeta vděčná za vcelku klidný vývoj, možná i za zachování života na ní. Proto buďme rádi za náš jediný Měsíc.
Jenže ono je to s těmi Měsíci jinak
Kromě Měsíce Zemi provází ještě minimálně 6 asteroidů, které ovšem není možné prostým okem vidět. Největší z nich, Cruithne, má velikost kolem 5 km. Trvá mu 770 let, než urazí celou složitou podkovovitou dráhu kolem Země i Slunce. Každých 385 let se ocitá v bodě, kdy je nejblíže Zemi – asi 15 milionů kilometrů. Naposledy se tak přiblížil v roce 1900, další přiblížení ho čeká roku 2285. Dle propočtů se za 6 000 let srazí s Venuší.
Další jemu podobná tělesa jsou ještě menší, o velikosti přibližně 1 km: 2000PH5, 2000WN10, 2002AA29, 2004GU9. Jejich dráhy jsou obyčejně velmi výstřední a také komplikované. Patřil k nim ještě 2003YN107, ale ten v roce 2006 Zemi navždy opustil a zmizel kdesi ve vesmíru.
autor: – skm –
foto: piqsels.com
Štítky: družice, Měsíc, oběžná dráha, planeta, satelity, tělesa, vesmír, Země
Sdílet na Facebooku
