Zmizela na začátku července 1937 a od té doby se pohřešuje. Událost dala podnět k publikování přesvědčivých faktů, konspiračních teorií a lží založených na částečně pravdivých skutečnostech. Byla Amelie Earhartová špionka?
Telefon z 27. dubna 1928 Amelii změnil život. Volal jí kapitán H. H. Railey, že byl pověřen Georgem Putnamem z newyorského nakladatelství najít ženu, která by se vydala letadlem přec Atlantický oceán.
Amelia Earhartová, 1935
Amelie se dozvěděla, že zatím žádná z žen, které to dosud bylo nabídnuto, se k této akci neodhodlala. Nikdy se už nedovíme, zda to byla pravda, nebo finta, ale je skoro jisté, že Railey chtěl pro let přes Atlantik získat právě ji. Po celých Spojených státech byly známé její pilotní úspěchy a s tím i související popularita. Noviny tehdy napsaly, že nemá konkurentku ani v oblasti ženské krásy. To je také důvod, proč Railey měl takový zájem právě o ni. Vždyť první žena, která přeletí Atlantik, musela být fotogenická. Jsme přece v Americe…
Mediální pozornost
Pilotování zůstalo na obou pilotech, se kterými letěla, na Wilmeru Stulzovi a Lousi Gordonovi. Start byl stanoven na 28. června 1928. Na letišti na New Foudlandu nebylo nejlepší počasí, ale odstartovat se podařilo. Za 20 hodin a 40 minut přistál třímotorový Fokker v Burry Port v Novém Jižním Welsu v Evropě. Amelie vystoupila z letadla jako první a novináři – i když nepilotovala – jí zahrnovali pozorností. Teprve pak reagovali na dva piloty. Ovace neznají mezí a Amelie umí slávy šikovně využít. Stává se finančně nezávislou a kupuje si vlastní letadlo. Netrvá dlouho a stává se ženou manažera George Putnama. Ten na oplátku podporuje její plány, teď už svojí ženy. Proč na oplátku. Vešlo ve známost, že před ním odmítla už šest krát „žádost“ o ruku.
Vytoužené prvenství
Společné manželské úsilí dosáhne svého vrcholu 19. května 1932. Za 13 a půl hodiny Amelie Earhartová přelétá v sólovém letu Atlantik. V té době to bylo nejrychlejší překonání „Velké louže.“ Pro srovnání, Lindberghův let trval před pěti lety více než dvojnásobnou dobu.
Po přistání?
Amelie už má žurnalistické zkušenosti a na otázku: „Jaký byl let“ odpoví: „V nádrži zbylo jen pár litrů paliva.“ A přidá: „První člověk, který mě potkal, se zeptal, odkud jdu. Odpověděla jsem, že z Ameriky. Jen zakroutil hlavou a jistě tomu nevěřil.“
S jídlem roste chuť
Amelie chce vytvořit nové světové rekordy. Jenže už toho mnoho nezbývá, a tak si vezme do hlavy, že by chtěla obletět zeměkouli nejdelší cestou kolem rovníku. Bylo rozhodnuto – jejím navigátorem se stane Frederick Noonan. Profesionální zkušenosti má, vždyť dříve byl navigátorem u americké letecké společnosti Pan Am. O čem se nemluví, to je fakt, že byl od společnosti propuštěn, protože více pil než navigoval. Jedno se mu však nedalo upřít, navigovat uměl. Když nepil, tak se mu v jeho oboru nikdo nevyrovnal.
Amelia Earhart na křídle Electry s Fredem Noonanem, jejím navigátorem. Rok 1937.
Amelie letí kolem světa
Amelie atartuje s dvoumotorový letadlem typu Elektra a směrem na Havaj, přes Puerto Rico, do Jižní Ameriky, k Rudému moře přes Karáčí v Indii, Kalkatu, Rangún do Singapuru a na Novou Guineu. Let měl pokračovat na ostrov Howland a dále přes Honolulu do Ameriky. Nutno říci, že Elektra byla v té době nejlepší letadlo na světě pro cestu kolem světa. Bohužel, během pilotčina letu se začaly projevovat potíže s navigačními přístroji. Dodnes nemůžeme jednoznačně říci, zda byly technické potíže skutečné nebo „umělé,“ tedy fingované. V této souvislosti zůstává na místě otázka, kdo měl být o problémech s navigací informován. Měli to být Japonci? Jak se ukáže dále, premisa není daleko od věci.
Elektra má palivo na 20 hodin letu
Na pomoc s komunikací Američané vyčleněnili loď Itascu, která pluje nedaleko ostrova Howland. Na poloviční cestě mezi Novou Guineou a ostrovem má radiové spojení na starosti loď Ontario. Amelie s Noonanem startují 2. července 1937 ráno a v nádržích mají palivo na 20 hodin letu. Před polednem si Amelie Itasce stěžuje na počasí a na silný protivítr. Za 19 hodin po startu zaslechne radista na Itasce nesouvislé volání: „Musíme být nad vámi, ale nevidíme vás. Dochází nám palivo.“ Kolem 10. hodiny dopolední následujícího dne se dá do hledání Elektry devět lodí a 66 letadel. Po mnoha dnech byla pátrací akce zastavena. Žádné trosky se na vodě nikdy nenašly.
Zmizela po nové identifikaci v USA?
Po ztroskotání a nedokončeném letu se o zmizení dobrodružné pilotky vyrojilo mnoho hypotéz. Neunesla neúspěch, vrátila se do USA a zmizela? Proti tomu hovoří civilní kuráž i politické angažmá. Jako zdravotní sestra ošetřovala raněné za I. světové války a ta z ní udělal pacifistku, bojovnici za ženská práva. Opětovně se zasazovala za svět beze zbraní a otevřenou diplomacii národů. Veřejně projevovala radost ze zvolení Franklina D. Roosevelta presidentem USA, s jeho manželkou Eleanor dokonce byla velmi spřátelena. Krátce po jejím vstupu do Bílého domu přemluvila manželku prezidenta o souhlas letu nad Washingtonem. V roce 1932 obdržela prestižní medaili „ Special Gold Medal“ National Geografic Society za angažovanost za práva žen. Veškeré její angažmá odporuje tajnému návratu a zahájení života na klidném místě někde v provincii USA.
Malé indicie
Mr. Campbell působil ve vládě presidenta USA Obamy jako sekretář pro východní Asii a pacifické záležitostí. Jeho známost s podvodním archeologem Robertem Ballardem je dlouhá a datuje se z doby společné služby v námořnické tajné službě. Campbell upozornil Roberta na fotografii, která pochází od koloniálního britského důstojníka Erica Bevingtona z října 1937. Na pobřeží ostrově Nikumaroro poukazuje na paralelní stopy v písku, které by mohly pocházet od kol podvozku Elektry. Informace se kryje s posledním ověřeným radiovým spojením s volacím znakem KHAQQ, které bylo zachyceno na Itasce: „Jsem na linii 157 337.“ To je ze severozápadu na jihovýchod postupující linie, která už je za ostrovem Howland. Přeletěla snad Amelie ostrov určený pro přistání a ztroskotala na ostrově Nikumaroro?
Kdo je Robert Ballard?
Podmořský archeolog Robert Ballard
Narodil se v roce 1942 ve státě Kansas v USA. Je podvodním archeologem světu známým z objevení vraku Titaniku a válečné lodě Bismarck z II. světové války. Díky zkušebnímu plavidlu Nautilus, který je vyzbrojen moderní technikou pracující až do hloubky čtyř tisíce metrů, se stal expertem na vyhledávání na moři zmizelých objektů. Veřejnost nedočkavě čeká na výsledky expedice. Podaří-li se Ballardovi objasnit záhadu, která by mu právem umožnila „pověsit si na krk“ další archeologický vavřínový věnec?
Proč Nikumaroro?
Nikumaroro je ostrov dlouhý sedm a široký dva kilometry. V roce 1940 tady byla nalezena dámská punčocha, část zipu, zbytek lahvičky od bylin a dóza na krém. Výrobky produkované ve 30. letech minulého století v USA. Kromě toho 13 kostí, které byly zpočátku přisuzovány kostem člověka pocházejícího z Evropy. Richard Jantze z univerzity Tennessee pomocí moderní forenzní srovnávací metody dospěl podle tělesných rozměrů Amelie k závěru, že tyto kosti z 99 % patřily Amelii. A doplnil: „Dokud nebude prezentován jednoznačný důkaz, že kosti Amelii nepatří, bude platit tento závěr.“ Zajímavé vyjádření. V roce 1989 se na ostrov vydala expedice, která zde údajně vykopala zapalovač a leteckou baterii z doby před II. světovou válkou. Z tohoto nálezu vzešla teorie, že Amelie s Noonanem na ostrově ztroskotali a zemřeli žízní.
Volání měly slyšet desítky lidí
Teprve 80 let po ztroskotání Elektry se zmíněný badatel Richard Gallespie pustil do objasňování osudu Amelie. Vzal si na pomoc zachycená radiová sdělení. Už v den ztroskotání mělo být ve spolkovém státě Kentucky v USA zachyceno naléhavé volání Earhartové, a po dotazu potvrzeno, že se jedná o Amelii. Volání „došlo nám palivo,“ měl slyšet i jiný radioamatér, taktéž z Kentucky. Podle této informace nemohla Amelie vysílat kontinuálně, protože musela šetřit baterii pro případný následný start letadla. To nesouhlasí. Proč by šetřila baterii, když letadlu došlo palivo a na neobydleném ostrově nebyla pumpa. Betty Klencková sdělila, že na klasickém rádiu slyšela: „Tady Amelie Earhartová. Potřebuji lékařskou pomoc.“ Zkoušela Amelie volat na různých radiových vlnách? Proč ji neslyšeli na Itasce nebo Ontariu? Byli mnohem blíže, než radioamatéři v Kentucky.
O čem se nemluví
Jako příčina neúspěchu Elektry se udává navigační chyba, vyčerpání paliva a následný pád do oceánu. Důvody mohly být pravdivé. O prvotních příčinách ovšem historie spekuluje. Co když první dáma vzduchu neměla za úkol „jen“ obletět svět? Záhadou je už radiové hlášení, kde tvrdila, že právě letí nad Itascou. Počasí bylo slunečné a Amelie měla letět ve výšce jednoho tisíce metrů. Jenže v takovém případě by svědci její letadlo v této lokalitě viděli. Co když to bylo všechno jinak?
Jednalo se o špionážní let?
Objevila se totiž hypotéza, kterou podporují i další skutečnosti. Let Amelie Earhartové kolem světa byl vlastně letem špionážním. Nepřekvapilo vás, že ihned poté, co Elektra zmizela, ji začala hledat desítka lodí a několik desítek letadel? Nepřekvapily vás podpůrné lodě pro komunikaci? Vždyť se mělo jednat o sportovní výkon. Tak proč najednou takový zájem?
Falešný důkaz V polovině roku 2017 byla v americkém Národním archivu nalezena fotografie, na základě které začali experti usuzovat, že Amelie s navigátorem ztroskotání přežili a byli uneseni Japonci. Tato fotografie pochází z Marshallových ostrovů a podle FBI je údajně autentická. Postavy na fotografii byly identifikovány na základě účesů. Prezentace má jednu vadu na kráse. Stejná fotografie byla otištěna i v japonském cestopisu v roce 1935, tedy dva roky před ztroskotáním Amelie.
Zajímavá prohlášení
Tajemství letu poodkryl i Henry Morgenthaler, sekretář prezidenta Roosevelta. Když manželku prezidenta informoval o letecké tragédii, k níž došlo, vyjádřil se poněkud neobvykle: „Budu rád, když o tomto nebezpečném letu nebudu muset informovat veřejnost.“ Po deseti letech po zmizení – v roce 1948 – učinila matka Amelie Earhartové prohlášení, že se jí dcera svěřila s tím, že byla vtažena do tajné mise. Až tehdy se začalo spekulovat, že navigátor Noonan musel o skutečné trase letu vědět více. Vyšlo totiž najevo, že se při jiných letech čas od času také odchyloval od trasy a v Pacifiku dělal fotografie, které zajímaly americkou Námořní zpravodajskou službu
Další překvapení
Když během II. světové války Američené obsadili Marshallovy ostrovy, které předtím patřily Japoncům, místní obyvatelstvo vyprávělo, že tady před sedmi lety (v roce 1937) měli Japonci zajmout muže a ženu. Odchýlila se Amelie skutečně od svojí trasy, aby tajné službě podala zprávu o japonských opevnění? Pro úplnost. Existuje fotografie Amelie pózující u letadla na ostrově Ouhu. To by nebylo nic divného, kdyby nebyl ostrov dne 7. prosince 1941 napaden Japonci. Na ostrově je přístav Pearl Harbor, jehož přepadením vstoupily USA do II. světové války. Co tady dělala Amelie Earhartová v roce 1935? To je otázka. Nebo by otázka měla znít: Není to trochu moc náhod k jednomu tématu?
Elektru najdete také v Leteckém muzeu Točná
Stejné letadlo Lockheed Elektra vlastnil i Baťa a podnikl s ním obchodní cestu po USA. Nad Chicagem však pilot ztratil orientaci a přistál na hřišti v parku. Porouchané letadlo poslal na opravu do domů. Jenže bylo to v roce 1939, a tak Elektru zabral německý wehrmacht a od té doby se po tomto letadle pátrá. Baťa koupil další letadlo a lodí jej poslal do Francie, odkud s ním letěl do Otrokovic. Baťa žádal, aby v protektorátu mohl provozovat své lety, nedostal však souhlas. Elektra i s pilotem „upláchla“ přes Bělehrad a Paříž do Anglie. Zde se Baťa obával, že bude sloužit anglickému královskému letectvu, a tak nechal Elektru rozebrat a poslal do USA. Později se objevila v Kanadě, sloužila pro dopravu důstojníků. Po II. světové válce už nebyl o Elektru zájem a přešla do rukou soukromých osob. Majitelkou se stala dětská herecká hvězda Margareta O‘ Brianová a další soukromníci. Jeden čas Elektrou přepravovali pašeráci marihuanu. Ví se, že nad San Franciscem letadlu došlo palivo a ztroskotalo v močálu. Jako šrot ho koupil lékař, ale nepovedlo se mu jej zprovoznit. To se podařilo až technikům v Točné.
Kdo připravoval Elektru?
Elektra byla na cestu kolem světa připravena přímo u výrobce, u firmy Lockheed. Podstatnější je, že letadlo upravoval, snad to není nadnesené, geniální inženýr firmy Clarence Johnson. Stejný Johnson, který později „upravoval“ také špionážní letadla U 2 a SR 71. Že by se už tenkrát učil upravovat špionážní letadla a začal svoji „odbornou“ přípravu na Elektře Amelie Earhartové? Důkazy jako obvykle chybí. Zůstává kardinální otázka: Měl být sportovní výkon Amelie pouhou zástěrkou pro tajnou americkou špionáž? A pokud ano, kdo tahal za drátky?
………
Text: Petr Vokáč
Foto: shutterstock, wikipedia, NBC Photo-NBC Radio, wikimedia, Erik Charlton from Menlo Park, USA
Štítky: světové záhady
Sdílet na Facebooku
