Podle britského badatele a egyptologa sira Elliota Smithe mohly být Velikonoční ostrovy v pradávných časech osídleny Egypťany. Díky zkoumání ruských vědců Alexandra Kondratovova a Fjodora Krendělevova, kteří objevili jistou podobnost mezi egyptskými hieroglyfy a záhadným písmem Velikonočního ostrova, by tomu tak skutečně být mohlo.
Další výzkumník W. Hevesy (z Maďarska) potvrdil, že sto znaků abecedy je naprosto totožné. Představte si, že se v původní verzi mezopotámského Eposu o Gilgamešovi v použitém jazyce objevují takzvaná pomocná slova, která jsou vyjádřena jedním znakem, podobně jako je tomu na dochovaných tabulkách z Velikonočních ostrovů.
Souvislost mezi starověkou Mezopotámií a Velikonočním ostrovem
Je tedy možné, že obě tyto kultury byly stejně staré a udržovaly čilé vzájemné styky. A je tu ještě nejméně jedna zvláštní podobnost: obě civilizace prý navštěvovali mimozemšťané. Podle Thora Heyerdahla byly Velikonoční ostrovy osídleny z Peru, jenže antropologické výzkumy prokázaly, že jejich tehdejší obyvatelé mají odlišnou DNA. Stařešinové, kteří historii ostrova uchovávají ve formě ústního podání, pro změnu sdělují, že sem obyvatelé ostrova přišli z legendární Lemurie, jež se podobně jako Atlantida potopila a v moři po ní zůstaly souostroví Markézy, Fidži, Tonga a Samoa.
Tajuplný Velikonoční ostrov
Velikonoční ostrov v Tichém oceánu je jedním z nejvzdálenějších, ale i nejtajemnějších ostrovů na celém světě. Proslul obrovskými sochami moai vytesanými ze sopečného kamene, které ukrývají pravděpodobně jedno z největších mystérií dnešního světa. Velikonoční ostrov se běžně nazývá „Rapa Nui“, což znamená „Velká země“ či také „Te Pito o Te Henua“ čili „Pupek světa“. Nachází se více než dva tisíce kilometrů od nejbližšího obývaného místa, ostrova Pitcairn.
Polynésané obydlují Rapa Nui
S největší pravděpodobností žili až do 6. století po Kristu na ostrově jen ptáci. Vědci datují počátky osídlení Velikonočního ostrova mezi roky 400-800 n.l. Poté se tam objevili Polynésané, kteří žili pravděpodobně po dobu několika staletí s tamní přírodou v dokonalém souladu. Vytvořili si tam jakýsi ráj na Zemi, jenže pak se to změnilo. V roce 2006 zveřejnili Terry Hunt a Carl Lipo z 
University of Hawai v časopise „Science“ článek, podle něhož byl Velikonoční ostrov osídlen až okolo roku 1200 n. l. Podle jejich studie nastala devastace tamního životního prostředí v podstatě hned poté, co se tam objevili Polynésané. Káceli ve velkém stromy na stavbu obrovských kanoí a dřevo využívali jako palivo. Při shánění potravy svižným tempem vyhubili bezpočet místního ptactva. A co nezvládli sami, to dokonali potkani a krysy, jež připluli na lodích spolu s prvními osídlenci.
Smutný stav ostrova
Velikonoční ostrov získal svůj název v roce 1722, kdy u jeho břehů krátce po Velikonocích přistáli nizozemští mořeplavci pod vedením admirála Jacoba Roggeveera. Jenže ostrov už své pojmenování měl. Domorodci mu již po několik staletí říkali Rapa Nui. V době příchodu Evropanů už byl pohled na ostrov docela žalostný. Původní palmové háje zmizely a vymřely i četné druhy různých živočichů. Možné je i to, že lidé Rapa Nui svou zemi nedrancovali, nýbrž jen reagovali na přírodní podmínky. Na území ostrova totiž také došlo k potopě.
Evropa si podmaňuje ostrovy
Připlutí Nizozemců na Velikonoční ostrov bohužel znamenalo konec polynéské kultury. Z původních deseti tisíc obyvatel jich na ostrově v roce 1862 zbylo jen okolo stovky. Většina místních padla za oběť neštovicím, tuberkulóze, zahynuli ve válce nebo byli odvlečeni do otroctví. Kvůli úmrtí kmenových náčelníků zvaných inetaos byl svět ochuzen o možnost seznámit se s největšími mystérii tohoto neobyčejného národa, poznat jeho tajuplný jazyk rongo-rongo, pochopit pravý smysl gigantických soch moai nebo svatyně Ahu.
Tajemné písmo
Na ostrově Rapa Nui byly nalezeny tabulky s texty rongo-rongo. Systém glyfů podobný egyptským hieroglyfům, byl objeven na Velikonočním ostrově v 19. století. Vědcům se tento jazyk navzdory několika pokusům dosud nepodařilo rozluštit. Jak je to možné? Údajně se toto písmo dostalo na Rapa Nui někdy ke konci 1. tisíciletí, kdy byly ostrovy prvně osídleny. Ovšem existují i domněnky, že písmo bylo vytvořeno až jako kopie evropského písma po objevení ostrova Evropany někdy počátkem 18. století. Glyfy byly většinou vyřezávány do dřevěných tabulek, jen několik z nich bylo vytesáno do kamenů. Doposud se však s jistotou neví, zda se jedná o skutečné písmo nebo jen o jakýsi „prototyp“ písma. Neprokázalo se to ani prostřednictvím takzvaného Zipfova zákona, což je označení pro pravidlo matematické analýzy jazyků.
O tom, jak se správně čte písmo rongo-rongo, panuje bezpočet teorií. Egyptské hieroglyfy se mohly psát zprava doleva, zleva doprava i shora dolů. A rongo-rongo z Rapa Nui podle všeho vypadalo tak, že lichý řádek se psal jedním směrem a sudý druhým. Jde o takzvaný reverzní bustrofédon.
Na základě nových vědeckých teorií se však rongo-rongo čte zdola nahoru a zleva doprava. Je tedy písmo podobné egyptskému nebo ne?
Písmem rongo-rongo se zřejmě zapisoval jazyk Polynésanů podobající se dnešnímu jazyku Rapa Nui, ovšem jak je staré, se dosud neví. Tabulek s písmem rongo-rongo neexistuje mnoho a ke studiu tohoto jazyka není dostatek podkladů. Tamní jazyk tedy stále zůstává velkou záhadou.
Zázračná mana vyvolených na Rapa Nui
Jedním z nejznámějších králů na Rapa Nui byl Hotu Matua a posledním Gregorio Roko, který zemřel roku 1856. Celkem jich tam během osmi století vládlo pětapadesát. Král i kněží byli na ostrově pokládáni za potomky bohů. Měli oplývat nadpřirozenou silou, nazývanou mana, která přecházela z krále na prvorozeného syna. Na základě domorodých legend byla mana zvláštní mentální moc nebo síla, která umožňovala přemisťovat těžké kvádry, stavět sochy a další kamenné stavby na ostrově. Nespatřujete i v tom jistou podobnost se starověkým Egyptem?
…
Text: Iva Lhotská, foto: Shutterstock, použité zdroje: esotravel.cz, J. Pavlík: Kdo osídlil Velikonoční ostrov? ceskatelevize.cz, scienceworld.cz, magadalenazachardova.pise.cz
Štítky: Egypt, energie, legendy, světové záhady, velikonoční ostrov, záhady egypta
Sdílet na Facebooku
