Asi každý z nás se někdy setkal s různou formou pomluv či klevet. Psychologové zkoumali šíření těchto pověstí jako komplexní formu komunikace, která pomáhá navazovat sociální vazby. Experimenty ukázaly zajímavé výsledky. Například, že drby v našem těle probouzejí hormon lásky.
Chceš slyšet tajemství?
Drby jsou po celém světě stejné. Bez výjimky. Mohou být pozitivní, negativní nebo neutrální. Lidé při rozhovorech diskutují o těch, kteří nejsou přítomni. O tomto faktu se přesvědčila profesorka a psycholožka Megan Robbins, a její postgraduální student Alexander Karan z Kalifornské univerzity (University of California, Riverside – UC Riverside).
Provedli experiment, při kterém analyzovali obsah rozhovorů. Vybavili 269 žen a 198 mužů miniaturním záznamovým zařízením EAR, neboli Electronically Activated Recorder. Při poslechu rozhovorů identifikovali celkem 4003 různých drbů, což představovalo asi 14% z celkových diskuzí. Na základě tohoto zkoumání došli k závěru, že pomluvy a klevety nejsou v žádném případě hlavním tématem v lidské komunikaci. Zároveň ale nejsou ani úplně sekundární. V průměru za 16 hodin denně zaberou celkem 52 minut.
Obecně jsou klepy vnímány spíše negativně. Avšak tento pokus ukázal, že lidé nejsou tak zlí, jak by se mohlo zdát. Vědci napočítali asi 3 tisíce neutrálních drbů, kladných 376 a záporných bylo 604. Což je téměř 6 ku 1. Takovou máte šanci, že na vás budou lidé pamatovat laskavým slovem a nebudou na vás házet špínu. Nejpočetnější byly drby týkající se lidí z vlastního kruhu. O celebritách se mluvilo méně než 400x ve všech experimentech.
Byl také vyvrácen mýtus o tom, že nejvíce klevetí představitelé starší generace. Mladí lidé je dalece předčí. Obzvlášť, pokud jde o pomluvy negativního charakteru.
Hazardní výzkum
Američtí neurologové Eshin Jolly a Luke Chang z Laboratoře počítačových afektivních neurověd na Dartmouth College, zorganizovali online hazard. Samozřejmě pro účel svého výzkumu. Hráčům, kteří se zúčastnili jednoho z 10 kol, dali 10 dolarů. V přepočtu na naší měnu je to asi 216 Kč. Příjemci mohli tyto peníze investovat do „skupinového fondu“. Kolik dají bylo pouze na nich. Každé kolo se suma ve fondu jeden a půlkrát zvýšila, a byla rovnoměrně rozdělena mezi všechny investory.
Během kol spolu mohli účastníci volně diskutovat. Vyjadřovali se ke své hře, k taktice soupeřů a naslouchali ostatním názorům. Jelikož vše probíhalo online, hráči se samozřejmě neviděli. A tak, jak se říká, mluvili o ostatních za jejich zády.
Výsledek byl zajímavý. Více výděleční byli ti, kteří aktivně klábosili s ostatními. Projevovali investiční kolektivismus. Vytvořili uzavřenou skupinu a důvěřovali si více než ti, kteří raději mlčeli a do fondu nedali žádné peníze. Jejich zjištění bylo publikováno v časopise Current Biology. Ukazuje, že drby jsou bohatým zdrojem informací a usnadňuje sociální pouto.
Drbou více ženy nebo muži? 
Britští vědci provedli anonymní průzkum mezi ženami ve věku od 18 do 65 let. Ukázalo se, že 40% z nich se muselo okamžitě podělit o různá tajemství s okolím. Nejprve informovaly blízké okolí – přítelkyně a matky. A pokud něco vypily, tak i neznámé lidi. Zbylých 60% žen udrží tajemství déle. Ale ne více jak dva dny – přesněji 47 hodin 15 minut. Poté nemusí nutně vyzradit celé tajemství, ale alespoň nějaký kousek, který už nemohou držet v sobě.
Dvě třetiny dotázaných žen se cítí provinile za své klábosení. Zbytek se to naopak užívá, nebo nepociťují nic. Třetina z nich velice rychle zapomene, co kdy komu řekly.
Ženy jsou ochotné distribuovat důvěrné informace týkající se třetích stran. Ideálně, pokud příjemci vyzrazených klevet neznají osobu, které se drb týká. Bylo zjištěno, že v průměru se každá příslušnice něžného pohlaví stane vlastníkem tří tajemství každý týden. A předá je dál alespoň jedné osobě. Poté podle matematiků netrvá déle než tři dny, než se klepy rozšíří mezi všechny kolegy. Bez ohledu na jejich počet.
Mezi muži a ženami je přibližně stejný počet drbů. Představitelky něžného pohlaví se ozvou až tehdy, když se o někom začne mluvit v neutrálním smyslu.
Klábosení nás uspokojuje
Italští vědci z univerzity v Pavii nedávno zjistili, že základ ženského klábosení je biochemický. A potěšení z klevetění je téměř sexuální.
Experimenty, organizované Dr. Natasciou Brondino prokázaly, že k procesu prozrazování tajemství přispívá hladina oxytocinu, hormonu lásky a náklonnosti. Ten mimo jiné vede k sexuálním fantaziím, k dosažení extrémní rozkoše, což se stupňuje, a nutí to ženy k novým potěšením. Není proto divu, že „abstinence“ v klábosení je bolestivá a netrvá dlouho.
Drbání není pokaždé něco špatného. Pro lidské tělo je dokonce prospěšné. Ale vždy můžeme o ostatních mluvit kladně a laskavě.
autor: – skm –
foto: 123rf.com, pixabay.com (Sofia Shultz, AllClear55)
Štítky: drby, klepy, lidé, pomluvy, psychologie, sex, socializace, uspokojení, věda, výzkum
Sdílet na Facebooku
