Kdo jsou Krampusové? Děsiví průvodci sv. Mikuláše

Ve střední Evropě má zimní folklor i temnou podobu. Krampusové jsou rohaté a chlupaté bytosti, které podle legend trestají neposlušné děti.

Vánoce jsou tradičně vnímány jako období klidu, tepla a naděje uprostřed nejchladnější části roku. Evropské tradice ale vedle laskavých postav znají také bytosti, které mají nahánět strach. Jednou z nejznámějších je Krampus, tajemný společník svatého Mikuláše. V alpských oblastech je Krampus tradičně považován za protiklad svatého Mikuláše. Zatímco Mikuláš odměňuje hodné děti, Krampus má trestat ty, které během roku zlobily. Podle tradice se s ním lidé mohou setkat především v období kolem 5. a 6. prosince.

Rohy, kopyta a pytel na děti

Krampus bývá zobrazován jako chlupaté stvoření s kozími rohy, kopyty, dlouhým jazykem a děsivou tváří. Na zádech mívá velký pytel, do kterého podle legend může strčit neposlušné děti a odnést je pryč. Jeho vzhled kombinuje lidské a zvířecí prvky a má zdůrazňovat jeho démonickou povahu. V některých tradicích se dokonce věřilo, že jeho náladu lze zmírnit alkoholem ponechaným u domu. I tento detail ukazuje, jak se nadpřirozený příběh postupně propojoval s běžným životem.

Původ Krampuse není zcela jednoznačný. Folkloristé jeho podobu často spojují s předkřesťanskými tradicemi zimního období. Objevují se také souvislosti se severskou mytologií, bohem Odinem a motivem takzvané Divoké honby, tedy strašidelného průvodu nadpřirozených bytostí, který se měl v zimě prohánět noční oblohou.

S rozšířením křesťanství se starší zimní zvyky postupně přizpůsobovaly novému náboženskému prostředí. Do centra prosincových oslav se dostal svatý Mikuláš a Krampus mohl převzít úlohu jeho temnějšího protějšku.

Proč býval Krampus spoutaný?

V 19. století se Krampus začal objevovat také na pohlednicích a dalších vyobrazeních. Často byl zachycen v řetězech. Ty mohly symbolizovat snahu zkrotit démonickou a chaotickou bytost a začlenit ji do křesťanského řádu. Krampus tak postupně získal podobu postavy, která sice představuje zlo a trest, ale zároveň je součástí širšího systému, v němž stojí proti svatému Mikuláši.

Současní folkloristé mohou dvojici Mikuláš a Krampus vnímat jako symbolický kontrast dobra a zla, řádu a chaosu nebo odměny a trestu. Krampus proto nemusí být pouze „zlý Mikuláš“. Představuje také strach a hranice toho, co je společensky přijatelné. Právě prostřednictvím děsivé postavy mohly tradiční komunity dětem připomínat, že jejich chování má své následky.

Krampusnacht láká tisíce lidí

V Rakousku a některých částech Německa se tradice Krampusnacht zachovala dodnes. Noc z 5. na 6. prosince se v řadě míst mění v masové průvody. Účastníci si oblékají těžké kožešinové kostýmy, nasazují ručně vyráběné démonické masky a ke kostýmům přidávají zvonce a řetězy. Poté vyrážejí do ulic, kde předvádějí děsivé Krampuse. Moderní průvody mají často podobu divadelní show a přitahují místní obyvatele i turisty. Masky přitom mohou být mimořádně realistické, takže není divu, že lidé, kteří se s průvodem setkají nečekaně, mohou být skutečně vyděšení.

autor: – skm –
foto: Pixabay