Asi už jste něco slyšeli o karmě. Podle jejích zásad je možnou příčinou vašich hroutících se vztahů, chudoby, skvělého postavení, obrovského štěstí nebo naopak, bolestivých životních tragédií.
Asi každého z nás už jistě napadlo, jak je možné, že někdo proplouvá životem takříkajíc s políbením štěstěny a jiný se řítí plnou rychlostí z jednoho neštěstí do druhého. Vysvětlení nabízí jedna hluboká duchovní filosofie, která vychází z budhismu a hinduismu. Učí, že my všichni jsme vystaveni přirozeným a nevyhnutelným vesmírným zákonům, ať už v jejich existenci věříme, nebo ne. Jednou z nich je karma. Je to něco jako systém příčin a následků, to znamená, že veškeré naše myšlenky, vyřčená slova a vědomé činy se odráží v naší přítomnosti. Podle zákonů karmy jsme to jedině my, kdo je zodpovědný za všechno, co se mu právě teď děje a v jeho životě stane. Také byste měli vědět, že budhistická i hinduistická víra je z velké části založena na víru v reinkarnaci, takže i samotná karma, aby toho nebylo málo, se přenáší i z jednoho života do druhého.
Jak zasejete, tak sklidíte
Západní člověk však často a omylně zaměňuje karmu za jakýsi osud, který nijak nelze změnit. Často věří v Boha, který si s jeho životem dělá co chce. Tak to ale podle učení budhismu a hinduismu není. Karma prý sice skutečně podle svých zásad přináší do našich životů události, které nám mohou pěkně zamíchat s kartami, nicméně už je pouze na nás, jak se k nim postavíme a jak celá záležitost nakonec dopadne. Skutky prý zcela podmiňují veškeré naše prožitky. Lidé, kteří věří systém příčin a následků, se často úplně mění před očima. Přestávají pomlouvat ostatní, snaží se myslet i mluvit pozitivně, věří v sami sebe. Samozřejmě jsou okamžiky, kdy není snadné uvěřit tomu, že jsme zodpovědní za některé tragédie v našich životech, přiznání zodpovědnosti je však prvním krokem k tomu, aby se s danou situací člověk vyrovnal.
„Všechno, co jste si mysleli, říkali a dělali v minulosti, máte právě teď ve svých životech. Dnešní přítomností si vytváříte zítřky.“
Věci nemusejí být tak špatné, jak se zdají
Negativní pocity nevedou k ničemu dobrému, naopak. Vedou ke kaskádě dalších nepříjemností. I když se to na první pohled nemusí zdát, jsou situace, který mají – jak říkají lidé, kteří v karmu věří, tzv. Vyšší smysl. Výpověď z práce ještě nemusí znamenat katastrofu, i když to třeba na nějakou dobu ve větší míře ohrozí rodinné zázemí. Pokud vás kvůli tomu opustí žena, jsou to ještě stále situace, které jste si vybrali na základě svých myšlenek nebo vám karma dává příležitost na změnu. Když se pak po pěti letech ohlédnete zpátky, zjistíte, že změna povolání i výměna manželky bylo pro vás to nejlepší, co se vám mohlo stát. Samozřejmě to funguje i opačně, v obou případech jste však jediným tvůrcem vaší přítomnosti vy sami. Podle zákonitostí karmy má všechno, co se nám v životě děje svůj skrytý, důležitý význam. Někdy se nám zkrátka musí stát i špatné věci, abychom se něco naučili a posunuli se jiným směrem.
Nespoutaná láska
Podle Gill Farrer- Hallsové, autorky knihy Karma, je většina vztahů v našem životě pouhou zkouškou a všechny dříve nebo později skončí rozchodem nebo smrtí. Proto je nutné se vzdát posedlé připoutanosti, protože veškerý život okolo nás znamená nestálost. Pokud se jim nevyhneme, způsobujeme si negativní karmu. Je třeba se naučit odpouštět a nebrat si nic osobně. Každou osobu, která se rozhodla jít jinou cestou, ze svého života propusťte s láskou a míru, ovšem bez jakékoliv připoutanosti. Popřejte té osobě všechno dobré a nechte ji jít. Pokud se nezbavíte špatných niterních pocitů, vytváříte si podle ní negativní karmu. Farrer Hallsová tvrdí, že v našich životech potkáváme lidi ze svých minulých životů. Stávají se našimi rodiči, partnery, přáteli i nepřáteli. Potkáváme se proto, abychom něco pochopili, očistili minulé chyby a navzájem se od sebe něco naučili. Rozdíl mezi láskou a připoutaností je prý obrovský. Láska je bezpodmínečná, kdy tomu druhému přejeme štěstí bez podmínky, že musí být v naší přítomnosti. Připoutanost vyžaduje, aby nás ten druhý miloval na oplátku za to, jak moc je pro nás důležitý. Hledáme štěstí u někoho jiného, ne u sebe. A to je špatně. K opravdovému štěstí prý nikoho nepotřebujeme, hlavní je, aby vycházelo z nás.
Foto: Shutterstock
Štítky: duchovno, karma, spiritualita, tajemství, záhady
Sdílet na Facebooku
