AI je hlavní hrozba pro lidstvo

Nová analýza z časopisu The Lancet upozorňuje na 17 zásadních hrozeb pro zdraví a budoucnost lidstva. Patří tam i AI.

Mezinárodní komise složená z odborníků na zdraví, bezpečnost, ekonomiku i technologie posuzovala rizika, která mohou v období do roku 2100 zásadně ovlivnit život na Zemi. Mezi nejzávažnější zařadila škodlivé využití AI a jadernou válku. Neznamená to, že k takové katastrofě nutně dojde, ale o upozornění na scénáře s mimořádně ničivými následky.

Jaderná válka i AI mohou ochromit celý svět

Umělá inteligence může přinášet významné výhody ve vědě, medicíně i průmyslu, o tom žádná. Nicméně riziko vzniká, pokud její schopnosti někdo využije k útokům, manipulaci anebo vývoji biologických zbraní. Pokročilé nástroje by například mohly usnadnit některé fáze výzkumu nebezpečných patogenů. Proto odborníci zdůrazňují potřebu bezpečnostních kontrol a odpovědného vývoje technologií. Dalším strachem mnoha lidí je její autonomnost. Už se stalo pár incidentů, které AI iniciovala sama. Jak moc jsme schopni ji držet pod kontrolou?

Druhou hrozbou s potenciálně existenčními následky je pak jaderný konflikt. Jeho dopady by zdaleka nekončily „jenom“ výbuchy, radioaktivním zamořením a miliony obětí. Rozsáhlá jaderná válka by mohla do atmosféry uvolnit obrovské množství kouře a sazí, omezit sluneční záření a narušit globální klima. Následkem by mohly být neúrody, kolaps dodavatelských řetězců a rozsáhlý hladomor. Ohroženy by tak byly i země, které by se samotných bojů přímo neúčastnily.

Dalších 15 hrozeb ohrožuje zdraví miliard lidí

Komise upozornila také na další problémy, které už dnes způsobují rozsáhlé zdravotní a společenské škody. Patří mezi ně:

znečištění ovzduší a změna klimatu,
přirozeně vznikající pandemie,
antibiotická rezistence, kvůli níž některé infekce přestávají reagovat na léčbu,
podvýživa dětí a obezita,
vysoký krevní tlak a nadměrná konzumace alkoholu,
kouření a duševní onemocnění,
ozbrojené konflikty a příjmová nerovnost,
nízká úroveň vzdělání, nedostatečná zdravotní pomoc v chudších zemích a nezdravé stárnutí.

Tyto problémy se navíc vzájemně ovlivňují. Klimatické změny mohou kupříkladu zhoršovat dostupnost potravin, zatímco chudoba omezuje přístup ke zdravotní péči a vzdělání.

Katastrofám lze předcházet

Autoři analýzy zdůrazňují, že jejich cílem rozhodně není vyvolávat strach, ale upozornit na rizika, u nichž může včasná reakce výrazně snížit budoucí škody. Doporučují posílit zdravotnické systémy, investovat do nových řešení a průběžně sledovat vznikající hrozby. Zpráva tak přináší důležité poselství: budoucnost není předem daná. O tom, jak bezpečný bude svět v dalších desetiletích, rozhodnou také dnešní politická rozhodnutí, mezinárodní spolupráce a ochota řešit problémy dříve, než přerostou v globální krizi.

autor: – skm –
foto: Pixabay