Poslední desetiletí přinesla pochopení, proč lidé věří v konspirační teorie a jak škodí společnosti. Ale málo se ví o tom, jak se cítí a chovají skupiny, na které jsou zacíleny.
Nedávný výzkum zjistil, že konspirační teorie mohou přimět jedince z jejich cílových komunit, aby si navzájem pomáhali a podporovali se. A také se zjistilo, že oblíbené konspirační úvahy o skupinách lidí mohou způsobit, že se budou tyto oběti více bát a nebudou důvěřovat okolí mimo svou skupinu. Konspirační teorie tedy pravděpodobně společnosti škodí ještě více, než si lidé vůbec uvědomují. Nejenže podněcují nenávist vůči určitým skupinám, ale také znesnadňují důvěřivým obětem pocit, že mohou bezpečně komunikovat s lidmi mimo jejich komunitu.
Častým terčem mylných teorií jsou Židé. Například po staletí se mnoho nepravdivých teorií soustředilo kolem přesvědčení, že Židé mají tajný vliv na světové dění. Taková tvrzení jsou obvykle široce šířena po sociálních sítích a pravděpodobně je vidí mnoho lidí, kteří se jimi nechají ovlivnit a jsou součástí cílové skupiny.
Série výzkumů a zkoumání
Nynější výzkum se zaměřil na dopad sdílených konspiračních teorií na lidi, na které jsou zaměřeny. V sérii studií publikovaných v British Journal of Psychology se zkoumalo, jak byli ovlivněni Židé právě těmito teoriemi a jak to otřáslo jejich emocemi a chováním. Předchozí výzkum o dopadu trestných činů z nenávisti proti komunitě LGBTQ+ zjistil, že útoky v obětech vyvolaly pocit úzkosti, hněvu a podezřívavosti vůči ostatním lidem. Očekával se tedy podobný výsledek, tedy že konspirační teorie proti Židům může vést k podobným pocitům úzkosti a neochotě komunikovat s lidmi jiné rasy nebo příslušnosti.
První studie, provedená v lednu 2020 s 250 převážně americkými židovskými účastníky, tyto hypotézy podpořila. Když účastníci hodnotili židovské konspirační teorie jako oblíbené u jiných ras, bylo to spojeno s tím, že se cítili v ohrožení. Souviselo to s častějším vyhýbáním se kontaktu s lidmi mimo židovskou komunitu. V červenci 2020 se proto navázal experiment, ve kterém si 210 amerických Židů přečetlo dva různé články. První pojednával o tvrzení, že mnoho nežidovských jedinců věří v židovské konspirační teorie. Druhý článek tvrdil, že jen málo lidí jiné rasy v tyto teorie věří.
První skupina uvedla, že cítí větší pocit ohrožení. Účastníci pociťovali větší úzkost vztek a předpokládali, že se ostatní v jejich komunitě cítí stejně. Poté bylo zkoumáno, jak mohou tyto emoce ovlivnit kontakt s cizinci. Pocity úzkosti byly spojeny s touhou vyhnout se kontaktu s lidmi jiné rasy. Výsledek? Povědomí o konspiračních teoriích ovlivňuje emoce lidí, zejména úzkost, a může dokonce vyústit v touhu vyhýbat se kontaktu s lidmi mimo cílovou skupinu.
Experiment roku 2022
Pokus se zpravodajskými články byl zopakován v závěrečné studii v červenci roku 2022 s 209 americkými židovskými účastníky s podobnými výsledky. Tito účastníci také uvedli, že konspirační teorie představují pro Židy fyzickou hrozbu. Toto vnímání ohrožení bylo opět spojeno s pocitem vzteku a s úzkostí. Tentokrát však byli účastníci i dotazování, zda by poskytli podporu židovským spoluobčanům, čemuž se říká kolektivní akce. Jedinci s větším pocitem úzkosti byli ochotnější připojit se k podpoře a zvýšit účast ve skupinách a charitativních organizacích, které pomáhají židovským lidem.
Tato studie také zahrnovala behaviorální pokus. Účastníkům bylo řečeno, že mají možnost chatovat s jiným účastníkem, který nebyl židovské národnosti. Ve skutečnosti by k žádné interakci nedošlo, ale umožnilo to vidět reakce účastníků. Jedinci, kteří četli článek hovořící o velké důvěře v židovské konspirační teorie, se spíše chatování s někým cizím vyhýbali.
Nový pohled
Nelze plně vyjádřit, jak konspirační teorie rozdělují společnosti, pokud se nevezme v potaz, jak jsou ovlivněny cíle těchto přesvědčen. Nejenže konspirační teorie podněcují napětí mezi skupinami, ale mohou lidem z cílových skupin i hodně ublížit. To může obětem ztížit pocit bezpečí mimo svou komunitu. Pomoc a podpora těchto komunit zevnitř sama o sobě nestačí k vypořádání se s emocionálním napětím z konspiračních teorií. Vypěstování si úzkostných pocitů ze setkání s lidmi, kteří mohou těmto myšlenkám věřit, a vyhýbání se lidem mimo vlastní skupinu může vést k tomu, že ostatní lidé budou cílovou skupinu vnímat jako izolovanou. To může posílit mylné konspirativní přesvědčení.
Nejde samozřejmě pouze o židovské skupiny, ale o mnoho a mnoho dalších, na které různé konspirační teorie cílí – od zdravotníků a vědců až po celé sociální skupiny – všichni zažívají podobné účinky. Když tedy přemýšlíme o tom, jak se vypořádat s konspiračními názory, je potřeba myslet na to, jak podpořit lidi, na které se zaměřují. Zvýšení pozitivní kontakt mezi skupinami neovlivněnými konspiračními teoriemi a skupinami jimi ovlivněnými může vést nejen ke snížení víry v konspirační teorie a pozitivnějším postojům, ale také by mohl snížit úzkost, kterou postižené skupiny pociťují.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: cílová skupina, experiment, konspirace, konspirační teorie, podpora, pomoc, úzkost, výzkum, vztek, Židé
Sdílet na Facebooku
